Změny zákona o myslivosti

JUDr.Ing.Vladimír Čechura

Dne 28. února 2003 nabyla účinnosti novelizace zákona provedená zákonem č. 59/2003 Sb. přijatého dne 19. března 2003 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, když před tím nebyly přijaty pozměňovací senátní návrhy. Jako pracovní pomůcka pro čtenáře časopisu Myslivost je do tohoto čísla vložena příloha “Úplné znění” zákona (novela zákona nemá zmocnění kvyhlášení oficiálního úplného znění zákona ve Sbírce zákonů).

Včlánku se uvádějí jednotlivé změny (jestliže novela při dílčí změně odstavce jej uvádí celý, včlánku se cituje jen změnou dotčená věta), knim vztahující se části důvodové zprávy a další vysvětlivky.

Předně je však nutno uvést, že zákon č. 59/2003 Sb. není prvou novelou zákona o myslivosti. Prvá změna byla provedena článkem LXXV zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Šlo o změny v:

§ 60, § 61 odst. a § 69 odst. 6 (a zapomnělo se na § 38 odst. 2),

kde se pojem pověřený obecní úřad nahradil pojmem obecní úřad obce srozšířenou působností. Důvodová zpráva uvedla, že při projednávání zákona o myslivosti nebyly důsledky některých pozměňovacích návrhů promítnuty do dalších souvisejících ustanovení, že tato skutečnost způsobuje výkladové obtíže a proto se navrhuje provést upřesnění novelou zákona. Další změny se týkaly:

§ 35 odst. 2 slova “popřípadě rozhodnutí o schválení nájmu honitby,” se nahrazují slovy “po uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci”. Důvodová zpráva ktomu uvedla, že u smluv o nájmu honitby (§ 33) nebylo přijato jejich schvalování orgánem státní správy myslivosti, že uzavření smlouvy je plně věcí dohody stran a proto povinnost navrhnout mysliveckého hospodáře je proto nutno vázat k uzavření smlouvy.

§ 40 a v § 42 odst. 1 za slova “která není hájena” se vkládají slova “ podle § 2 písm. c)”. Důvodová zpráva uvedla, že v návrhu zákona v § 2 byl původně vjednom písmenu výčet zvěře bez rozdělení a vjiném písmenu uvedena definice zvěře hájené, která se pojmově vztahovala kpřijatému § 2 písmenu c), proto je odkaz na toto ustanovení třeba doplnit, jinak nelze vyložit, co se míní zvěří hájenou.

§ 45 odst. 1 písm. v) slovo “lovit” se nahrazuje slovem “střílet”. Důvodová zpráva uvedla, že z ustanovení § 45 odst. 1 písm. v) vpřijatém znění by vyplývala možnost uvedené druhy jen střílet a byl by nemožný jejich lov na společném honu odchytem do sítí, který je výjimečně umožněn pro zazvěřování a ornitologický výzkum podle písmene c), jakož i lov loveckými dravci, pro jejichž výcvik klovu lze podle § 40 mimořádně povolit lov individuální. Nešťastným formulováním uvedeného ustanovení se snahou vyjádřit lov uvedených druhů zvěře jen na společných lovech a při střílení pak použít jen hromadnou střelu někdo vyvozoval, že uvedené druhy nelze lovit jinak. Provedenou změnou se nyní sice tyto druhy mohou lovit i jinak než střílením, ale mohou se lovit i individuálně, neplatí pro ně předpis společného lovu. Bylo by lepší ponechat úvodní slovo lovit a vzávěru doplnit “popřípadě odchytem nebo loveckými dravci,”.

Novelizaci zákona o myslivosti provedená zákonem č. 59/2003 Sb. si podle důvodové zprávy (sněmovní tisk č. 28) vyžádaly skutečnosti, že při jeho aplikaci dochází kcelé řadě komplikací, které se ukazují jako závažné problémy znemožňující jeho řádné dodržování. Předmětem předložené novely jsou ta ustanovení, která se vpraxi neosvědčila vzhledem k jejich neodůvodněné ekonomické, administrativní a technické náročnosti. Umožňuje se vlastníkům honebních pozemků - členům honebního společenstva zřízení, pronájem a případné využívání honitby za jednodušších podmínek. Dále se potom mění ta ustanovení, která je možné uvést do praxe pouze jejich zpřesněním, tj. po legislativně technické úpravě.

