Polovina honiteb nemá nájemce, hrozí přemnožení lišek a vzteklina

Polovina honiteb v České republice nemá nájemce, a tak není zajištěna regulace stavu zvěře. Podle myslivců hrozí přemnožení lišek, a tím i nárůst vztekliny a prašiviny. "Myslivci na tyto honitby nemohou, a tak ulovit šelmu, která v květnu vyvádí mladé, bude těžké," řekl Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty. Obce převzaly honitby v rámci reformy veřejné správy a dosud neuzavřely nutné nájemní smlouvy. Podle zákona o myslivosti z roku 2001 skončily v březnu nájemní smlouvy na honitby a v dubnu již měly platit nové. To se podle Kostečky nestalo. Vedoucí odboru lesního hospodářství státního podniku Lesy České republiky Vladimír Krchov s myslivci nesouhlasí. Podle zákona má prý na těch honitbách, které ještě nejsou pronajaté, hospodařit dál původní nájemce. "Je to pseudoproblém či nepochopení zákona," komentoval obavy myslivců. Lesy ČR spravují čtvrtinu honiteb v republice. Novým nájemcům zatím pronajaly asi 40 procent z 900 honiteb. Důvod, proč ještě nemají nové nájemce i zbylé honitby, tkví podle Krchova v reformě veřejné správy. "Nyní honitby řeší obce, které s tím nemají zkušenosti," vysvětlil. Odhad stavu lišek se pohybuje okolo 150.000 kusů. Podle myslivců by měla na 500 hektarech žít jedna liška, což je stav, kdy jsou lišky schopny rozmnožovat se a redukovat ostatní drobnou zvěř. "Na 500 hektarech jich však nyní je 15 až 18," odhadl Kostečka. Přemnožené lišky decimují stavy zajíců, divokých králíků, bažantů a koroptví. Lišky v zemi nemají vrcholového predátora, kterými jsou v těchto zeměpisných šířkách především rysi a vlci, jejich úlohu tak plní člověk. Myslivci sice ročně uloví skoro 70.000 kusů, ale to prý nestačí. V květnu totiž liška vyvádí v průměru pět mláďat a pokud je lovečtí psi nezahubí ještě v norách, ve volné přírodě bývá velmi těžké je zastřelit. S přemnožením této šelmy hrozí nárůst výskytu vztekliny či prašiviny. Člověk, kterého pokouše vzteklé zvíře, musí neprodleně k lékaři, aby do 48 hodin dostal vakcínu. Dříve se dávalo sérum do břicha, moderní látky se píchají do ramene, řekla lékařka infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Marcela Kořínková. Včasné očkování zachrání člověku život: pokud už propuknou příznaky, je vzteklina stoprocentně smrtelná. Inkubační doba vztekliny je od 10 dnů do několika měsíců. Začíná nevolností, horečkou a bolestmi svalů. Člověk se v křečích udusí. Záchvaty jsou vyvolány pokusem o polykání, později i jen pohledem na vodu či zvukem tekoucí vody.