Kandidáti musí dát víc na závazky v oblasti životního prostředí

Kandidátské země budou muset vynaložit více peněz, aby splnily své závazky vůči Evropské unii v oblasti životního prostředí. Podle evropské komisařky pro tuto oblast Margot Wallströmové si aplikace unijního ekologického práva vyžádá dvě až tři procenta HDP kandidátských zemí, což přistupující státy zdaleka nevynakládají. Wallströmová proto dnes ministry životního prostředí kandidátských zemí na neformální schůzce v Bruselu vyzvala, aby hledali i jiné než rozpočtové prostředky - soukromý kapitál nebo úvěry mezinárodních finančních institucí. Varovala, že plnění závazků v oblasti životního prostředí v nových členských zemích bude EU bedlivě sledovat, a nevyloučila ani možné právní akce vůči zemím, které při jejich plnění selžou. Podle českého ministra životního prostředí Libora Ambrozka dává nyní země na životní prostředí kolem 1,5 procenta HDP. Celkové náklady na splnění závazků práva EU odhaduje na více než 100 miliard korun, které bude třeba vynaložit během přibližně deseti let. Z toho asi 60 miliard tvoří náklady na zbudování čistíren odpadních vod. Wallströmová řekla, že kandidátům chybí také správní kapacity. Nejen na ministerstvech, ale hlavně v obcích a v krajích. Přitom kvalitní správa je nezbytná pro přípravu projektů, které bude možné financovat z fondů EU. Ambrozek jí dává za pravdu. Podle něj chybí desítky lidí pro oblast ekologie hlavně na krajských úřadech. Na ministerstvu loni přibylo 50 lidí, Česká inspekce životního prostředí posílila asi o 70 lidí. "My jsme krajům schválili i tabulková místa, i peníze, ale kraje je zatím neobsadily," řekl Ambrozek. Pokud jde o přípravu projektů, připravuje ministerstvo možnost požádat o dotaci na přípravu projektů ze Státního fondu životního prostředí. Podle komise nyní putuje na ekologické projekty asi pětina z celkových tří miliard evropské předvstupní pomoci. Po vstupu to budou peníze ze strukturálních fondů a z programů rozvoje venkova.