Země EU prožívají boom větrných elektráren, ČR ale nezasáhl

Česká republika má na rozdíl od ostatních zemí EU velmi nízký podíl větrných elektráren a nepodporuje ani jejich výstavbu. V unii loni stoupl instalovaný výkon větrných elektráren o více než třetinu a celosvětově o 28 procent, zatímco v tuzemsku větrná energie stagnovala, zaznělo na dnešním kulatém stolu o rozvoji větrné energetiky. Odborníci varují, že ČR při přezírání trendů nebude stačit zemím evropské patnáctky, které se zavázaly v roce 2010 pokrývat 12 procent energetických potřeb z obnovitelných zdrojů. Pro ČR to bude znamenat nejen stavbu stovek větrných elektráren, ale i rozšíření vodních zdrojů, solárních panelů či mnohem širší používání energie z biomas. Česká legislativa ale zatím větrnou energii příliš nepodporuje a ani v budoucnu s ní chystaná státní energetická politika příliš nepočítá. Příklad Německa, které pokrývá z větru dvacetinu domácí spotřeby elektřiny, ale ukazuje, že jasná pravidla jsou základem úspěchu. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) proto považuje za klíčové zahrnutí systému pevných výkupních cen ve stávající výši s garancí na alespoň 15 let do připravovaného zákona o podpoře energií z obnovitelných zdrojů. Jen tento způsob podpory přitáhne investory, což dokumentuje právě Německo. Na otázku, zda je česká krajina vhodná pro větrné vrtule, lze najít odpověď v minulosti, kdy v zemi bylo takřka 900 větrných mlýnů. Česku podobná spolková země Sasko má 600 větrných elektráren a výkonem nahrazuje jednu tepelnou elektrárnu. Podle předsedy ČSVE Josefa Štekla lze doma postavit až 1100 větrných elektráren. Nyní jich v domovině máme 12 a jejich podíl na výrobě elektřiny je nepatrný.