Životní prostředí je naší vizitkou

Rád bych se podělil o svůj osobní názor na vstup naší republiky do Evropské unie. Vyprovokovala mě k tomu otázka ČT 1 z 8. dubna, zda bude povinné stejné veřejné osvětlení po našem vstupu. Nejsem nepřítelem našeho vstupu do EU. Budu v referendu samozřejmě pro. Myslím, že to ani jinak nejde. Jsme samozřejmou geografickou i demografickou součástí Evropy. Jsme vlastně jejím středem. Tak jaké další úvahy. Evropa se bez nás samozřejmě klidně obejde, ale my bez ní ne. To musí být každému jasné. A tak nastává otázka, co naše republika nemůže chtít, ale musí nabídnout. A je tady problém. Co vlastně? Levnou pracovní sílu? To jistě. A co dál? Levnější pracovní síla je směrem na východ snadno dostupná. A tak se dostávám k problému, který mě jako profesionála, jsem zaměstnán u státního podniku Lesy České republiky, i jako občana trápí. Jde o stav životního prostředí a naši vizitku. Myslím, že se máme zaco stydět. Jen se dobře podívejte, ať pojedete autem kamkoliv, na příkopy a okolí našich cest. Je to hrůza. Zkuste jít na houby, nebo na procházku do lesa. To je hrůza snad ještě větší. I přes instalaci závor na lesní cesty je v prostorách tolik odpadů, že to jedna nákladní tatra ani neodveze. Za všechny jeden příklad: 7. dubna jsem zjistil, že vichřicí došlo u Zeleného kříže k odlomení modřínových větví, které spadly na státní silnici. Jel jsem tudy služebně a na místě samém stáli tři cyklisté. Ptal jsem se jich, zda jim uražené větve nevadí a proč je sami neodstraní? Ticho mi bylo odpovědí. Byl jsem asi hrubý, protože jsem jim sdělil, že tzv. dremlík (což je část suku z křehkých větví modřínu) by je po odhození projíždějícím autem mohl i vážně zranit. Namáhal jsem se zbytečně. Když už jsem byl venku z auta, uklidil jsem silnici sám. Trvalo to přesně pět minut. Návštěvníci našich krásných Křivoklátských lesů by si podle mého názoru měli uvědomit, že chodí do lesa a ne na smetiště. Tak by pro to mohli i sami něco udělat. Mohli by si vzít s sebou třeba igelitovou tašku, sbírat po nás všech alespoň část odpadků a mít z toho dobrý pocit. Nic víc, nic míň. Vždyť to děláme pro sebe a nikdo z nás nechce, aby nás Evropa brala jako smetiště. U nás je tedence svádět nepořádek na Romy. Berte to jak chcete, ale tolik jich zas není, aby se to na ně dalo svést. Za sebe sděluji, že vítám každou aktivitu, která v daném problému pomůže. Připomínám, že i naše malá obec Svatá je připravena přistavením kontejnerů na plasty, sklo i papír pojmout značnou část těchto odpadů. Fungují tak i okolní obce a já prostě nechápu, proč to vlastně nefunguje. A ještě poslední postřeh. Měl jsem možnost navštívit Evropu. To měl ostatně každý z nás. Jsem vášnivý kuřák a v SRN jsem neviděl jinou možnost, než tzv. vajgla típnout a dát do kapsy. Taková tam byla a je čistota. Všude. To pro nás všechny musí být důvod k zamyšlení a k nápravě věcí veřejných.Jan Obermayer Svatá