Kjednotlivým provedeným změnám:

§ 2 písm. k)

na konci se doplňují slova: “vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,”. Důvodová zpráva ktomu uvedla: “Zatímco obora je druhem honitby se zákonem přesně vymezenými podmínkami její existence, podmínky pro bažantnici nejsou zákonem vymezeny. Protože bažantnice není druhem honitby, ale pouze její části, je nezbytné, aby vyhláška stanovila postup vymezení části honitby jako bažantnice.”

§ 2 nová písmena n) a o)

“ n) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,” v důsledku této změny je zbytečná legislativní zkratka v § 3 odst. 2.

“o) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla kvýkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena.” Tím snad již odpadnou zcela zbytečné diskuse o tom, že k tvorbě státních honiteb a dispozicích snimi nejsou oprávněny takové subjekty, jakými jsou například Lesy ČR s. p. nebo Pozemkový fond ČR.

§ 5 odst. 2

ve druhé větě se slovo “anebo” nahrazuje slovem “nebo” a doplňují se slova “anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře”. Těmito chovy se rozumí jen bažantnice a obory, nikoliv farmové chovy zvěře.

§ 7 odst. 1

ve větě čtvrté se za slovy “chov zvěře prováděný” zrušují slova “uživatelem honitby”. Důvodová zpráva uvedla: “Stávající úprava znemožňuje využití již existujících líhňařských středisek provozovaných nikoliv uživateli honitby, ale jinými subjekty kchovu a následnému zazvěřování honiteb. Vsoučasné době takováto líhňařská střediska se značnou ekonomickou náročností a odborným personálem provozují Okresní myslivecké spolky (organizační složky Českomoravské myslivecké jednoty správní subjektivitou) aniž jsou uživateli honiteb.”

§ 17 nový odstavec 3,

dosavadní odstavce 3 až 6 jsou přečíslovány na odstavce 4 až 7

“(3) Pomine- li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo zvlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží, nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.” Tím se odstraňují dosavadní pochybnosti o možnosti zpětného prohlášení pozemku za honební, což bylo dosud realizováno sodkazem na opatření při dozoru (§ 61 odst. 3 zákona o myslivosti) při skončení rekultivačních prací, rušení vojenských cvičišť apod.

§ 17 odst. (3) nyní 4

“(3) Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice).”. Důvodová zpráva uvedla, že současná praxe potvrzuje, že vpřípadě splnění podmínky zahrnutí celého pozemku vlastníka do honitby dochází k vytváření nových hranic honiteb snemožnosti aplikace ustanovení § 69, přičemž neexistuje žádný racionální důvod pro nemožnost rozdělení honebního pozemku tak, aby hranice honitby byla trvalá a vterénu zřetelná. Vypuštěním uvedené podmínky však zaniká dosavadní zásada, že by neměly být hranice honiteb tvořeny jinými “čarami” než hranicemi honebních pozemků podchycených vsoučasné mapě katastru nemovitostí. Pokud nyní má jít hranice jinak, nelze bez dalšího spočítat výměru honitby (jedna část pozemku bude vjedné honitbě a druhá vdruhé honitbě); ktomu bude nutno knávrhu na rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti předložit geometrický plán anebo alespoň snímek katastrální mapy svyznačením hranice a s planimetrickým výpočtem výměr dílů. Totéž bude platit, pokud vlastník sjedním honebním pozemkem bude ve dvou honebních společenstvech anebo při rozhodování o přičlenění takového pozemku. Za těchto předpokladů dnes tedy lze vést hranici středem řeky, středem silnice, po nekatastrované lesní cestě, po nekatastrovaném potůčku (i když tyto čáry jsou již dnes vedeny namapě, jenutná planimetráž). Dále je vypuštěn požadavek trvalosti hranice snad jako vzákoně uvedená samozřejmost. Při pohyblivé hranici by se totiž měnila výměra a také například pro některé zakázané způsoby lovu stanovená vzdálenost 200 m od hranice honitby.

