Život bobrů na Labi zkoumá nová studie

Populace bobra evropského se na české části řeky stabilizovala. Potvrzují to sledování, která tam uskutečnil Aleš Vorel z katedry ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

Jak to bylo po povodni

Území, kde se bobři trvale usadili, je podle Vorlových poznatků možné vymezit od ústeckého Svádova až po Hřensko. Odhady přitom hovoří o pětadvaceti až třiceti jedincích, kteří žijí v deseti či jedenácti koloniích. Už několik let zde dochází k úspěšné reprodukci s poměrně zdařilým vyváděním mláďat.

"Povodně v loňském srpnu přežila populace zdejších bobrů bez větších ztrát,"

uvedl Vorel. Asi měsíc po opadnutí vysoké vody však ochránci přírody našli ve Svádovském údolí kosterní zbytky uhynulého bobřího mláděte. Jeho smrt zřejmě způsobila právě povodeň. Lebka malého bobra skončila na katedře ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity.

Lokality výskytu

Nejstarší osídlenou lokalitou jsou Jakuby, kde se bobr objevil už v roce 1992. O dva roky později zaznamenali ochránci přírody další kolonii v Děčíně Podskalí. Jde o oblast, kde hlodavci zřejmě našli ty nejpříhodnější podmínky, protože téměř pravidelně tam během posledních šesti let docházelo k zaznamenávání výskytu dalších jedinců.

Pozorování, uskutečněná během loňského podzimu, potvrdila výskyt v dříve osídlených lokalitách. Zároveň zjištěné poznatky signalizují čtyři nové rodiny. A to v oblasti náplav za obcí Malé Březno, u koncentrační hráze v oblasti Křešic, na soutoku Labe a Ploučnice pod Děčínským zámkem a na levém břehu řeky u Prostředního Žlebu.

"Ve třech případech nemáme stoprocentní jistotu, zda jde o nové rodiny, nebo o dočasnou změnu teritoria dřívějších skupin. To bude jasné až s delším časovým odstupem. Jednoznačně se dá ale hovořit o tom, že u ústí Ploučnice do Labe se nová rodinka usadila," shrnul zjištěné poznatky Aleš Vorel.

Zpracovaná studie připouští ještě další nejasnosti. A to především v počtu teritorií mezi slepým ramenem Labe v Nebočadech a křešickou loděnicí. Četné okusy a další důkazy o pobytu bobra signalizují možnost několika kolonií. Podle počtu obydlených nor se tam dá usuzovat na výskyt nejméně tří rodin.

Potrava a zdraví

Velká voda sice podél řeky poničila pobřežní vegetaci, ale odborníci nepovažují tyto změny z dlouhodobého hlediska za nijak podstatné. Labští bobři mají odpovídající podmínky ke svému životu. Živí se hlavně větvemi a kurou z vrb a doplňkově také topolů. Tyto stromy mají schopnost rychlé regenerace, takže i v místech, kde je povodeň polámala nebo vyrátila, dochází k rychlému obrůstání zbytkových částí.

"Znečištění, které povodně provázelo ať už bylo biologického nebo chemického charakteru nemělo okamžitý účinek na zdravotní stav bobrů," tvrdí ve své studii o výskytu bobrů na dolní části českého úseku Labe Aleš Vorel. Přestože jde o vodní savce, nejsou na vodu potravně přímo vázáni. Do budoucna se ale nedají vyloučit některé možné nepříznivé dopady na fyzickou a zdravotní kondici zvířat. Zvláště tam, kde se kumulace škodlivých látek promítne do potravinového řetězce bobrů.

Budoucí vývoj

V současné době jsou na Labi dvě skupiny lokalit a v každé zřejmě nedochází ke každoroční reprodukci. První skupinu tvoří lokality s dlouhodobým osídlením patří sem Nebočady, Povrly, Svádov a Podskalí. Zde jsou pravděpodobně podmínky pro osídlení a následné rozmnožování dobré. Na druhé straně jsou místa obydlená před krátkou dobou, nebo tam bobři nežijí soustavně.

Pro další vzrůst populace a její šíření jsou důležité především kolonie, kde se populace bobrů úspěšně rozmnožuje. Tyto rodiny zásobují každoročně celou oblast nově narozenými mláďaty a vzrůstá tak vnitropopulační tlak. V praxi to bude zřejmě znamenat, že se bobří rodiny začnou usazovat i v méně vhodných lokalitách, které zůstávají dosud neobydlené.

"Možných teritorií, kde by se bobři na sledovaném úseku řeky mohli usadit, je ještě několik. Jejich počet se ale rok od roku snižuje," tvrdí ve své studii Aleš Vorel. Bobry tak v nejbližší budoucnosti můžeme spatřit možná i nad Střekovem a dále v řekách, říčkách a potocích, které se do Labe vlévají. Jde zejména o Ploučnici, Bílinu a některé menší toky.

Budou škodit?

"Pravděpodobně není daleko doba, kdy bude stoupat počet hlášení o nálezu pobytových známek bobrů z celé severočeské oblasti. Proto je nutné, především kvůli předcházení škod způsobovaných chráněnými hlodavci, mít přesné informace o celé populaci bobrů," zdůrazňuje nutnost dalšího výzkumu Aleš Vorel.

Bobři na Labi se nechovají jako kolonie v jiných místech, kde populace sídlí u rybníků či menších toků. Tam si hlodavci staví typické vodní hrady, které způsobují zaplavení až několika hektarů okolních luk i zemědělské půdy. Je pochopitelné, že podobně vytvářená umělá jezera a další stavby nemají samotní zemědělci příliš rádi a mnohde tak i vzrůstá averze vůči přítomnosti bobrů. To by u Labe hrozit nemělo.

V dosavadním výzkumu o výskytu bobrů na Labi bude katedra ekologie Lesnické fakulty České zemědělské univerzity pokračovat. Další zjištěné poznatky promítne do své dizertační práce autor studie Aleš Vorel. Výsledky pozorování v diplomové práci zužitkuje i Miroslav Rybář, který se na sledování populace labských bobrů rovněž podílel.