Německu hrozí neplnění vysněných ekologických cílů

Německé vládě sociálních demokratů (SPD) a Zelených hrozí, že nesplní svůj prestižní cíl v ochraně ovzduší. Německý ústav pro hospodářský výzkum (DIW) v Berlíně nyní považuje za nereálné, aby se vůči roku 1990 objem emisí oxidu uhličitého (CO2) snížil do roku 2005 o čtvrtinu. "Pokud se nebudou důsledně provádět politické záměry, pak Německu hrozí, že neuskuteční své mezinárodní závazky," konstatuje dnes zveřejněná studie DIW. Vypouštění "skleníkového plynu" podle ní loni kleslo jen minimálně, a to o 1,5 procenta. "Zelený" ministr životního prostředí Jürgen Trittin přesto hýří optimismem. "Od roku 1990 jen samotné Německo zredukovalo asi dvojnásobně více skleníkových plynů než všechny ostatní země Evropské unie dohromady," prohlašuje. Také podle hodnocení DIW patří Německo mezi malou část vyspělých průmyslových států, kde se emise oxidu uhličitého v 90. letech znatelně omezily. Pokrok je však menší, než si spolková vláda předsevzala. Loňský pokles o 1,5 procenta na zhruba 834 milionů tun emisí zároveň ústav připisuje z valné části slabé konjunktuře a mírnému počasí. Soudí, že v letech 1991 až 2002 se v Německu snižovaly emise oxidu ročně jen zhruba o jedno procento. Svaz ochrany přírody (NABU) považuje studii za "varovný výstřel". "Jen rychlé a rozhodné jednání může zabránit mezinárodní blamáži," varuje organizace berlínskou vládu. Německo se v roce 1992 na vrcholné konferenci o ochraně klimatu v Riu de Janeiru zavázalo pro léta 1990 až 2005 snížit emise o 25 procent. Dosud se však podařilo podle statistických zdrojů dospět pouze k necelým 15 procentům. Nejvíce ke snížení emisí oxidu uhličitého, který patří k hlavním původcům oteplování klimatu, přispěly chemický, papírenský a energetický průmysl. Přesto však jsou Němci na výsledky v mezinárodním srovnání hrdí. Ve Spojených státech, s nimiž Berlín vede spor o ochranu ovzduší, v 90. letech emise naopak rostly podobně jako v Číně. Vláda si uvědomuje, že po roce 2005 bude v Německu stále obtížnější vypouštění této škodliviny snižovat, neboť se dlouhodobě připravuje na ukončení provozu svých 19 jaderných elektráren do roku 2020. Místo nich nastoupí především tepelné elektrárny vyrábějící elektřinu z uhlí a plynu. ČR se před šesti lety na mezinárodní konferenci o změnách klimatu v Kjótu zavázala, že do roku 2012 sníží emise o osm procent pod úroveň roku 1990. Ale už v současné době je ČR 25 procent pod touto úrovní a svou rezervu může prodat zemím, které emisí naopak produkují více. Na obchodování s emisemi skleníkových plynů se už nyní ministerstvo životního prostředí intenzivně připravuje.