§ 17 odst. (5) nově 6

má nové zkrácené znění ve druhé větě a nově vložené třetí větě“ Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků).”. Důvodová zpráva uvedla, že navrhované znění exaktněji reaguje na potřeby praxe, kdy jde o zamezení tzv. újednických honiteb, ale zároveň nevyvolává potřebu změny honitby “za každou cenu”.

§ 18 odst. 6

má nové znění “(6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů.”. Důvodová zpráva uvádí, “že jde o zjednodušení vpraxi velmi náročně realizovatelných mapových přehledů vsoučasné době stanovených měřítcích. Zpohledu rychlé orientace o hranici honitby jsou stávajícím zákonem stanovena měřítka nepraktická, hranice jsou vzhledem knezbytnému obrovskému soulepu nepřehledné. Zároveň je vytvoření soulepu map vzákoně stanovených měřítcích velmi ekonomicky náročné a velká část členů honebního společenstva majitelů honebních pozemků, kteří nemají zájem provozovat myslivost, nesouhlasí svynakládáním finančních prostředků stěmi soulepy souvisejícími.”. Ve stručnosti lze charakterizovat změnu takto: údaje o vlastnictví jsou zpracovány navrhovatelem, nikoliv tedy výpisem ze státních evidencí, nepředkládá se již identifikace pozemků, a u map se nepředepisuje měřítko, postačí vedení hranice po čáře vmapě již existující (kromě případů, kdy se dělí pozemek podle nového znění § 17 nového odst. 3).

§ 19 odst. 5

má nové znění “(5) K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení

a) seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva (dále jen

"seznam členů") s uvedením jména, příjmení a bydliště,

b) mapový zákres honitby,

c) souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu.".

Důvodová zpráva uvádí, že “nově navržené přílohy knávrhu na registraci společenstevní honitby se jeví zhlediska uznání dostatečnými. Pro tvorbu honiteb není třeba rodných čísel. Existuje vysoké procento vlastníků honebních pozemků, kteří žijí vzahraničí a rodná čísla vůbec nemají. Kuznání společenstevních honiteb vpřípadě, že nedojde ke sporu, není třeba žádných důkazních prostředků, které organizačně administrativně a ekonomicky zatěžují přípravný výbor honebního společenstva.” Nové znění odstraňuje také pochybnosti, zda má jít o seznam vlastníků honebních pozemků nebo členů, a dále nepředepisuje měřítko mapy. Pro označení členů byly vypuštěny údaje vztahující se k právnické osobě; je jasné, že pokud bude členem, nebude se uvádět její jméno, příjmení a bydliště, ale její název a sídlo.

§ 22 odst. 1

věta první zní: “Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně.”. Důvodová zpráva uvádí, že vzhledem knepodnikatelskému charakteru honebních společenstev a celkovému nepříliš velkému zájmu členů honebních společenstev o dění vněm je nezbytné, aby vmaximální možné míře bylo uvolněno konání valných hromad, které by se měly konat vsouladu spotřebami a zájmy členů honebních společenstev či vpřípadech, které výbor honebního společenstva považovat za potřebné.

