Ve vodním hospodářství zůstávají po záplavách škody za miliardy

Škody řádově za miliardy korun zůstávají zhruba rok po záplavách ve vodním hospodářství. Jejich odstranění bude trvat nejméně do roku 2005. "Největší škody zatím zůstávají podél toku řek Vltavy a Berounky, u velkých měst jako Praha nebo České Budějovice byly již odstraněny," řekl ČTK Hugo Roldán z odboru komunikace ministerstva zemědělství. Celkové dopady povodní ve vodním hospodářství vyčíslilo ministerstvo asi na 4,6 miliardy korun. Újmy podle Roldána představují hlavně poškození koryt a nánosy, které se musejí odstranit, protože snižují průtočnost řek. Vodní toky a vodohospodářská díla na nich vybudovaná spravují státní podniky povodí. V roce 2002 byla vodohospodářům vyplacena kompenzace 135 milionů korun. Letos byly zatím do poloviny července odškodněni částkou 34,3 milionu korun. Celková přiznaná kompenzace vodnímu hospodářství pro letošek přitom činí 1,3 miliardy korun. Pro příští rok se počítá s částkou dvě miliardy a pro rok 2005 to bude miliarda korun. "Tyto prostředky pocházejí z půjčky od Evropské investiční banky a jsou hlavním zdrojem kompenzací škod ve vodním hospodářství," uvedl Roldán. Loňské srpnové povodně nejvíce postihly vodohospodáře na Vltavě, kde podniku Povodí Vltavy způsobily škody přes dvě miliardy korun. Následovalo Povodí Labe a Povodí Ohře. Relativně nejlépe dopadla vodohospodářská infrastruktura na řece Moravě. Vedle podniků povodí zahrnuje uvedená suma celkových ztrát ještě dopady na vodních cestách. Ministr zemědělství Jaroslav Palas odvolal podle informací tisku v červnu v jeden den svého náměstka pro vodní hospodářství Karla Turečka a generálního ředitele státního podniku Povodí Vltavy Petra Hudlera. Mezi oběma muži hořel spor. Hudler naznačil, že příčinou jeho odvolání byla kritika financování povodňových škod ze strany ministerstva.