PRO-BIO:Pěstování geneticky upravených plodin ohrožuje ekofarmáře

Pěstování geneticky upravených plodin je hrozbou pro ekozemědělce, řekl dnes ČTK místopředseda Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Jiří Urban. Z polí osetých upravenými plodinami totiž mohou být prostřednictvím pylu kontaminovány i další porosty. Podle dnešního tisku americká společnost Monsanto jako první firma v tuzemsku požádala úřady o registraci geneticky upravované kukuřice pro využití ke komerčním účelům. Registrace je prvním krokem pro to, aby se kukuřice pěstovaná pokusně v Branišovicích u Znojma mohla využívat jak k prodeji zemědělcům, tak například k vývozu nebo jako krmivo. "Nás to ohrožuje, protože potom mohou být i v našich ekologicky pěstovaných plodinách stopy těchto genově modifikovaných kukuřic," uvedl Urban. Domácí ani mezinárodní legislativa přitom ekofarmářům použití jakkoli geneticky upravených organismů neumožňuje. "Pochybujeme, že je možný souběh tohoto pěstování," prohlásil dále Urban. Tajemník Agrární komory Jan Záhorka naproti tomu soudí, že dříve či později tyto plodiny do tuzemska proniknou také. "Ono se tomu nedá konkurovat. Evropa se brání a my taky, protože nevíme co to udělá, ale ve světě to jede," prohlásil. Geneticky upravené plodiny například vykazují větší výnosy nebo lepší odolnost vůči škůdcům. Žádost firmy Monsanto o registraci takzvané Bt kukuřice nyní leží na Ministerstvu životního prostředí (MŽP). "Ministr Libor Ambrozek zatím nerozhodl a nyní čeká na stanovisko odborné komise," citoval tisk mluvčí MŽP Karolinu Šulovou. Bt kukuřici, které má Monsanto zatím na Znojemsku více než dva půl hektaru, je na rozdíl od klasické kukuřice dodán gen, díky kterému je odolná vůči největšímu škůdci na této plodině, zaviječi kukuřičnému. Pokud MŽP žádosti Monsanta vyhoví, musí firma ještě udělat odrůdové zkoušky a požádat o zařazení na seznam potravinářských výrobků. Ministerstvo zemědělství, které dává k povolení pro použití geneticky modifikovaných organismů stanovisko, mělo k povolení kukuřice odolné proti zavíječi dvě podmínky. První bylo dodržování izolačních vzdáleností 200 a 400 metrů od ploch využívaných ke komerčnímu pěstování a 1000 metrů od množitelských ploch. Druhý požadavkem byl zákaz dovozu modifikovaného osiva ze zahraničí.