§ 22 odst. 2

má nové znění “(2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva.”. Důvodová zpráva uvedla: “Stávající ustanovení o půjčce a úvěru se jeví jako kontroverzní a vzhledem kcharakteru honebních společenstev jako nepodnikatelských subjektů zbytečné. Dokonce není vůbec žádoucí, aby si honební společenstva brala jakékoliv úvěry a půjčky. Zhlediska pozvání či svolávání valných hromad praxe opět ukázala nesmyslnou ekonomickou zátěž na obesílání všech členů honebního společenstva, existují případy, kde poštovní náklady na svolání valné hromady přesahují výnosy zpronájmu honitby.“ Prvá věta byla maximálně zjednodušena, druhá vložená věta zmocňuje valnou hromadu honebního společenstva způsob svolávání upřesnit (mělo by se tak stát ve stanovách), o vypuštění věty týkající se půjček a úvěrů se zmiňuje důvodová zpráva, vposlední větě pak se vložilo slovo “všech”, což znamená nutnost jednomyslného hlasování přítomných, čili i vyšší kvorum než například existuje pro přijetí stanov. Přijetí zmaří jeden člen, který se zrůzných důvodů “unavil” a nezvedl ruku. Mohlo jít přece o normální hlasování, vněmž se rozhodne podle pravidel uvedených vodstavci 5.

§ 23 odst. 3

zní “(3) Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou.” Důvodová zpráva uvedla, že zhlediska organizačně technické, administrativní a ekonomické náročnosti svolání a konání valné hromady honebního společenstva se jeví zbytečným svolávat vpřípadě úmrtí nebo vzdání se funkce honebního starosty mimořádnou valnou hromadu, když může a ze zákona musí tuto funkci vykonávat do doby zvolení nového honebního starosty místostarosta. do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou. Slova “nejbližší valnou hromadou” sice sledují určitý záměr, ale jsou zbytečná. Jestliže se nejbližší valné hromadě nepodaří zvolit honebního starostu, trvá mandát honebního místostarosty až do valné hromady, která zvolí honebního starostu.

§ 24 odst. 1

ve větě první se za slova “5 dalších členů” vkládají slova “honebního společenstva”. Jedná se legislativně technickou úpravu.

§ 25 odst. 1

výčet případů zrušení honebního společenstva se doplňuje o nové písmeno d): “d) rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvem. V tomto případě se likvidace neprovádí.”. Důvodová zpráva uvedla, že praxe ukazuje, že je žádoucí upravit vpřípadě vůle a zájmu členů honebních společenstev rozdělení, nebo sloučení honebních společenstev scílem pokračovat včinnosti bez likvidace.

§ 26 odst. 1

věta za středníkem je významově zcela změněna “nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že sčlenstvím nesouhlasí.” Předchozí znění vyžadovalo činnost nového vlastníka jako právního nástupce člena ve vlastnictví khonebním pozemkům, nové znění spojuje vznik členství sjeho nečinností. Jde o velmi praktické ustanovení bez administrativy, které také odstranilo potíže, které měli dosud vlastníci spočátkem stanovené 30 denní lhůty koznámení o trvání členství, kterou jim někdy “vyčerpalo” řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Současné znění zákona umožňuje při případném zmeškání této lhůty nevůli stát se členem honebního společenstva nahradit tím, že nastupující vlastník své členství ukončí úkonem podle odstavce 3.

k § 27 odst. 1

se vztahuje část druhá novely (zákona č. 59/2003 Sb.), která provedla změnu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tím, že v § 38 odst. 3 se doplnilo nové písmeno “ f) honebních společenstev”. Rozšířil se tak výčet případů, kdy obec smí výjimečně ručit za závazky fyzických osob a právnických osob.

§ 28 odst. 3 písm. e)

se text doplňuje slovy “ a to slovním popisem hranice honitby”. Popis hranice honitby tedy nově identifikuje všechny honební pozemky, které jsou uvnitř hranice a tvoří tedy honitbu, a není nutno předkládat identifikaci ve smyslu pojmu předpisů o katastru nemovitostí.

§ 30 odst. 1

vypouští se poslední věta, která vyžadovala spřičleněním honebního pozemku khonitbě souhlas jejího držitele.

§ 30 odst. 2

v poslední větě se slovo “je” nahrazuje slovy “se stal”. Jedná se legislativně technickou úpravu. Náhrada za přičlenění nepřísluší vlastníkovi honebního pozemku, který je členem honebního společenstva. Není třeba rozlišovat, zda je členem (stal se jím) od jeho vzniku, nebo byly jeho pozemky přičleněny a pak požádal o přijetí, byl přijat a stal se- čili je- členem, nebo ukončil členství a pak požádal znovu o přijetí, byl přijat a stal se čili je- členem.

