Týden v Evropě (9. 12. - 16. 12. 2002)

Letošní posouzení ekonomiky EU ukazuje potřebu dalších hospodářských reforem

Tři roky dynamického růstu v eurozóně až do roku 2000 ustoupily období zpomalení v roce 2001. Podle komisaře pro hospodářské a finanční záležitosti Pedra Solbese “se vytrvalost zpomalení dá vysvětlit několika způsoby, řešení je však společné: opatření na posílení odolnosti, vnitřní dynamiky, a tudíž i růstového potenciálu evropské ekonomiky. Je třeba zachovat makroekonomickou stabilitu a zároveň řešit stále se prohlubující propast mezi ohlašováním hospodářských reforem a jejich skutečnou realizací.” Kromě analýzy makroekonomického vývoje v eurozóně se materiál Posouzení hospodářství EU za rok 2002 zabývá také hloubkovým rozborem (1) dosavadního průběhu a přínosů strukturálních reforem, (2) přínosů a tempa integrace dluhopisových trhů, (3) hospodářských a finančních dopadů stárnutí obyvatelstva a (4) procesu konvergence nově přistupujících zemí. Další podrobnosti. [Podkladový text IP/02/1831]

Komise přijala nové návrhy na reformu řízení EU

Komise přijala široký soubor opatření, jež mají zkvalitnit rozhodování v rámci EU na základě stávajících smluv o EU. Komise zároveň předložila zprávu týkající se pokroku dosaženého v této oblasti od července roku 2001, kdy byla vydána Bílá kniha evropského řízení. Komise při zohlednění nedávno přijatých opatření o “lepší regulaci” splnila většinu svých závazků přijatých v Bílé knize (IP/01/1096, 25. července 2001). Zpráva a všechny související materiály. [Podkladový text IP/02/1865]

Komise s cílem vyhnout se v roce 2003 moratoria na lov tresek navrhuje významné snížení objemu rybolovu

Ve svém návrhu na rok 2003, týkajícím se celé řady pro unii významných komunit bělomasých ryb, Komise navrhuje výrazné snížení objemu úlovků těchto ryb, zejména treskovitých druhů (např. tresky skvrnité nebo bezvousé), které se loví společně. Snížení, jež musí být doprovázeno systémem regulace činnosti příslušných rybářství, je naprosto nezbytné, má-li se zabránit vyhlášení moratoria na rybolov v mnoha oblastech moří, v nichž tresky žijí. Výše Celkových povolených úlovků (Total Allowable Catches, TAC) vychází z nejnovějších poznatků nezávislých vědců. V tomto případě vědci radí uzavřít konkrétní rybářství zaměřená na lov tresek v Severním moři, Irském moři, ve vodách západně od Skotska a Skagerraku, neboť tato tresčí hejna jsou na pokraji úplného zničení. K zajištění alespoň částečné kontinuity ekonomické aktivity dotčených rybářství Komise navrhuje výši TAC tak, aby byla konsistentní s cílem významně snížit nebezpečí hrozící hlavním ohroženým hejnům. Z vědeckých důkazů však vyplývá, že k zajištění účinnosti těchto ochranářských opatření je nezbytné, aby byla doprovázena omezením činnosti a vhodnými kontrolními opatřeními. Na zasedání Rady ve dnech 16. až 19. prosince se nedospělo k dohodě o zavedení regulace rybolovných prací, která by zajistila dodržování snížených limitů na úlovek, a Komise proto nebude mít jinou možnost než své návrhy na výši TAC týkající se jednotlivých druhů ryb stáhnout a navrhnout místo nich uzavření příslušných rybářství. Komise také navrhuje podstatnou redukci TAC i pro jiná hejna, kde se také doporučuje jejich lov minimalizovat, i pro hejna, která se nachází mimo bezpečné biologické limity. V souvislosti s komunitami těchto ryb má Komise v úmyslu navrhnout plány regenerace a obnovy těchto hejn. Tento návrh nezahrnuje výši TAC pro tu skupinu hejn, kde EU hospodaří společně s Norskem až do doby, kdy s ním dospěje k nějaké dohodě. Podrobné údaje o stavu rybích komunit. [Podkladový text IP/02/1843]

