Obnova zámeckého parku Tloskov

Kraj pod Blaníkem je výjimečný nebývalým množstvím zámečků a zámeckých parků, které se nacházejí téměř v každé druhé vesnici.

Zámecký park v Tloskově, který se nachází v blízkosti Neveklova, má rozlohu 18 ha a patří k těm nejrozsáhlejším. Jeho specifikem je plot rozdělující park na dvě přibližně stejné velké části. Část přiléhající k budově zámku obhospodařuje, stejně jako zámek samotný, diagnostický ústav sociální péče, vzdálenější část parku je majetkem obce Neveklov. Tak jako u většiny podblanických zámeckých parků, i zde se negativně projevila absence pravidelné údržby během posledních 40 - 50 let. Především v zadní (obecní) části park zarostl na mnoha místech neprostupným houštím náletů, ze starých stromů padají nebezpečné suché větve a díky chybějící výsadbě celkově zestárnul a ztratil na dynamičnosti. Aby se uchovala jedinečnost, kterou tato perla Podblanicka představuje, přistoupila obec Neveklov spolu s Českým svazem ochránců přírody ve Vlašimi v letošním roce k celkové rekonstrukci zadní poloviny parku čítající vyřezání více než 5 ha náletů, ošetření 145 nejvýznamnějších stromů a výsadbu více jak 700 nových stromů a keřů.

Důležité změny

Zámecký park se nachází podél nivy Tloskovského potoka a na mírných svazích nad ním. Jako přirozené centrum vyniká velkolepý dvoupatrový zámek. V barokním provedení zde stál již na začátku 18. století. Nejvýznamnější přestavbu prodělal ve třicátých letech 19. století za vlastnictví Pourtalesů a dalších změn doznal v letech 1921 - 1923. Od roku 1943 až do konce války byl Tloskov spolu s rozsáhlou oblastí Neveklovska vystěhován, protože se nacházel v prostoru německého vojenského cvičiště. V současné době je v něm diagnostický ústav sociální péče. Zatím posledních změn zámek, a především ostatní budovy v jeho areálu, doznal teprve nedávno, kdy jeho velká část prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Zámecký park měl již v roce 1840 dnešní rozlohu a podobné uspořádání. Stejně jako dnes se rozkládala před zámkem velká louka a dvě menší louky v jihovýchodním lese. Po druhé světové válce byla v parku provedena řada negativních změn. Část parku byla zabrána pro výstavbu benzinového čerpadla a nedaleké louky přeměněny na sportovní hřiště. Od šedesátých let se zde vystřídaly různé typy sportovišť jako např. hokejový stadion, malé fotbalové hřiště apod. Nejdrastičtějším zásahem do podoby této části parku se v osmdesátých letech stalo vybudování velkého fotbalového stadionu. Pro tento účel bylo nutné přeložit koryto potoka, vykácet všechny stromy na více jak hektaru (podle pamětníků zde rostly největší duby z parku) a celý terén zvýšit až o tři metry nad původní terén.

Park má mnoho zajímavostí

Pozorný návštěvník může v parku nalézt řadu zajímavých druhů dřevin. V roce 1996 zde rostlo 26 druhů jehličnanů a 34 druhů listnáčů. Při vstupu do parku ze silnice od Neveklova, hned na kraji u lesní cesty, rostou staré duby letní (Quercus robur) a skupina jedlovců kanadských (Tsuga canadensis). Nedaleko od nich roste jedle ojíněná (Abies concolor) a červenolistý buk (Fagus sylvatica ďAtropuniceaď). Za potokem vystupují především mohutné lípy malolisté (Tilia cordata) s obvodem kmene přes tři metry. Nejvíce druhů dřevin je soustředěno v okolí zámku. Můžeme zde nalézt cypřišky hrachonosné (Chamaecyparis pisifera ďPlumosaď a Chamaecyparis pisifera ďFiliferaď), smrk s dlouhými převislými větvemi (Picea abies ďViminalisď), žlutě žíhaný zerav obrovský (Thuja plicata ďZebrinaď), převislou vrbu letní (Salix caprea ďPendulaď), sloupovitý dub letní se lžícovitě vyklenutými listy (Quercus robur ďFastigiataď) a řadu dalších druhů a kultivarů. V zadní, obecní, části parku neprobíhala již více jak 50 let řádná údržba, ta se omezila pouze na nejnutnější zásahy jako odstraňování polomů a spadlých větví apod. Stromy značně vzrostly a zmohutněly, takže největší estetická hodnota této části parku dnes spočívá v obřích dubech a lípách. Nálety stromů a keřů však způsobily přehoustnutí porostů, místy vznikly neprostupné houštiny připomínající spíše hustý les než zámecký park, a také jediný průhled na zámek díky náletům stromů téměř zanikl. Díky výstavbě fotbalového hřiště a rybníka, který vznikl nad parkem, se v části parku významně změnil vodní režim, což se negativně podepsalo na zdravotním stavu, především starých stromů. Současná obnova přírodních prvků parku nemá vzhledem k nevratným zásahům do jeho celkové podoby za cíl uvedení parku do původní podoby před padesáti lety. Jejím hlavním smyslem je celkové oživení zadní partie, ošetření kosterních stromů a odclonění negativních prvků, které působí celkově rušivým dojmem. Český svaz ochránců přírody Vlašim se na rekonstrukci parku podílí od samého počátku, kdy vznikala základní projektová dokumentace. Pro její co největší autentičnost s původním parkem bylo nutné posbírat všechny dostupné podklady (fotografie, dobové pohlednice apod). Teprve na jejich základě pak mohl vznikat samotný projekt, který byl zároveň konzultován s pracovníky Státního ústavu památkové péče, protože park je spolu se zámkem kulturní památkou.

Leden byl počátkem oprav

Vlastní rekonstrukční práce zahájili členové Českého svazu ochránců přírody v lednu letošního roku. Nejprve byly odstraněny náletové dřeviny, které místy tvořily hustý, téměř neprostupný porost. Po vyřezaných a spálených náletech byly ponechány vyšší pařízky, které budou v červnu zkráceny a ošetřeny proti výmladnosti. Na jaře započne ošetřování jednotlivých významných stromů. Pomocí vysokozdvižných plošin a především tzv. stromolezeckou technikou, která je podobná horolezecké práci na laně, bude ošetřeno celkem 145 stromů nacházejících se především na centrální louce a v její těsné blízkosti. U většiny z nich budou odstraněny suché a odumírající větve a zastřešeny případné dutiny, několik bude rovněž zajištěno statickou vazbou zabraňující jejich rozlomení. Celou rekonstrukci zámeckého parku završí příští rok na jaře nové výsadby. Především blízké okolí zámku tak dostane téměř novou tvář. Návštěvníci se mohou těšit na řadu exotických stromů i keřů, z nichž některé jsou v České republice opravdovou vzácností. Celková rekonstrukce, na kterou z 80 procent prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky přispěl stát, bude probíhat rok a půl a její náklady se předpokládají ve výši 1,3 milionu korun. Podrobnosti o zámeckém parku v Tloskově, a také o všech ostatních parcích Podblanicka, se lze dočíst v publikaci "Zámecké parky a památné stromy Podblanicka", odkud čerpal i autor článku.

Podblanické ekocentrum, Pláteníkova 264, Vlašim, PSČ 258 01 telefon: 317 845 169 (965), e-mail: vlasim@csop.cz