Zavádění plynu v obcích Vysočiny brzdí jeho očekávané zdražení

Zavádění plynu do malých obcí v kraji Vysočina zřejmě zpomalí jeho očekávané dubnové zdražení. Zavedením plynu přitom radnice chtějí zastavit odliv obyvatel a podpořit novou bytovou výstavbu. Často ale i v plynofikované obci převládá topení hnědým uhlím, které vyjde levněji. Mnohé obce v kraji uvažují o alternativních způsobech vytápění. Finanční problémy v souvislosti se zaváděním plynu hrozí Nové Vsi na Havlíčkobrodsku. Před zahájením akce se ve veřejném průzkumu většina ze 460 občanů vyslovila pro plyn. Obec získala přes milion korun státní dotace s podmínkou, že do konce roku 2002 bude plyn odebírat nejméně polovina domácností. Zatím se jich ale připojilo jen 30 procent. "Požádali jsme Státní fond životního prostředí o prodloužení lhůty na vyúčtování o rok, ale zatím nemáme odpověď," řekla hospodářka Helena Čermáková. Výše dotace se blíží ročnímu rozpočtu obce a její případná splátka zablokuje chod obce na několik let. Do jara příštího roku musí zajistit dostatečný odběr i 13 obcí v jemnickém mikroregionu na Třebíčsku. "Někde to jde líp, někde hůř. Budeme lidi přesvědčovat, aby se připojovali rychleji," řekl místostarosta Jemnice Antonín Finda. Na akci za 50 milionů korun stát přispěl téměř polovinou. Pro obce, které mají převážně do 200 obyvatel, by podle Findy bylo vracení těchto peněz těžkou ranou. Naopak s úspěchem zavedla plyn obec Vysoké Studnice na Jihlavsku, kde žije 340 lidí. "Když dnes řeknete, že nemáte plyn, nikdo vám tu nový dům stavět nebude," řekla starostka Arnoštka Ženčáková. Menší obce se často rozhodují mezi plynem a biomasou. Topení plynem je provozně jednodušší. Biomasa je naopak levnější, ale několikanásobně dražší je výstavba centrální kotelny na její spalování. Na Vysočině je nyní 16 kotelen na biomasu. Největší komunální kotelnu na biomasu v republice přes rok provozuje Bystřice nad Pernštejnem a loni zprovoznila centrální výtopnu Nová Cerekev na Pelhřimovsku. O vytápění biomasou uvažuje Budišov na Třebíčsku, mezi plynem a individuálním topením biomasou váhá Kostelní Myslová na Jihlavsku. Necelá tisícovka občanů Želiva na Pelhřimovsku nestojí ani o plyn, ani o biomasu. "Po energetickém auditu jsme se rozhodli jít cestou kotelny na biomasu. Bohužel jsme nezískali dostatečnou podporu," řekl starosta Karel Chmel. Lidé v obci ustoupili i od elektrických přímotopů a topí hlavně uhlím. Příklon k topení uhlím potvrzují i prodejci kotlů. "Ještě před pěti lety lidé při plynofikaci plošně vyhazovali kotle na tuhá paliva. Nyní z 99 procent raději investují víc do dvou kotlů," řekl Jaroslav Dobrovolný z jihlavského Plynoservisu. Podle něj se v posledním roce prodej kotlů na tuhá paliva nejméně zdvojnásobil. "Kdo má les, chce kotel na dřevo, jinak si lidé berou kotle na uhlí," dodal. Podle krajského úřadu však dlouhodobý vývoj v regionu směřuje ke kombinaci elektřiny s plynem, která postupně vytlačí pevná a kapalná paliva. Podle starších údajů žije nejvíc obyvatel v obcích vybavených plynem na Jihlavsku, kde tento podíl přesáhl 80 procent. Naopak na Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku má možnost topit plynem necelých 70 procent občanů. Průměr v kraji se pohybuje kolem 70 procent. Cena plynu od dubna s největší pravděpodobností opět stoupne. Příčinou je strmý růst cen ropy a ropných derivátů, na kterých je zemní plyn bezprostředně závislý, řekl začátkem února mluvčí firmy Transgas Jiří Wrobel. Koncem ledna MF Dnes napsala, že cena plynu vzroste od dubna o deset procent. Energetický regulační úřad má změnu ceny ohlásit do konce února.