Povědomí občanů EU o rozšíření se zlepšuje, stále však pokulhávají jejich znalosti

Od září se ve všech 15 členských státech EU povědomí o rozšíření unie zlepšilo, uvádí nejnovější bleskový průzkum Eurobarometru. Průzkumu se ve dnech 11. až 20. listopadu zúčastnilo více než 15 000 respondentů a z jeho výsledků vyplývá, že naprostá většina občanů EU proces rozšíření podporuje a uvědomuje si jeho praktické výhody. Konkrétní znalosti o tom, které státy kandidují na členství a jak vypadá harmonogram přistoupení, se sice zlepšily, ale stále zůstávají na nízké úrovni. Došlo také k mírnému posílení obav z případného negativního vlivu rozšíření na sociální zabezpečení a na rozhodování. Úplné znění zprávy o tomto i zářijovém průzkumu je uvedeno na webové stránce Komise zabývající se veřejným míněním. [Podkladový text IP/02/1864]

Důchody: Komise poprvé vyhodnotila národní strategie zaměřené na dosažení adekvátních a udržitelných důchodů

Komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou se pokusí zajistit si ze strany Komise schválení historicky první komplexní politické analýzy důchodových soustav v EU a jejich schopnosti zvládnout stárnutí obyvatelstva. Tento přehledový materiál o důchodovém zabezpečení v členských státech EU, jenž má podobu návrhu společné zprávy Komise a Rady, ukáže, že do větší či menší míry již všechny členské státy EU zahájily reformy určené na budoucí zajištění přiměřeného příjmu ve stáří, aniž by došlo k ohrožení zdraví veřejných financí nebo přílišnému zatížení budoucích generací. Závěry Komise však budu znít v tom smyslu, že většina členských států bude muset v reformním úsilí ještě přidat tak, aby ve stárnoucí společnosti zajistila přiměřené a udržitelné důchody. Po společném přijetí Komisí a Radou by měl být návrh zprávy předložen na jarním summitu EU v roce 2003 v Bruselu. V současné době je ve státech EU poměr pracujících a osob ve věku nad 65 let čtyři ku jedné, v roce 2050 bude tento poměr činit dva ku jedné. Ve většině členských států se od roku 2015 předpokládá výrazný nárůst důchodových výdajů, což vyvolává obavy z hlediska kapacity budoucích důchodových zdrojů na zajištění slušného živobytí důchodců a finanční udržitelnosti systémů důchodového zabezpečení. Výhledy vypracované na základě současné legislativy platné v roce 2000 uvádějí, že veřejné výdaje na důchody v EU15 porostou z 10,4 % HDP v roce 2000 na 13,3 % v roce 2050.

Boj proti terorismu: lepší bezpečnost v letecké dopravě EU

Místopředsedkyně EU odpovědná za dopravu a energetiku Loyola de Palacio přivítala definitivní přijetí návrhu na bezpečnost letectví. Jde o klíčovou prvotní právní normu v EU. Účelem nových pravidel je po celé EU zaručit zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v civilním letectví pomocí harmonizovaných a závazných společných pravidel bezpečnosti civilního letectví. Loyola de Palacio uvedla: “Bezpečnost evropských občanů musí být zaručena: pouze jednotné a účinné uplatňování těchto opatření umožní všem Evropanům nadále důvěřovat evropskému nebi a evropským letištím. Toto Nařízení musíme nyní urychleně zavést a bude-li to nezbytné, doplnit je o urychlené přijetí všech nových mezinárodních dohod o bezpečnosti.” [Podkladový text IP/02/1879]

Zprávy o rozšíření

Rozšíření se stalo skutečností

“Bezprecedentní a historický milník” při překonávání “odkazu konfliktů a rozdělení Evropy.” Takto uvítalo 15 členských států EU uzavření vstupních jednání dne 13. prosince s deseti novými členskými státy. Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Kypr a Malta mají nyní ke vstupu do EU pevně stanovený termín 1. května 2004. “Tento komplexní a vyvážený výsledek představuje pevný základ bezproblémového zapojení nových členských států do EU,” oznámila Evropská rada na tomto zasedání v Kodani - pouhých devět let po předchozím kodaňském zasedání Rady, které stanovilo dnes již proslavená kritéria vstupu novách členů.

