Evropa stále víc pociťuje následky vedra a sucha

Následky vlny rekordních veder a velkého sucha stále výrazněji postihují evropskou ekonomiku. Na řadě míst je ochromena říční přeprava, poničena je úroda a stoupají ceny elektrické energie. Informovala o tom agentura AP. Nedaleko Bazias v jihozápadním Rumunsku dosahuje hloubka Dunaje pouze 1,5 metru, tedy více než jeden metr pod minimem, které je nezbytné pro lodní dopravu. V přístavu Zimnicea na jihu země muselo být vybagrováno dno řeky, aby mohlo odplout 251 lodí, které směřovaly se zbožím na významné trhy ve střední a severní Evropě. Ředitel přírodní rezervace v deltě Dunaje Grigore Baboianu oznámil, že deset procent jedinečných mokřin, které jsou domovem vzácných živočichů, vyschlo, neboť téměř 40 procent vody se vypařilo. Ve východním Chorvatsku bylo v neděli v jedné nádrži, která se nachází v oblasti, kde již prakticky pět měsíců nepršelo, nalezeno pět tun mrtvých ryb. Hlavní chorvatské říční toky - Sáva, Dráva, Kupa a Dunaj - mají velmi nízký stav vody, čímž bylo ohroženo zásobování vodou i elektrickým proudem. Na stoletém minimu jsou hladiny řek v Srbsku, sdělila tamní ministryně životního prostředí Andjelka Mihajlovová. Nízká hladina Dunaje činí problémy i v Rakousku. Lodě, které přepravují zboží mezi Rakouskem a Německem, musejí brát méně nákladu. Ještě hůře na tom bylo Labe, které nebylo přes víkendové deště splavné. Jak uvedla agentura AP, velké množství zboží, které je normálně mezi Hamburkem a Českou republikou přepravováno po vodě, proto muselo být přeloženo na nákladní automobily. Hartmut Rhein, představitel společnosti Deutsche Binneschifffahrt AG, řekl, že větší využívání kamionů a plavebních kanálů místo plavby po řekách se projeví i na výši cen některého zboží, například stavebního materiálu, obilí či železného šrotu. Dunaj, který protéká deseti evropskými zeměmi, je rovněž významným zdrojem elektrické energie, neboť vodou zásobuje vodní i jaderné elektrárny v okolí. Podle rumunských přepravců řekou protéká nejméně vody za posledních 160 let. "Cesta do západní Evropy, která normálně zabere šest dní, nyní trvá tři týdny a to převážíme o polovinu méně nákladu," postěžoval si ředitel rakousko-rumunské přepravní společnosti Trans-Europa Victor Crihana. Zaměstnanci jediné rumunské jaderné elektrárny v Cernavodě byli připraveni vypnout reaktor, sníží-li se hladina vody ještě o další metr. Vzhledem k nejhoršímu suchu za poslední roky a dlouho přetrvávajícím vysokým teplotám nad 30 stupňů Celsia ministři zemědělství zemí Evropské unie požádali Brusel o kompenzace pro postižené zemědělce. Podle různých agrárních institucí škody, které špatné počasí na zemědělství v zemích EU způsobilo, dosahují více než pět miliard eur. Nejvíce byly postiženy Itálie, Francie, Německo, Portugalsko a Rakousko, v nichž bude podle varování představitelů zemědělců úroda až o 60 procent pod normálem. Nedostatek srážek, s výjimkou příležitostných krátkých bouřek, poničil i úrodu v zemích mimo Evropskou unii - v České republice, Maďarsku, Srbsku, Chorvatsku a Rumunsku. Jen v Maďarsku vláda odhaduje ztráty na přibližně 100 miliard forintů (asi 12 miliard korun). V České republice se podle prvních odhadů ukazuje, že letošní úroda bude nejhorší od roku 1979. Zemědělci dosud sklidili asi 35 procent obilnin a průměrný pokles proti minulému roku činí osm procent. Ministr zemědělství Jaroslav Palas v pondělí řekl, že u řepky, která je již z 80 procent sklizena, jsou výnosy kvůli špatnému počasí a suchu ve srovnání s loňskem na některých místech až třikrát nižší. Týdny lesních požárů, vysušených řek a nedostatek deště vedly k tomu, že se sucho objevilo na úvodních stránkách novin ve většině částí Evropy. "Francie žízní," hlásal například francouzský list Le Figaro. V zemi galského kohouta jsou obyvatelé nuceni vypořádat se s omezenými příděly vody pro mytí aut, zavlažování trávníků či plnění bazénů. Francouzi se také potýkají s lesními požáry, které si v pohoří Maures vyžádaly již pět obětí na životech.