O ekoturistiku mají zájem hlavně cizinci, Češi ji pomalu objevují

Největší zájem o agroturistiku, tedy dovolenou na zemědělských farmách, v Karlovarském kraji mají cizinci, a to především Nizozemci a Belgičané. V posledních dvou letech se však začali přidávat i Češi. Jsou to hlavně učitelé, lékaři, lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří si chtějí odpočinout od městského života, řekla spolumajitelka rodinné farmy Karilo v Oldříši na Karlovarsku Ilona Kuršová. Zatímco cizinci jezdí pod stan nebo s obytným přívěsem, Češi mají téměř výhradně zájem o ubytování v penzionu. To je však podle Kuršové problém, protože farmy mají většinou jen několik pokojů pro hosty. S tím souhlasí i Hana Chlupáčková, která nabízí ekoturistiku v Ležnici u Horního Slavkova na Sokolovsku. "Mám kemp, ale jen dvě místnosti. Velký zájem je přitom o letní byty," řekla. Zákazníci podle ní vyžadují komfort, který mnohdy na farmách není. "Chtějí splachovací záchod, teplou vodu, a když to není, jedou jinam," uvedla Chlupáčková. Její zařízení společně s farmou Karilo jsou v Karlovarském kraji zřejmě jediné, které nabízejí vedle projížděk na koních a zemědělských prací i ubytování. "O jiných nevím, a přitom když jsme před devíti lety začínali, byla nás na Karlovarsku spousta," vzpomněla Kuršová. Příjmy z agroturistiky má její rodina na přilepšenou. Roční tržby se pohybují kolem 100 tisíc korun, hlavní příjmy ale tvoří chov koz, krav a koní. Chlupáčová sice míní, že by ji ekoturistika uživila, oddělit ji od farmy ale nelze. Na celkových tržbách ranče se turistika podílí asi pětinou. Na přilepšenou má příjmy z ekoturistiky i ranč Fortuna ve Verušicích u Žlutic. Pořádá letní pobyty pro děti s výukou jízdy na koni, ale i činnosti spojené s jejich chovem. "Dříve jezdili i dospělí a cizinci, ale teď už jsou to spíše trampské aktivity a dětské tábory," řekla majitelka biofarmy Ivana Pánková.