Výsledek zaručen rozhodně nebyl. Na počátku zasedání Rady se členské státy EU dohodly, že podpoří zlepšené podmínky, které během předchozího týdne vypracovalo dánské předsednictví společně s kandidáty, ale daly najevo, že bylo dosaženo všech mezí velkorysosti. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, který zasedání Rady předsedal, kandidáty varoval, že v případě, že kterýkoli z nich nedospěje v Kodani k dohodě, bude čelit “nejpravděpodobnějšímu scénáři” odkladu jeho přistoupení do roku 2007.

Někteří ostřeji se vyjadřující kandidáti tyto náznaky odmítli jako vydírání. Myšlenka odložení rozšíření je “politická fikce”, prohlásil mluvčí polské vlády Michael Tober během dalších jednání. “Jednáme o podmínkách, nikoliv načasování.” Hlavní vyjednavač České republiky Pavel Telička trval na tom, že doba zakončení rozhovorů České republiky závisí na přijatelných výsledcích, nikoliv na dánském harmonogramu.

Během dne bylo zasedání Rady poznamenáno celou řadou opakovaných bilaterálních jednání, během nichž se dánské předsednictví a Evropská komise snažily s každým z deseti kandidátů vypilovat definitivní podmínky. Zasedání se protáhlo přes provizorně stanovenou dobu jednání, hlavně kvůli snaze nalézt uspokojivý kompromis s Polskem,. V pátek třináctého, téměř za pět minut dvanáct - nejen obrazně, ale vlastně skoro doslova - nakonec každá kandidátská země naznačila, že je ochotna podepsat se pod to, co do té doby vyjednala.

Závěry z jednání zdůrazňují, že dohoda umožňuje rozšíření, ale rozšíření uvážlivé a prozíravé. EU je schopna přijmout nové členy “a zároveň ochránit efektivní fungování rozšířené unie. Dosažená dohoda zajišťuje přistupujícím státům nutné přechodné uspořádání všech záležitostí tak, aby byly schopny se úspěšně vyrovnat se všemi závazky vyplývajícími z členství v EU. Výsledky dosažené během vstupních jednání zajišťují další fungování vnitřního trhu a politiky EU v nejrůznějších oblastech, aniž by předjímaly budoucí reformy.”

Rozšíření bude pečlivě řízeno: EU bude plnění přijatých závazků ze strany nově přistupujících států sledovat až do okamžiku přistoupení, což jim poskytne další vodítka a současným členským státům dodá potřebnou jistotu. Do dohody byla začleněna ochranná ustanovení zakotvující opatření řešící nepředvídatelný vývoj událostí, k němuž by mohlo dojít během prvních tří let po přistoupení. Existuje také odhodlání pokračovat v kontrole kandidátských zemí v oblasti hospodářské, rozpočtové a strukturální politiky.

Po veškerém úsilí uplynulých let a napětí uplynulých měsíců bylo ze všech stran cítit hmatatelné ulehčení, že k dohodě se nakonec dopělo. Během tradičního “rodinného fotografování” ke konci zasedání Rady - což nyní vyžaduje fotoaparát se širokoúhlou čočkou, neboť “rodina” sestává z klíčových politiků 28 zemí - přednesl premiér Rasmussen zcela netradičně krátký projev, v němž kandidáty přivítal do “evropské rodiny”. Stejně netradičně byly jeho poznámky přivítány spontánním potleskem politických leaderů Evropy stojících po jeho boku. Bylo cítit směs uspokojení a úlevy.

Co to vše znamená

Důležitější než podrobné podmínky dohody je skutečnost, že dne 1. května 2004 vstoupí do EU dalších deset zemí. Avšak vzhledem k tomu, že v rámci intenzivních vyjednávání během uplynulých týdnů zřetelně vynikly některé záležitosti, zejména finanční aspekty, bude vhodné podat shrnutí některých důležitých podmínek vstupu. Výsledky vycházely ze startovací čáry dané nabídkou unie po říjnovém summitu v Bruselu, kdy EU akceptovala postupné zavádění přímých plateb zemědělcům a dohodla se na rozpočtových kompenzacích tak, aby v prvních letech po vstupu na tom nebyl žádný nový členský stát rozpočtově hůře než v roce 2003.

