Stavba dálnic v ČR má často zpoždění a komplikují ji soudní spory

Výstavba dálniční sítě v České republice se často potýká s problémy a její postup se proti plánům opožďuje. Výstavbu komplikují především spory s ekologickými či občanskými iniciativami a majiteli pozemků. Typickým příkladem je stavba dálničního obchvatu Plzně na dálnici D5, o němž ministerstvo životního prostředí definitivně rozhodlo už v roce 1995. Vleklé spory s odpůrci plánované trasy nakonec způsobily, že otevření celého obchvatu je plánováno až na rok 2005. V letošním roce by měl stát prostřednictvím fondu dopravy zvýšit investice do tuzemské dálniční sítě o 3,5 procenta na 8,498 miliardy korun. Motoristé se však, stejně jako v roce 2002, otevření nových úseků nedočkají. Měl by být pouze dokončen nový most na D8 nedaleko Ústí nad Labem. Stavební práce by měly pokračovat na D8 Praha - Ústí - Německo, na obchvatu Plzně na D5, pražském rychlostním okruhu, dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové a D3 do Českých Budějovic. Na dálnici D8 chce letos Ředitelství silnic a dálnic zahájit stavby na úseku od Ústí ke státní hranici. Úsek by mohl být zprovozněn v roce 2005. Na tunel Panenská má firma vydané stavební povolení, ekologické sdružení Děti země se však znovu odvolalo. Výstavba průchodu Českým Středohořím je tak pozastavena. Původně měla dálnice přes České Středohoří stát v roce 2006, ale je možné, že se termín nepodaří dodržet. Také zahájení stavby dálnice D11 Z Poděbrad do Hradce Králové se kvůli rozhodnutí soudu zdrží nejméně o půl roku. Soud totiž rozhodl, že územního řízení na úseku mezi Libicí nad Cidlinou a Chýští se musí zúčastnit také ekologické iniciativy, které původně Okresní úřad Nymburk z jednání vyřadil. Územní řízení tedy začne úplně od začátku. Česká vláda dnes vypověděla realizační dohodu se společností Housing&Construction o výstavbě dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou na Ostravu. Podle premiéra Vladimíra Špidly by však měla být dokončena v roce 2008, tedy o rok dříve, než bylo plánováno. Současný návrh rozvoje dopravních sítí do roku 2010, tedy i dálnic, schválila vláda premiéra Miloše Zemana v červenci 1999. První úsek české dálniční sítě byl otevřen v červenci 1971 na trase Praha - Mirošovice v délce 22,6 kilometru. V současnosti čítá dálniční síť v České republice již více než 500 kilometrů, což je zhruba polovina z plánované celkové délky dálnic. Chronologie dokončení jednotlivých úseků dálniční sítě: 1971 - Zprovozněn první úsek dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi (délka 22,6 km); 1972 - Úsek D1 Brno-Kývalka. 1973 - První slovenský úsek dálnice D2 - Bratislava-Malacky. 1975 - V provozu 85 km úseků dálnice D1. 1980 - Otevřen celý tah Praha-Brno-Bratislava. 1982 - Úsek D5 Praha-Vráž (9 km). 1984 - První úsek D11 Praha-Bříství (20 km); úsek D5 Vráž- Beroun (5,6 km). 1985 - D1 propojena s D5; D2 v provozu z Brna na hranice se Slovenskem (59 km) a dál do Bratislavy (8,4 km); úsek D11 Bříství-Poříčany (7,3 km). 1989 - Do provozu úsek D-5 Praha-Bavoryně (28,7 km). 1990 - První úsek D8 Ústí n.L.-Trmice-Řehlovice (4,5 km); úsek D11 Třebestovice-Libice n.Cidlinou (15,3 km). 1993 - Úsek D5 Mýto-Rokycany (14 km) 1995 - Úseky D5 Bavoryně-Mýto a Klabava-Ejpovice a tím celá trasa Praha-Plzeň v délce 70,6 km. 1996 - Úsek D8 Úžice-Nová Ves délku (8,9 km). 1997 - Úsek D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova (62 km); dva dálniční přivaděče na D5 v Plzni; dálniční obchvat Českého Těšína; dálniční most v Ostředku na 34. kilometru dálnice D1. 1998 - Úsek D8 mezi Doksany a Lovosicemi (13,5 km). 2001 - Úsek D8 mezi Novou Vsí na Mělnicku a obcí Doksany na Litoměřicku (16,3 km).