ÚVODNÍK

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vážení čtenáři,

vloni jsme touto dobou měli plnou hlavu tolik očekávaného nového zákona o myslivosti, který byl teprve pár dnů na světě. Troufám si tvrdit, že v současné době, po uplynutí roku, jsme na tom podobně. Zásadní rozdíl je jen v tom, že to, co jsme vloni hltali očima v textu nové právní normy, dnes prožíváme na vlastní kůži. A znovu toho máme plnou hlavu. Řeč je především o konkrétní pasáži zákona týkající se tvorby a uznávání honiteb, jejich pronájmů a celého souvisejícího kolotoče okolo. Ostatní, avšak neméně důležité problémy naší myslivosti, šly jaksi stranou a minimálně do dubna příštího roku se s nimi nebude zřejmě nic dít.

O něco pomaleji, než roztál první letošní sníh, přicházíme o iluze, že nový zákon nepřinese tolik změn v honitbách, jak nás v průběhu letošního roku chlácholili ti, kteří se podepsali na jeho podobě. Nejde snad ani tak o masový vznik nových honiteb, jako spíše o pronájmy těch současných, které se "pouze” přetransformují. Zákon totiž v mnoha ohledech připomíná gumový pendrek. Nejednoznačnost a více výkladů některých pasáží způsobuje, že ho tu někdo ohne na jednu stranu, další mírně či více pootočí a třetí ... Zveřejněná metodika pronájmů státních honiteb s právem hospodařit LČR je dobrým důkazem toho, jak jednoduše a přitom účelně může vlastník honebních pozemků využít paragraf, který byl ještě před časem vyzdvihován jako záruka stability pro současné nájemce honiteb, kteří se tak mohou cítit jaksi opití rohlíkem. Že jim změny budou proti srsti, je samozřejmě nabíledni a nelze se tomu vůbec divit. Vždyť ve "svých” honitbách prožili mnoho let mysliveckého života a nyní budou muset tvrdě bojovat o jejich udržení. Na druhou stranu je výše popsaný stav důkazem toho, že některé věci jednoduše nelze do naší současné legislativy protlačit.

Červnové parlamentní volby přinesly změnu nejen na pozici ministra zemědělství, ale v závěru roku také do systému kompetencí souvisejících s myslivostí na ministerstvu zemědělství. Myslivost se přesunuje z úseku lesního hospodářství do úseku zemědělské výroby, což je však pouze oprášením systému, který na vrcholném orgánu státní správy myslivosti již dříve fungoval. Pro mnoho myslivců však bude odchod od lesníků k rybářům a včelařům jistě důležitý - myslivost již nebude déle trpět pod lesnickým "jhem”, jak se již delší dobu (někdy více, jindy méně po právu) traduje. Jak a zda vůbec se změní systém fungování státní správy myslivosti se budeme moci přesvědčit velice záhy - doufejme, že co nevidět spatří světlo světa netrpělivě očekávaná vyhláška o bonitaci honiteb a stanovení početních stavů zvěře. Několikaměsíční rozdíl mezi nabytím účinnosti zákona o myslivosti a nevydáním tohoto prováděcího předpisu jistě není dobrou vizitkou ministerstva zemědělství. Ve frontě čeká i novela vyhlášky č. 244/2002 Sb. o dobách lovu, přičemž prubířský kámen státní správy je rovněž na spadnutí - zánik okresů a úřadování na úrovni pověřených obcí. Nechme se překvapit, či spíše věřme, že to dobře dopadne.

Vážení čtenáři,

dovolte, abych Vám v závěru letošního roku jménem celé redakce našeho časopisu popřál klidné a příjemné vánoční svátky a vše nejlepší do nového roku 2003. Ten bude pro mnohé z nás velmi složitý, takže především trpělivost a víra v pozitivní věci budou tím nejvíce potřebným. V uplynulých měsících jsem se setkal s mnoha lidmi, kterých si velmi vážím po osobní i odborné - myslivecké - stránce. Z rozhovorů s nimi bylo cítit apatii a rezignaci na současný stav české myslivosti počínaje problémy se zaváděním zákona o myslivosti do praxe a konče situací uvnitř našich mysliveckých organizací. Přijít o kvalitní osobnosti by se však mohlo stát české myslivosti osudným, neboť obecně platný slogan jedné nejmenované reklamní společnosti "lidé jsou klíč” je i v našem případě velmi trefný.

Svět myslivosti č. 12/2002