Dánské předsednictví tuto nabídku po bruselském summitu mírně “přisladilo”. Novým členským státům bude dovoleno dorovnat přímé platby zemědělcům, dokonce s využitím části prostředků plynoucích z EU a budou jim přiděleny další prostředky na splnění požadavků Schengenských dohod, např. na kontrolu hranic. Dánsko pro tento balíček získalo podporu ostatních členských států na zahajovací slavnostní večeři kodaňského summitu dne 12. prosince. Během konečných vyjednávání dne 13. prosince byly dohodnuty některé přídavné momenty, především ještě širší flexibilita při dorovnávání přímých plateb a navýšení prostředků na přípravy plnění Schengenu. Kromě toho bylo nalezeno řešení polských obav týkajících se rozpočtového hospodaření v prvních letech po přistoupení: zpočátku bude moci čerpat z cash-flow facility ve výši až jedné miliardy eur. Nejde zde o nějaké nově přidělené peníze, ale o dřívější uvolnění prostředků, kterých by se Polsku tak jako tak dostalo v pozdější fázi jeho členství.

Finanční podmínky - které v letech 2004 až 2006 vyvolají náklady na rozšíření EU ve výši téměř 41 miliard eur, což je stále ještě pod horním limitem stanoveným Evropskou unií na základě Berlínské dohody z roku 1999 - jsou shrnuty v tabulce převzaté ze závěrů kodaňského summitu.

Kromě toho by v rámci berlínských limitů na výdaje související s rozšířením měla být vytvořena nová dočasná kapitola pro možnost jednorázově podpořit cash flow (tzv. zvláštní facilita) v roce 2004 a pro dočasné rozpočtové kompenzace v letech 2004 až 2006:

Tempo jednání s Bulharskem a Rumunskem je třeba udržovat

Na Bulharsko a Rumunsko se během summitu nezapomnělo, i když světla ramp byla zákonitě zaostřena na kandidáty připravené v Kodani jednání uzavřít. “Úspěšné uzavření vstupních jednání s deseti kandidáty uděluje procesu přistoupení Bulharska a Rumunska novou dynamiku v rámci stejně inkluzivního a nezvratného procesu rozšiřování,” prohlásila Rada.

Oficiálně byl přivítán “významný pokrok dosažený těmito zeměmi, který je náležitým způsoben zohledněn v pokročilosti jejich vstupních jednání”. Vedoucí činitelé EU prohlásili, že se těší na upevnění dosavadních výsledků, neboť “cílem je přivítat Bulharsko a Rumunsko jako členy EU v roce 2007”. Vstupní rozhovory budou tedy pokračovat. Bulharsko a Rumunsko “by se mělo chopit této příležitosti zintenzivněním svých příprav, včetně naplnění a realizace závazků přijatých během vstupních jednání,” zejména v oblasti soudní a správní reformy.

Rada potvrdila, že je odhodlána Bulharsku a Rumunsku pomoci, a schválila harmonogram jednání podle plánu Komise a návrhy na podstatné zvýšení předvstupní pomoci.

Zvláštní opatření pro Kypr

Během kodaňského summitu probíhala současně jednání mezi komunitou kyperských Turků a kyperskou vládou ve snaze dospět k dohodě o urovnání, které navrhuje generální tajemník OSN Kofi Annan. Tyto rozhovory neuspěly, avšak nebyly zrušeny.

Vedoucí činitelé EU prohlásili, že vstupní jednání s Kyprem byla dokončena, a Kypr bude proto v každém případě přijat do EU jako nový členský stát. Evropská rada zároveň “potvrzuje, že velmi dává přednost tomu, aby do EU vstoupil sjednocený Kypr. V této souvislosti vítá závazek kyperských Řeků a Turků pokračovat v jednáních, s cílem dospět ke komplexnímu urovnání kyperského problému do 28. února 2003 na základě návrhů generálního tajemníka OSN.”

