Uvádíme na trh značkové lihoviny z přírodních surovin

Uvádíme na trh značkové lihoviny z přírodních surovin

ŘEDITEL DIVIZE KB LIKÉR SPOLEČNOSTI DRINKS UNION JIŘÍ ŠTESL: * Jaká je struktura našeho trhu s lihovými nápoji a jaké je postavení vaší společnosti na tomto trhu? Trh tuzemských výrobců podle údajů Unie výrobců lihovin má objem zhruba 600 tisíc hektolitrů. Pokud pominu karlovarskou Becherovku, která neposkytuje Unii výrobců lihovin údaje, jsme v ČR třetím největším výrobcem. Náš podíl na domácím trhu se pohybuje mezi osmi až deseti procenty. * Mohl byste vysvětlit vztah mezi společností KB Likér a společností Drinks Union? KB Likér vznikl v roce 1991 jako samostatná akciová společnost a v roce 1999 převzala její výrobní závody a ochranné známky firma Drinks Union, takže dnes je KB Likér samostatnou divizí v rámci Drinks Union. Ta je jednou z největších nápojových skupin v ČR, provozuje ještě čtyři pivovary, dva v Ústí nad Labem - Velké Březno a Zlatopramen v Krásném Březně - dále v Lounech a Kutné Hoře. Skupina Drinks Union vznikla v roce 1997 a je v rukou českého kapitálu. * Nejznámějším vaším produktem je Stará myslivecká. Jakou má pozici ve vašem výrobním sortimentu? Stará myslivecká je v současné době naší nejsilnější značkou. Mohu ji nazvat vlajkovou lodí firmy, a to jak z pozice síly značky, tak z pozice objemu. Na celkové produkci KB Likéru se nyní podílí zhruba čtvrtinou. Její prodej zaznamenal výrazný nárůst, od 520 tisíc litrů v roce 1998 na 895 tisíc o tři roky později. Loni jsme poprvé zaznamenali překročení hranice jednoho miliónu prodaných litrů Staré myslivecké. * Jaké s ní máte záměry? Chcete dále zvyšovat její podíl na výrobě a prodeji? V předcházejících letech jsme kladli velký důraz na to, aby Stará myslivecká byla dostupná na celém území ČR a i na Slovensku. V tuto chvíli se samozřejmě snažíme oživit značku u místních konzumentů. Národ konzumentů lihovin u nás žil v posledním desetiletí v pomyslném fernetovém státě. Jsem přesvědčen, že dnes už konzumenti začínají sami aktivně vyhledávat nové značky, a myslíme si, že Stará myslivecká je právě tím produktem, který je schopen si vydobýt svoji pozici na trhu. Opíráme se především na to, že podle agenturních průzkumů více než 80 procent potenciálních konzumentů zná tuto značku, a v tom vidíme obrovský potenciál pro její další uplatnění na našem trhu. * Stará myslivecká je svébytná generační výpověď z období sedmdesátých let. Potom zaznamenala ústup ze slávy, na trhu lihovin přišly nové produkty, podpořené masívními kampaněmi. V čem myslíte, že byl důvod jejího ústupu ze slávy? Určitě to souvisí s marketinkovou podporou konkurenčních výrobků. Ústup z trhu byl zaznamenán hlavně v osmdesátých letech. My jsme nechtěli unáhlit náš vstup na trh, k tomu je rovněž třeba, aby značku rozvíjela stabilizovaná společnost. Drinks Union je společnost poměrně mladá, určitou dobu získávala jistotu a myslím, že právě nyní nazrál čas, aby Stará myslivecká na trh vstoupila. * Někteří znalci upozorňují, že se na ní něco změnilo: barva, částečně také chuť. Tedy jak ty věci ve skutečnosti jsou a jaké jsou příčiny? Mohu ujistit, že základ receptury zůstal po 150 letech nezměněný. Změnily se pouze některé doplňkové suroviny, avšak byl zachován hlavní základ tohoto nápoje, kvalitní vinný destilát a maceráty z ovoce, ořechů a bylin. V současnosti nám jde hlavně o to, aby Stará myslivecká byla výlučně přírodní produkt. Proto jsme provedli změnu některých ingrediencí, které neměly ryze přírodní charakter, a i když uvedená změna neměla zásadní vliv na celkovou chuť produktu, přesto ji někteří naši stálí konzumenti mohli rozpoznat. Co se barvy týče, domnívám se, že se příliš nezměnila. Konzumenty samozřejmě ovlivňuje to, že se změnil a modernizoval celkový design produktu, zejména tvar lahve a etikety. Ale mohu všechny ujistit, že nyní jsou ve Staré myslivecké pouze přírodní suroviny, což jen podtrhuje vysokou kvalitu tohoto tradičního českého "nápoje s lidskou tváří". * Očekáváte v souvislosti s předpokládaným vstupem do EU změnu chování svých spotřebitelů a další změny na trhu? Především jde o aktuálně probíhající legislativní úpravy, což se nyní týká zejména zvýšení spotřební daně. Jde o krok, který lze těžko zvrátit, nechceme jej nějak zpochybňovat. Spíše si myslíme, že naši legislativci by se kromě těchto otázek měli zaměřit na otázky sjednocení vnitřní legislativy, na ochranu trhu před nelegální výrobou. Co se týče vlastních produktů, tak už probíhají změny v jejich značení, které by měly pomoci spotřebitelům k lepší orientaci. Tyto kroky vítáme, protože je pokládáme za seriózní pro naše konzumenty. Kroky, které podnikáme ve vztahu ke kvalitě, včetně využívání přírodních ingrediencí při výrobě, jsou v souladu s EU. Co se týká českého trhu, domnívám se, že vstup do EU jej příliš nezmění, většina renomovaných výrobců zde už je etablována. Stejně tak se domnívám, že se výrazněji nezmění ani struktura trhu. Dnes je obsazen maloobchodními řetězci, jejich pozice je dostatečně silná. Na tom se vstupem do EU těžko něco změní. Lihoviny jsou na našem trhu do jisté míry znevýhodněny, protože daň u nich se srovnává s EU, což zatím není u jiných konkurenčních produktů, jako je třeba víno. Takže určitá nevyrovnanost přináší to, že trh lihovin nejen dlouhodobě stagnuje, ale začal i mírně klesat. Nicméně si myslíme, že to dává prostor značkovým produktům, jako je Stará myslivecká. * Dá se odhadnout, kolik procent trhu u nás zaujímají nelegální výrobci? Nelegální není zcela přesné. Řeknu to asi tak: podle odhadu Unie výrobců lihovin činí podíl výrobců, kteří nejsou pod kontrolou Unie a u nichž existují určitá podezření, že se nechovají v souladu s legislativou, až dvacet procent.