Agris.cz - agrární portál

Nejvíce znečišťují ovzduší domácnosti

17. 1. 2003 | Vysočina

Zprávu o stavu životního prostředí a zejména pak informace týkající se kvality ovzduší na Vysočině za rok 2001 zveřejnil odbor životního prostředí krajského úřadu. Jak ze zprávy vyplývá, ovzduší je sice na Vysočině oproti jiným regionům neporovnatelně lepší, ale už zdaleka není nejčistší. V roce 2001 se projevilo zvýšení emisí hlavních znečišťujících látek u stacionárních zdrojů, především pak u velkých zdrojů znečištění. "Příčinou bylo oživování výroby budováním nových průmyslových zón a rozšiřováním kapacit stávajících podniků,"vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí Pavel Hájek s tím, že v předchozích letech byl trend opačný. Celkové emise hlavních znečišťujících látek ale nejvíce i nadále ovlivňovaly s podílem 69 procent tisíce malých a tepelných zdrojů v domácnostech. Mezi největší producenty emisí lze pak zařadit dřevozpracující závody v okresech Jihlava a Pelhřimov, sklářské podniky v brodském a jihlavském okrese a provozy strojírenského průmyslu v okrese Žďár nad Sázavou. K nim se řadí i velká tepelná zařízení a lakovny s vysokou roční spotřebou nátěrových hmot. Oblasti s příhodnými podmínkami pro zemědělství jsou charakteristické vysokými emisemi amoniaku. Na Vysočině, jíž prochází dálnice a důležité silniční tahy, dochází k neustálému růstu automobilové dopravy. Neúměrně se rovněž zvyšuje dopravní zatížení v centrech Jihlavy nebo Havlíčkova Brodu, a tím i koncentrace škodlivin. U všech měřených znečišťujících látek SO2, NOX a PM10 došlo v roce 2001 k zastavení trendu snižování imisních koncentrací ve všech okresech kraje. "Důvodem je pravděpodobně zpomalení přímých opatření na zdrojích sloužících k ochraně životního prostředí a také zpomalení postupu plynofikace obcí. Navíc byly v roce 2001 méně příznivé meteorologické a rozptylové podmínky, zejména v zimním období,"uvedl Hájek. Žádná měřící stanice ale nezaznamenala překročení imisních limitů, proto nebylo nutné uplatňovat smogová a regulační opatření. Situaci trochu napomohla modernizace velkých městských kotelen a rozšiřování stávající plynárenské sítě ve městech. To vše pomocí finančních prostředků státního fondu životního prostředí. V kraji zatím není, i přes dobrou dostupnost biomasy, zabezpečeno její větší využití jako alternativního zdroje tepla. "Zatím v kraji působí několik prvních vlašťovek, jako jsou kotelny na biomasu například v Pelhřimově, Bystřici nad Pernštejnem nebo Nové Cerekvi,"dodal Pavel Hájek. V loňském roce byl zpracován Krajský program snižování emisí znečišťujících látek s cílem zlepšení kvality ovzduší a dosažení imisních limitů znečišťujících látek. Program si klade za cíl deklarovat dobrou kvalitu ovzduší v kraji Vysočina bez potřeby zpracovávání následných opatření, řešících kvalitu ovzduší. "To však neznamená, že by při povolování nových provozů zatěžujících okolí emisemi a imisemi nemělo být postupováno tak, aby byla zaručena dobrá kvalita ovzduší v kraji Vysočina i pro další období,"uzavřel Pavel Hájek.

CELKOVÝ PODÍL 69,2%

oxid uhelnatý 83,9%

oxid siřičitý 60,0%

tuhé látky 62,2%

uhlovodíky 69,5%


Zdroj: Vysočina, 17. 1. 2003





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 24.06.2025 23:44