Německo registruje po povodni vysoké hodnoty škodlivin v Labi

Ačkoli německé úřady bezprostředně po loňských katastrofálních povodních na Labi uklidňovaly, že je ekologická situace podobná jako před povodní, výzkumné ústavy mezitím poukazují na značné zamoření vod a krajiny škodlivinami. Poznatky, kritizující i "přísun" nebezpečných látek z Čech, shromáždil deník Frankfurter Rundschau. "Soudíme, že povodňové masy strhly a přesunuly asi 200.000 tun materiálu," uvádí Karsten Grunewald z Technické univerzity v Drážďanech. "Pohnulo se zároveň asi deset tun arzenu, více než 20 tun olova a několik kilogramů DDT, což je enormní množství." Škodliviny pocházejí mimo jiné ze starých důlních oblastí v Krušných horách, které jsou bohaté na arzen, olovo, kadmium a jiné těžké kovy. Enormní vodní masy strhly mimo jiné u Freibergu celé vytěžené haldy. S povodňovým bahnem se látky nejdříve dostaly do řeky Mulde a pak do Labe. Usadily se pak hlavně v Sasku a severozápadněji položeném Sasku-Anhaltsku. Jen ze zatopené chemičky Spolana Neratovice se podle německých vědců uvolnilo několik tisíc tun chemikálií, včetně pozůstatků dioxinů a rtuti. Zvýšené hodnoty rtuti zjistilo Výzkumné ekologické centrum Halle-Lipsko (UFZ). Škodlivinami jsou podle ústavu zamořeny hlavně říční nivy, na které je bohatá málo regulovaná část Labe ve středním Německu. Mezní hodnoty rtuti byly podle UFZ místy překročeny až šedesátinásobně. Také Günter Rank ze Saského zemského úřadu pro životní prostředí a geologii (LfUG) zjistil "zčásti plošné škodlivé změny v půdě". LfUG soudí, že jen v Sasku sousedícím se severozápadními Čechami vykazuje 47.000 zelených ploch zamoření arzenem, které překračuje přípustnou hodnotu 50 miligramů v kilogramu zeminy. Na 45.000 hektarech je překročena hodnota rtuti a u 31.000 hektarů hodnota kadmia. Výzkumy UFZ Halle-Lipsko dokládají, že těžké kovy v říčních nivách se snadno vstřebávají do typických krmných plodin. Když pak trávu spásají ovce a skot, těžké kovy se dostávají do masa a mléka a tím do potravinového řetězce. Ústavy soudí, že je vzhledem ke zjištěným škodlivinám nezbytné omezit využívání poříčních ploch a postupně je ozdravit. Nabádají, aby státní úřady devět měsíců po povodních konečně seriozně o nebezpečích informovaly. Také například na dětských hřištích, plochách pro využívání volného času a zahradách se musí kompletně vyměnit půda.