V oblasti životního prostředí už EU doháníme

- říká ministr životního prostředí České republiky Libor Ambrozek

Do životního prostředí bychom investovali i bez vstupu do EU. Životní prostředí přece čistíme sami pro sebe, ne pro EU, říká ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

* Jaké změny přinese vstup ČR do EU v oblasti životního prostředí?

Je potřeba říct, že Česká republika patřila koncem osmdesátých let mezi země s nejhorším životním prostředím v Evropě. Zákony, které byly přijaty během devadesátých let, přispěly k tomu, že se zlepšila čistota vody v řekách i kvalita ovzduší. Změna tedy nebude nijak dramatická, protože Česká republika řadu kroků, které výrazně zlepšily stav životního prostředí, už udělala. Ve většině ukazatelů jsme na srovnatelné úrovni se státy Evropské unie.

* V čem zaostává ČR za EU v oblasti životního prostředí?

Zejména v porovnání s našimi sousedy je u nás na nižší úrovni recyklace a využívání odpadů, čtvrtina jich končí na skládkách. Problémem je i zdravotní stav lesů, které stále patří k nejpoškozenějším v Evropě. Zaostáváme i v emisích skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého u nás činily v r. 2001 12,6 tuny na osobu, v zemích evropské patnáctky to bylo jen 8,9 tuny na osobu.

* Které výjimky byly uděleny v kapitole životní prostředí a dokdy?

Evropská unie akceptovala České republice tři přechodná období. Čistírny městských odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel musíme vybudovat do roku 2010, do roku 2005 musíme zvýšit recyklaci a opětovné využívání obalů na úroveň stanovenou evropskými směrnicemi. EU nám také udělila výjimku na plnění emisních limitů pro oxid siřičitý - v praxi to znamená, že teplárny Přerov a Nová Huť budou muset splňovat normu až v roce 2007.

* Kdy předpokládáte, že se kvalita životního prostředí srovná s EU?

V oblastech, které dokážeme řešit technicky či úpravou legislativy - například množství odpadů na skládkách či stavba čistíren odpadních vod - je vyrovnání se s evropskou úrovní krátkodobou otázkou. Poškozené lesy tady budeme mít bohužel ještě dlouho.

* Kolik bude dostávat ČR peněz na ochranu životního prostředí z rozpočtu EU?

Česká republika může před vstupem z fondu ISPA získávat ročně 35 milionů eur na projekty, které se týkají ochrany vod, ochrany ovzduší a klimatu a nakládání s odpady. V letech 2000 - 2002 se podařilo připravit osm projektů a celkový příspěvek ISPA na ně činí 141,98 milionu eur. Kromě toho byl v září 2002 schválen projekt k odstranění následků povodní v létě 2002 s výší příspěvku 15 milionů eur. Po vstupu budou k dispozici i Strukturální fondy a Kohezní fond, které budou poskytovat zhruba pětkrát větší podporu než předvstupní fond ISPA. V rámci programu Phare 1999 LSIF Česká republika získala 14,2 mil. eur pro obnovu kanalizační sítě města Brna na základě připraveného projektu spolufinancovaného Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Kromě dlouhodobých projektů byla z fondů Phare také poskytnuta částka přes 9,75 mil. eur (350 mil. Kč) na podporu oblastem v České republice postiženým povodněmi v srpnu 2002.

* A kolik zaplatí ČR ze svého rozpočtu, aby dosáhla úrovně požadované v EU? Nejsou náklady neúměrně vysoké?

My bychom ale tyto prostředky jistě investovali i bez vstupu do unie. Vždyť nečistíme životní prostředí kvůli EU, ale především sami pro sebe. Vysoké investiční náklady si vyžádá především oblast ochrany ovzduší (cca 17 miliard korun), oblast ochrany vod (čištění městských odpadních vod asi 70 miliard korun), spalování komunálního odpadu (7 miliard korun), výstavba nových zařízení na spalování nebezpečných odpadů při vysoké teplotě, modernizace stávajících zařízení na spalování nebezpečných odpadů, čistírenské kaly v oblasti nakládání s odpady. Finanční prostředky je nutné vynaložit ve velmi krátkém časovém období (2000 - 2005), proto je zapotřebí hledat kombinace spolufinancování z různých finančních zdrojů.

* Jaká je budoucnost jaderné energetiky v EU? Nebudeme muset zavřít jaderné elektrárny?

Závazné evropské předpisy se jaderné energetice nevěnují. Faktem je, že většina zemí se od jaderného programu postupně odklání anebo s ním vůbec nezačala. Česká republika má vysokou energetickou náročnost a rezervy především ve využívání obnovitelných zdrojů. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje podle vzoru Německa a dalších evropských zemí návrh zákona, který by jejich rozvoj podpořil. Obnovitelné zdroje totiž přinášejí nejen čistší vzduch, ale také nová pracovní místa. Na rozdíl od většiny klasických zdrojů (ropa, plyn, uranové palivové články) zvyšují nezávislost regionů i státu na dovozu ze zahraničí.

* Jaký budou mít předpisy EU o ochraně životního prostředí konkrétní vliv na život obyvatel ČR?

V současné době už je drtivá většina evropské legislativy v oblasti životního prostředí zakomponována do našeho právního řádu. Evropská unie také klade velký důraz na zapojování občanů do rozhodování, přístup k informacím a ochranu spotřebitele. I proto bude náš vstup pro občany přínosem.