V Zoo Lešná u Zlína se narodil jeřáb bělošíjí

Mladý jeřáb bělošíjí přišel na svět v Zoo Lešná u Zlína. V historii českých zahrad se podařilo tohoto vzácného opeřence odchovat poprvé loni v pražské zoo. Na Lešné se "mladík" nejdříve úspěšně skrýval ve vysoké trávě, dnes si však už za dohledu rodičů sebevědomě vykračoval ve výběhu. "Když před šesti týdny kontroloval ošetřovatel jeřábí výběh, rozhodně neočekával, že u dvojice dospělých objeví jednodenní kuře," řekl ČTK pracovník zoo Tom Divilek. Narození mláděte totiž předcházela pětkrát neúspěšná snůška. Obvykle prý jeřábi seděli na dvou vejcích, ale s negativním výsledkem. Letos samice zahřívala vejce déle než obvyklých 32 dnů, což mohlo být pro jeřábka osudné. Ošetřovatelé dokonce uvažovali, že jí vejce odeberou. V kolekci zlínské zoo je sedm druhů jeřábů a bělošíjí patří k nejvzácnějším. Ve volné přírodě přežívá na pomezí Ruska, Číny a Mongolska posledních 5000 jedinců. V Lešné se druh objevil před deseti lety. Z frankfurtské zoo tehdy přivezli dvě mladé samice a jedna z nich vytvořila pár se samcem z Wuppertalu. Zoologové o reprodukčních kvalitách samce pochybovali, protože byl uměle odchovaný a tíhnul spíše k lidem než k partnerce. Jeřáb bělošíjí je typickým zástupcem skupiny jeřábů. Jeho vysoké tělo zdobí dlouhé nohy, dlouhý štíhlý krk a prodloužený zobák. Jedním z nejpozoruhodnějších tělesných znaků jeřábů je rezonanční orgán tvořený průdušnicí uloženou v dutém hřebeni prsní kosti. Díky tomuto orgánu jsou typické troubivé hlasy jeřábů slyšitelné do dálky. Už v pravěkých dobách obyvatelé Afriky, Austrálie a Evropy malovali siluety jeřábů v jeskyních. Antičtí Řekové jeřáby zdomácnili a podle bájí řecký bůh Merkur dokonce vymyslel řeckou abecedu poté, co spatřil letět hejno jeřábů.