Urbanův úřad se pře s ekology kvůli emisím skleníkových plynů

Emise oxidu uhličitého, které jsou v Česku stále o třetinu vyšší než v zemích Evropské unie, se staly předmětem sváru mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ekologickými aktivisty. Podle Hnutí Duha dal úřad ministra Milana Urbana navrhovanou koncepcí energetické politiky najevo, že ho vysoké exhalace skleníkových plynů neznepokojují. Ministerstvo ale s takovým názorem nesouhlasí a k výši emisí podotýká, že je srovnatelná se stavem v řadě vyspělých evropských zemí. Emise činily v roce 2001 v ČR 12,6 tuny na osobu, zatímco v zemích evropské patnáctky 8,9 tuny. Tým ministra životního prostředí Libora Ambrozka nyní připravuje národní program na jejich snížení tak, aby stát do roku 2010 vyhověl emisním stropům stanoveným EU. Právě návrh Urbanovy energetické politiky by podle některých názorů mohl jít proti duchu připravovaného programu. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že mají v rukou utajovaný dodatek k již zveřejněné koncepci energetické politiky, kterým Urbanův úřad prakticky uznává některé námitky ministerstva životního prostředí. Zároveň prý ale materiál zdůrazňuje, že ministerstvo průmyslu od své představy nemíní ustoupit. Vedoucí tiskového oddělení Urbanova ministerstva Ivo Mravinac však takové informace odmítá - zásadnější rozdíl v pojetí obou ministerstev ani žádný utajovaný dodatek podle něj neexistují. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Karolíny Šůlové se aktivisté zřejmě opírají o materiál, který Urbanův úřad rozesílá ostatním institucím i některým nevládním organizacím v rámci připomínkového řízení. Hnutí Duha uvedlo, že ČR produkuje v přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšší exhalace oxidu uhličitého ze všech členských i kandidátských zemí EU. "To je pravda," potvrdila tyto údaje i Šůlová. Aktivisté podotýkají, že oxid uhličitý je přitom hlavní příčinou globálních změn klimatu. Mravinac v rozhovoru pro ČTK zdůraznil, že výše emisí v Česku je plně srovnatelná se stavem ve vyspělých evropských státech, které podporují hutní průmysl, tedy například se situací v Británii či Belgii. Srovnání s průměrem v EU je podle něj ale zavádějící, protože jsou do něj zahrnuty i země, které se na hutnictví nezaměřují, nebo získávají energii převážně z atomu. Podle Ambrozka není diskuse o energetické politice dosud v žádném případě uzavřena. "Byli bychom rádi, aby v rámci těchto variant, které předložilo ministerstvo průmyslu, byla zpracována i jakási ekologická varianta. Aby bylo možné všechny další možnosti porovnat," shrnul svá očekávání. Dodal, že vláda by měla koncepci projednat nejpozději do konce letošního roku.