§ 32 odst. 2

věta první zní “Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům.”. Důvodová zpráva uvedla, že pokud vlastník honebního pozemku nechce být členem honebního společenstva, není důvod, proč by měl mít přednostní účast na užívání honitby. Změna spočívá tedy vtom, že se vypouští přednost při účasti na využití honitby vlastníkům honebních pozemků, kteří nejsou členy (přičlenění, sukončeným členstvím) a dále, že se jednotné číslo “svému členovi” mění na množné číslo “svým členům”. Mělo by tedy mít více členů přednost před členem jedním a to i vpřípadě, když zdůvodů organizačních vytvoří myslivecké sdružení.

§ 35 odst. 1 písm. c)

za slova "je bezúhonná" se doplňují slova (§ 12 odst. 4); k prokázání bezúhonnosti předloží výpis z evidence Rejstříku trestu;15) k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,". Důvodová zpráva ktomu uvedla: “Myslivecký hospodář není veřejným činitelem jako myslivecká stráž, a proto je nesprávné, pokud jsou uplatňována stejná kriteria. Vzhledem i ktomu, že Policie ČR provádí šetření zejména spolehlivosti a bezúhonnosti ve smyslu zákona o zbraních a střelivu, není důvod, aby myslivecký hospodář byl stejné proceduře podroben dvakrát.” Podstata této změny spočívá vtom, že se již neposuzuje u mysliveckého hospodáře požadavek bezúhonnosti jako u myslivecké stráže, ale jen jako u držitele loveckého lístku, který myslivecký hospodář stejně musí mít /§ 35 odst. 1 písm. e) zákona o myslivosti/.

§ 35 odst. 1 písm. h)

Do výčtu složených mysliveckých zkoušek a škol, jejichž absolvování představuje mysliveckou kvalifikaci potřebnou pro ustanovení mysliveckým hospodářem, dosud byla u středních odborných škol a vyšších odborných škol podmínka, že je na nich myslivost povinným vyučovacím předmětem. Nově se u těchto škol vložila alternativní podmínka, že je na nich myslivost studijním oborem. Jde o řešení nedomyšlené, na škole může být i například obor zahradnictví, jehož absolvent se o myslivosti nic nedozví, ale podle nového znění dosáhl požadované myslivecké kvalifikace. Stejné doplnění a situace je nyní u § 47 odst. 2 písm. b)- vymezení škol pro vydání loveckého lístku pro jejich žáky a posluchače, u § 47 odst. 3 písm. c)- kvalifikace pro vydání loveckého lístku pro žáky, posluchače a absolventy těchto škol a u § 58 odst. 3- vymezení škol, jejichž absolventi nemusejí skládat vyšší odbornou mysliveckou zkoušku. Naopak u ustanovení, kde je rovněž vkládán studijní obor u škol, kterým může být vydáno pověření kprovádění zkoušek ( § 35 odst. 7, § 44 odst. 3 a § 47 odst. 3) , navrhovaný text nevadí, poněvadž je spojen svymezením škol a nikoliv s kvalifikací absolventa nebo zaměřením studia žáka či posluchače.

§ 35 odst. 3 písm. e)

vcitaci § 14 odst. 1 písmen e) až g) se slovo “až” se nahrazuje slovem “a”. Při tom před citací

se uvádí oprávnění mysliveckého hospodáře usmrcovat toulavé psy a kočky /= písm. e)/, další zvířata škodlivá myslivosti /= písm. f)/ a zdivočelá domácí zvířata a zvířata zfarmových chovů zvěře /= písm.g)/. Jde o nepochopitelnou změnu, která nemůže odstranit oprávnění před tím vtextu slovně uvedené, zejména, když podle § 42 odst. 1 druhé věty může zvířata škodlivá myslivosti usmrcovat každý držitel loveckého lístku, to je i myslivecký hospodář.

