Někteří politici tvrdí, že těžbě uhlí zvoní umíráček

Krach hnědouhelného hornictví může během několika let dramaticky zvýšit nezaměstnanost v severozápadních Čechách. Nikdo totiž dnes nedokáže říci, zda bude zapotřebí tolik hnědého uhlí jako v současnosti.

Někteří politici dokonce varují, že bude třeba pouze zlomek toho, co v současné době. Podle poslance Oldřicha Vojíře například v roce 2008 končí životnost hnědouhelných elektráren, které jsou významným odběratelem uhlí vytěženého na severu Čech. "Nutné investice do výstavby nových moderních tepelných zdrojů odhaduji na padesát až sedmdesát miliard korun. Bez silného zahraničního partnera je záměr obnovy zdrojů neuskutečnitelný," prohlásil včera Vojíř. Navíc do běhu se dostává jaderná elektrárna v Temelíně, jejíž druhý blok by mohl v relativně krátké době začít dodávat energii do sítě. Pak ještě poklesne potřeba elektřiny vyráběné v tepelných elektrárnách spalujících uhlí.

S tím souhlasí i vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht. "První elektrárny opravdu začnou dožívat asi v roce 2010. Pokud zde chceme zachovat výrobu elektřiny, musí investoři nové začít stavět už v roce 2005. Výstavba trvá minimálně pět let," uvedl Aubrecht.

To ovšem nebude možné bez energetické politiky státu. Tu ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje již řadu let, ovšem zatím není jisté, kdy bude hotová. "Musí to být co nejrychleji. Jaderné elektrárny nestačí, bude je nutné například ve spičkách doplňovat a na to jsou tepelné vhodné. Buď tedy elektřinu vyrobíme zde, nebo ji budeme dovážet z Německa, což není dobrý krok," míní Aubrecht.

Podle Vojíře je nutné, aby stát co nejrychleji přijal nejen energetickou politiku a přistoupil k privatizaci ČEZu. Stát chce elektrárenskou společnost spojit s několika distribučními firmami, včetně Severočeské energetiky, a pak tento gigant zprivatizovat. Přitom už v minulém roce zaznamenaly hnědouhelné společnosti výrazný pokles těžby uhlí. Severočeské doly například loni vytěžily 21,4 miliónu tun uhlí, což je o pět procent méně než před rokem. Společnosti poklesl i zisk. "Je to dáno poklesem odbytové těžby v souvislosti se zprovozněním Jaderné elektrárny Temelín," vysvětlil finanční ředitel firmy Erich Grünbaum. Z obou severočeských hnědouhelných společností - Severočeských dolů i Mostecké uhelné již od začátku devadesátých let postupně odcházejí zaměstnanci a firmy každý rok avizují nové a nové propouštění.

V severních Čechách z těžařských společností zaměstnance nepropouštějí pouze hnědouhelné firmy. Postupně odcházejí i z jiných odvětví, třeba Diama. V první polovině letošního roku z něho bude muset odejít na sedmdesát lidí, především z dělnických profesí. Ještě v roce 2000 zaměstnával 3800 lidí a dnes je to o šest set méně. Přesto má Diamo, které má za úkol útlum a likvidaci uranové těžby, ještě řadu let existenci jistou. "Likvidace největších zátěží skončí zřejmě v roce 2040. Řada projektů, jako čištění vod, ale může pokračovat ještě desítky let," řekl před několika dny náměstek ředitele společnosti Jan Kafka.

Doly propustily tisíce horníků

S propouštěním začaly těžební firmy Severočeské doly a Mostecká uhelná společnost před lety. Mostecká uhelná společnost měla ke konci loňského roku 5108 zaměstnanců. Za posledních šest let se jejich počet snížil zhruba o polovinu, když ke konci roku 1996 evidovala MUS 10 331 lidí.

Podle informací tiskové mluvčí Mostecké uhelné společnosti Liběny Novotné se ale ve většině případů nejednalo o propouštění, kdy by byli zaměstnanci ponecháni bez práce, ale o organizační změnu, která zahrnuje například převedení pracovníků do dceřiných společností. To je i případ rozsáhlé organizační změny, ke které došlo letos v lednu. Dotkla se celkem 479 lidí, konkrétně 379 zaměstnanců Závodu výroby - úseku pomocné mechanizace a 100 zaměstnanců Závodu údržby - úseku údržby pomocné mechanizace. Ti odešli od mateřské akciové společnosti MUS do dceřinky DTS Vrbenský.

Propuštění horníci, kteří se objeví na trhu práce, však další uplatnění najít mohou. Podle ředitelky litvínovské pobočky úřadu práce Hany Blažkové evidoval úřad největší změny v roce 2000, kdy byli propouštěni horníci z hlubinného Dolu Kohinoor. "Z tří set pěti lidí jich v evidenci úřadu práce zůstalo čtyřicet osm, všichni ostatní nějaké další uplatnění nalezli. Všeobecně se dá říci, že kdo byl aktivní, byl úspěšnější," uvedla Blažková. Navíc tato první velká skupina horníků byla z velké většiny vyučena přímo v některém z hornických oborů, a přesto uplatnění našli. "Horníci, kteří přicházejí do evidence úřadu práce nyní, už jsou vybaveni pro další uplatnění lépe," doplnila Blažková. Podle jejího vyjádření ale zaměstnání může nalézt každý, kdo projeví snahu a zájem dál pracovat, přičemž se toto pravidlo netýká pouze horníků.

Vojíř: Řešením je privatizace ČEZ

Až 30 000 lidí z hnědouhelných firem a návazných provozů v severozápadních Čechách ztratí podle člena sněmovního hospodářského výboru Oldřicha Vojíře (ODS) práci, pokud se nepodaří sehnat pro českou elektroenergetiku silného výrobního partnera.

České republice by v takovém případě hrozil krach systému, stala by se jen tranzitní a obchodní zemí bez těžby uhlí a výroby elektřiny, řekl Vojíř v Mostě. "Ukazuje se, že chybí vůle privatizovat elektroenergetiku, případně hledat vhodnou formu integrace ať už těžebních, či elektrárenských firem. Připravuje se otevření energetického trhu. Pokud vláda nepřijme urychleně energetickou koncepci a nepřistoupí k privatizaci ČEZ, nejlépe zároveň s distribučními společnostmi, a k prodeji státního podílu v hnědouhelných dolech, mohli bychom být v horizontu pěti až deseti let závislí na cizí energii," uvedl Vojíř. Připustil, že se objevují i trendy ponechat elektroenergetiku podobně jako ve Francii či Velké Británii v rukou státu. "Já jsem však zastáncem privatizace, nikoli regulace a monopolu," dodal.

Už v roce 2008 skončí podle Vojíře životnost tepelných elektráren zásobovaných uhlím z Mostecké uhelné společnosti a Severočeských dolů. "Nutné investice do výstavby nových moderních tepelných zdrojů odhaduji na 50 až 70 miliard korun. Bez účasti silného zahraničního partnera je záměr obnovy zdrojů neuskutečnitelný," doplnil. Vojíř je zastáncem integrace obou uhelných firem, synergický efekt podle něj umožní snížení nákladů a konkurenceschopnost ve vztahu k jaderné energetice a plynárenství.