Špidla: Česká krajina musí znovu získat schopnost zadržovat vodu

Česká krajina musí znovu získat schopnost zadržovat vodu, míní premiér Vladimír Špidla. Kultivovaná zemědělská krajina nemá schopnost nasáknout vodou, která se po ní valí a zaplavuje ji, jak ukázaly loňské povodně. Špidla řekl, že nová koncepce zemědělství začíná počítat s tím, že jednou z funkcí zemědělství bude udržovat krajinný ráz a schopnost země zadržovat vodu, což by snížilo riziko přívalových dešťů. Na českém území se podle Špidly odpaří zpět do ovzduší dvě třetiny dešťových srážek. Vsakuje-li krajina méně, vypařuje se méně vody. "To má ten důsledek, že méně prší, což má paradoxně ... za následek zvýšené riziko povodní. Když přijde pořádná dotace z Atlantiku, tak ten vysušený vzduch je schopen unést daleko větší množství vody, než když má normální vlhkost, a pak to někde prostě narazí a spadne to," řekl premiér. Schopnost nasáknout jako houba bude nutné krajině vrátit, míní. Vodu v krajině jsou schopny zadržovat mokřady, remízky a lužní oblasti, které nasáknou jako houba, a voda se nerozlévá dál. V kultivované evropské krajině tyto oblasti většinou ustoupily zemědělské půdě, zastavěným oblastem a infrastruktuře. "Jak jsme odvodňovali, tak budeme zase velkoplošně se snažit vodu v krajině zadržovat," řekl předseda vlády. "Je nutné, aby se změnila retenční schopnost krajiny a v podstatě se změnil koloběh, který tady je. Jinak je riziko vysoké a těžko se dá předvídat," dodal. Nová koncepce zemědělství podle něj s něčím takovým začíná počítat. "To bude jedna z mimoprodukčních funkcí zemědělství udržovat odpovídající krajinný ráz, odpovídající retenční schopnost," podotkl Špidla. Česko by zřejmě chtělo, aby rolníci mohli dostávat dotace z EU i za udržování zadržovací krajinné funkce. EU nyní reformuje svou společnou zemědělskou politiku. Dotace do zemědělství by měly napříště záviset i na dodržování ekologických standardů. "To je taky náš cíl, abychom to tímto směrem ovlivnili, protože to je zřetelně potřeba," poznamenal Špidla. Světový fond na ochranu přírody už loni poukázal na to, že tradiční postupy, jako jsou stavby přehrad a zábran, v boji proti povodním selhávají, že je třeba vrátit kultivované evropské krajině alespoň zčásti její přirozenou tvář - zatravněné oblasti a mokřady.