Rada vyzvala vůdce komunit kyperských Řeků a Turků, “aby tuto příležitost uchopili” a v nadcházejících týdnech dospěli k urovnání. EU již dala najevo, že je ochotna “podmínky urovnání zapracovat do Smlouvy o přistoupení” a dojde-li k němu, Rada přizpůsobí vstupní podmínky Kypru s ohledem na komunitu kyperských Turků. Nedojde-li k urovnání, bude uplatňování acquis v severní části ostrova pozastaveno do doby, než Rada rozhodne jinak. Vedoucí činitelé EU vyzvali Komisi, aby v mezidobí zvážila způsoby podpory hospodářského rozvoje severní části Kypru a jejího přiblížení k EU.

Turecko má termín dalšího posouzení

“Rozhodne-li Evropská rada v prosinci 2004 na základě zprávy a doporučení Komise, že Turecko splňuje kodaňská politická kritéria, Evropská unie bez odkladu zahájí s Tureckem vstupní jednání.”

Na této formulaci se dohodli vedoucí činitelé EU v reakci na žádost Turecka o stanovení termínu zahájení vstupních jednání. Evropská rada opět uvedla, že “Turecko je kandidátskou zemí předurčenou ke vstupu do EU na základě stejných kritérií, jaká se vztahují na ostatní kandidátské země.”

Zazněla vřelá slova povzbuzení: výrazné uvítání skutečnosti, že Turecko podniká významné kroky ke splnění kodaňských kritérií, především díky nedávnému přijetí souboru legislativních norem a následných realizačních opatření, což se týká velkého počtu klíčových priorit stanovených v přístupovém partnerství; bylo vysloveno i uznání “odhodlání nové turecké vlády učinit další kroky na cestě reforem”. Turecká vláda byla vyzvána, aby urychleně řešila všechny zbývající nedostatky v oblasti politických kritérií, nejenom vzhledem k legislativě, ale i zejména vzhledem k jejich uplatňování..

Připomenuty byly také závazky. “Unie připomíná, že podle politických kritérií stanovených v roce 1993 v Kodani členství v EU vyžaduje, aby kandidátská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respekt a ochranu menšin.”

Unie také učinila některá vstřícná gesta podpory. Vstupní strategie bude posílena. Komise má navrhnout revizi přístupového partnerství a zintenzívnit proces podrobné kontroly turecké legislativy, aby tak napomohla jejímu souladu s evropskou legislativou. Celní unie mezi Evropským společenstvím a Tureckem má být rozšířena a prohloubena. EU má od roku 2004 “podstatně zvýšit svou předvstupní finanční pomoc Turecku” na základě rozpočtové kapitoly “předvstupní výdaje”.

Co bude dál?

V současné době je třeba vypracovat konečnou verzi Smlouvy o přistoupení, aby mohla být na začátku roku 2003 předložena Komisi k připomínkám a následně Evropskému parlamentu ke schválení a pak Radě. Podle plánu by k podpisu Smlouvy stávajícími a novými členskými státy mělo dojít dne 16. dubna 2003 v Aténách.

Deset nových členských států se bude moci v roce 2004 zúčastnit voleb do Evropského parlamentu již jako členové EU. Ve Smlouvě o přistoupení bude stanoveno, že komisaři z nových členských států se ke stávající Komisi připojí k datu vstupu, tj. k 1. květnu 2004. Nově zvolený Evropský parlament pak schválí složení nové Komise, která by se funkce měla ujmout dne 1. listopadu 2004. Ke stejnému datu vstoupí v platnost ustanovení Smlouvy z Nice, týkající se Komise a hlasování v Evropské radě.

Nové členské státy se také v plném rozsahu zúčastní další mezivládní konference. Bulharsko a Rumunsko se zúčastní jako pozorovatelé.

Mezitím budou připravena nová znění přístupového partnerství pro Bulharsko a Rumunsko, jejichž cílem bude dokončit jednání tak, aby se k EU mohly připojit v roce 2007.

Pro Kypr je cílem dospět k vnitřnímu urovnání do 28. února 2003.

Vzhledem k Turecku podá Evropská komise zprávu o pokroku při naplňování kodaňských politických kritérií a předloží doporučení tak, aby Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2004 mohla rozhodnout, zda bez odkladu zahájí s Tureckem vstupní jednání.