§ 35 odst. 6

zní "(6) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13". Změna se týká jen druhé věty a její podstatou je redukce odkazů na ustanovení myslivecké stráže.

§ 35 odst. 7 - změny popsány u § 35 odst. 1 písm. h).

§ 36 nový odstavec 6

“(6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.”. Důvodová zpráva uvádí, že praktické zkušenosti ukazují, že je třeba metodicky sjednotit způsob vypracování, provádění, evidence a kontroly plánu mysliveckého hospodaření.

§ 41 odst. 1

se doplňuje větou: “Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivosti zdůvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace voboru působnosti Ministerstva obrany.” Doplněk dobře myšlený je ale nerozumný, takové nehonební pozemky jsou třeba vareálu Synthezie Semtín, Sellier & Bellot, u některých lomů, policejních střelnic apod., kde se povinnost organizací Ministerstva obrany (Vojenských lesů a statků) asi bude těžko plnit.

§ 44 odst. 1

Prvé slovo “Držitel” se nahrazuje slovem “Uživatel”. Šlo o chybu vzniklou při projednávání zákona náhradou pojmu “vlastník honitby” za “držitele honitby”. Honební společenstvo, které společenstevní honitbu pronajme, přece nebude držet počet loveckých psů stanovených pro honitbu.

§ 44 odst. 3- změny popsány souhrnně u § 35 odst. 1 písm. h).

§ 47 odst. 2 písm. b) - změny popsány souhrnně u § 35 odst. 1 písm. h).

§ 47 odst. 3 písm. c) -změny popsány souhrnně u § 35 odst. 1 písm. h).

§ 47 odst. 3 písm. d)

se za slova “(§ 12 odst. 4)” vkládají slova “občan České republiky” a na konci se vkládají slova “u cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis zrejstříku trestů 15/ nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu;”. Důvodová zpráva uvádí, že “zejména zpohledu podnikání vmyslivosti je třeba zachovat dosud prováděnou praxi u poplatkových lovců zciziny, tj. uznávat v ČR lovecký lístek a zbrojní průkaz ze země jejich pobytu. Stejný postup je uplatňován vůči občanům zČR vzahraničí.”

§ 47 odst. 5 - změny popsány souhrnně u § 35 odst. 1 písm. h).

§ 55 odst.3

ve druhé větě se za slova“vyčíslil výši škody” vkládají slova “nebo ve stejné lhůtě neuzavřel spoškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody” a slova “1 měsíce” se nahrazují slovy “3 měsíců” . Kromě prodloužení lhůty pro uplatnění nároku poškozeného u soudu se vedle případu náhrady škody již zaplacené uvádí i případ dohody o náhradě škody.

§ 55 odst. 4

doplňuje se věta “Spory zdohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud”. Při uzavřené dohodě (= uznání dluhu ve smyslu občanského zákoníku) se již u soudu neuplatňuje nárok (nerozhoduje se o nároku na náhradu škody a její výši), nýbrž jen požadavek na plnění (exekuční titul), pokud nebylo dle dohody plněno.

§ 57 odst. 5

ve druhé větě týkající se působnosti státní správy myslivosti vnárodních parcích se slova “ a krajům” nahrazují slovy “působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí”.

§ 58 odst. 3- změny popsány souhrnně u § 35 odst. 1 písm. h).

§ 59 odst. 2 písm. f)

se zrušuje, myslivecké stráže vdůsledku toho podle § 60 ustanovují a odvolávají obecní úřady obcí srozšířenou působností.

§ 68

se za slova “k provedení” vkládají slova “§ 2 písm. k),” a za slova “§ 35 odst. 7,” se vkládají slova “§ 36 odst. 6,”. Jedná se legislativně technickou úpravu vnávaznosti na návrhy změny uvedených paragrafů zákona- jde o nová zmocnění kvydání dalších prováděcích vyhlášek.