K rakouskému Spolku na ochranu klimatu přistoupila česká obec

K hornorakouskému svazu obcí na ochranu klimatu (Klimabündnis) přistoupila dnes v Linci první česká obec - Věžovatá Pláně, ležící v jižních Čechách mezi Kaplicemi a Krumlovem. Smyslem vstupu je kromě přesvědčení o potřebě chránit atmosféru Země před dalším znečišťováním také možnost těžit z vyspělejších rakouských technologií pro obnovitelné zdroje energie. Věžovatou Pláni přivítal ve spolku 68 rakouských obcí hejtman Horních Rakous Josef Pühringer, podle nějž "souběžně s ekonomickou globalizací je třeba rozvíjet i globalizaci ekologickou". "Postupující skleníkový efekt způsobovaný oxidy uhlíku, vznikajícími při spalování fosilních paliv, a v důsledku toho hrozící změna zemského klimatu představují nebezpečí, jimž lze čelit jen společným působením všech zemí," prohlásil hejtman. "Vysoce rozvinuté průmyslové země jako Rakousko a Česko v tom mají zvláštní zodpovědnost," zdůraznil podle agentury APA. Poukázal na to, že vstup do EU v roce 1995 umožnil Rakousku zasahovat do ekologické problematiky na celoevropské úrovni jako rovnoprávný partner. "Ve stejné situaci se ocitne příští rok i Česko," dodal s narážkou na očekávaný vstup ČR do EU. Rozhodný odpor Horních Rakous vůči jaderné energetice bude hodnověrný jen tehdy, "pokud sami nabídneme dobré energetické alternativy", řekl dále a zmínil v této souvislosti především co nejvýraznější odklon od spotřeby fosilních paliv. Horní Rakousy mají náskok v budování zdrojů využívajících obnovitelnou energii, především biomasu, a jsou "samozřejmě ochotny" podělit se o něj se svými českými sousedy, uvedl. Někteří odborníci však poukazují na to, že Rakušany ostře kritizovaná jaderná energetika neprodukuje vůbec žádné plyny vyvolávající skleníkový efekt, zatímco Klimabündnisem propagovaná biomasa skleníkové plyny každopádně produkuje, i když jich je co do celkové škodlivosti méně než při využívání fosilních paliv. Další z obnovitelných zdrojů, větrná energie, je značně nespolehlivá, vodní energie závislá na možnostech daných přírodními podmínkami. Hlavní výhodou obnovitelných zdrojů tak je spíše skutečnost, že snižují potřebu čerpat fosilní zdroje (uhlí, ropu, plyn), zatímco v boji proti skleníkovému efektu je jaderná energetika nesporně nejefektivnější.