Krkonošský národní park byl zřízen před 40 lety; je nejstarší

Nejstarším a zřejmě také nejznámějším národním parkem v České republice je Krkonošský národní park (KRNAP), od jehož založení uplyne v sobotu 40 let. Má za sebou zajímavou historii. Hojně navštěvovaný ráj turistů, lákaných nejen nejvyšší českou horou Sněžkou (1602 metrů), je oblastí s bohatým výskytem vzácných druhů flóry a fauny. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Má mezinárodní status biosférické rezervace. Území, které se jako první začalo pyšnit nálepkou národní park, se již od počátku těšilo velkému zájmu vědců, turistů i podnikatelů. Během čtyř desetiletí se však vyskytla i řada problémů, někteří pesimisté dokonce KRNAP odepisovali jako zbytečnou instituci. Park vláda vyhlásila 17. května 1963. Rozkládá se na téměř 55.000 hektarech v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Na severu sousedí s dobře dostupným polským Karkonoskim Parkem Narodowym (1959). Zhruba 80 procent území KRNAP pokrývají lesy, pramení zde čtyři řeky - Mumlava, Labe, Jizera a Úpa. Krkonošské klima je navzdory nevelké nadmořské výšce považováno za arktické a velehorské. Zdejší pohoří jsou dokladem značného geologického stáří. Dokladem toho jsou ledovcové kary, jezera či morény. Subarktická rašeliniště a holé hřbety s původní kosodřevinou jsou domovem řadě rostlinných (přes 1300) a živočišných druhů (kolem 250 druhů obratlovců). Takzvané endemity (jeřáb krkonošský či zvonek krkonošský) se trvale vyskytují jen na jediném místě na světě. Glaciální relikty (ostružiník moruška nebo lomikámen sněžný) jsou zase pozůstatky po dobách zalednění. Nejcennější části KRNAP jsou přísněji chráněny v zónách (první až třetí) a ve zvláště chráněných územích. Národní park se celkem přirozeně stal vyhlášeným centrem sportu, turistiky a zábavy. Patří k nejnavštěvovanějším tuzemským lokalitám, o čemž svědčí téměř osm milionů lidí ročně, kterým je k dispozici zhruba 72.000 lůžek. Ve známých střediscích jako jsou Horní Mísečky, Harrachov, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou či Špindlerům Mlýn je návštěvníkům k dispozici 800 kilometrů turistických cest, v zimní sezóně pak 112 kilometrů sjezdových a 245 kilometrů běžeckých tratí. Využít mohou také šest lanovek a téměř 250 vleků. Na své si přijdou i cyklisté nebo vozíčkáři. Masový turismus, mnohdy i necitlivé zásahy do přírody či průmyslové exhalace si v KRNAP vybraly také svou daň. Správa parku musela za dobu existence učinit řadu komplikovaných rozhodnutí. Souhlasila například s výstavbou sedačkové lanovky na Lysou horu, přestože její horní stanice stojí v nejpřísněji chráněné zóně. Aby se zamezilo poškozování přírody, bylo ještě před zahájením stavby dohodnuto, že dráha bude jezdit pouze v zimě. Radnice v Rokytnici nad Jizerou však začala před časem usilovat i o povolení letního provozu. Nyní poutá pozornost osud Luční boudy či plánovaná demolice České boudy na Sněžce. Ani nad stavbou lanové dráhy na tuto horu se příliš nevyjasnilo. Spor mezi ochranáři a lyžařským střediskem Pec pod Sněžkou, zda vrchol Sněžky zůstane místem přístupným lanovkou nebo jen pěšky, trvá již několik let. Ochranu parku zabezpečuje Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí, která je řízena ministerstvem životního prostředí. Věnuje se celé řadě odborných, vědeckých a mezinárodních aktivit. Pod patronací má i činnost Krkonošského muzea. Správa KRNAP je členem řady mezinárodních institucí, například Federace evropských národních a přírodních parků či Světového svazu ochrany přírody. V České republice existují kromě KRNAP ještě další tři národní parky, které jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody. Největším je Národní park Šumava, zřízený v roce 1991 na části území západních a jižních Čech. Nejmladším pak Národní park České Švýcarsko (2001) na Děčínsku s vyhlášenými pískovcovými stěnami. Primát nejmenšího drží Národní park Podyjí (1991), který se rozkládá na středním toku Dyje mezi Znojmem a Vranovem. Jeho devizou je takřka panenská příroda, neboť oblast byla do roku 1989 součástí hraničního pásma, nepřístupného veřejnosti.