Velrybářská komise dohodla lepší ochranu kytovců

Lepší ochranu kytovců prosadily včera v Berlíně některé země na úvod výročního, letos už 55. zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC). Dohoda obsahuje mimo jiné zavádění nových pásem pro ochranu velryb a dalších mořských savců, což odmítají zejména tradiční velrybářské země Japonsko a Norsko. Jádrem dohody je zřízení speciálního ochranného výboru v rámci IWC. Organizace se tak bude v budoucnu zabývat vytvářením rozsáhlých mořských oblastí pro kytovce a také nebezpečími pro velryby, jakými jsou znečišťování moří, hluk z lodí a vlivy změn ovzduší. Předmětem jednání budou i opatření proti nechtěnému zachycování velryb do rybářských sítí. Mezinárodní ekologická organizace World Wildlife Fund (WWF) soudí, že tímto způsobem uhyne v sítích každý rok kolem 300.000 velryb a delfínů. Nová opatření zahrnuje takzvaná Berlínská iniciativa, kterou na konferenci 49 účastnických zemí předložilo hostitelské Německo. Pro návrh hlasovalo 25 zemí a proti 20. Společně s Británií, Rakouskem, Novým Zélandem, Spojenými státy a dalšími zeměmi se iniciátoři stavějí proti zabíjení velryb pro údajné vědecké účely. Japonsko a Norsko ale oznámily, že se práce nového výboru nebudou účastnit. Obě tyto země, které zásobují své domácí potravinářské trhy právě masem ze zvířat usmrcených údajně pro vědecké účely, jsou už dlouhá léta terčem kritiky. Německá ministryně zemědělství Renate Künastová na úvod čtyřdenní konference vyzvala velrybářské státy k ústupkům. "Nejlepším způsobem k využití velryb nejsou harpuny, ale filmové kamery," prohlásila. Od roku 1986 sice platí moratorium IWC na komerční lov kytovců, ale Norsko ho fakticky ignoruje a Island neustále předkládá námitky. Japonsko smí díky sporným výjimkám dokonce usmrtit ročně téměř 700 velryb. Moratorium přesto zachránilo podle ekologické organizace Greenpeace život mnoha tisícům kytovců. Zatímco před vyhlášením zákazu komerčního lovu bylo ročně zabíjeno zhruba 13 000 velryb, v současnosti je to kolem 1000 jedinců. I přes zákaz však ztratilo od roku 1985 život harpunou 21.500 velryb, nejčastěji plejtváků malých. Zahájení konference provázela i působivá demonstrace asi 500 dětí z řady zemí světa, včetně pěti z České republiky. Mezinárodní iniciativa Kids for Whales (Děti pro velryby) působí od roku 1999. Před hotel Estrel, kde se setkání koná, dopluly dva parníky s dětmi. Mimo jiné házely harpuny přes palubu a lovily z vody sudy s ropou. "Děti se učí získat povědomí o světě kytovců a získat k nim občanský postoj," vysvětlil smysl iniciativy mluvčí české pobočky mezinárodní ekologické organizace Václav Vašků. O vstup do IWC usiluje také Česko. Ministerstvo životního prostředí podle Vašků už připravilo potřebné podklady a musí je schválit vláda. V posledních 20 letech vstupují do komise také země, které nemají přístup k moři, mají ale zájem o ochranu kytovců.