Kanada ratifikuje kjótský protokol o snížení skleníkových plynů

Kanadský premiér Jean Chrétien včera svým podpisem ratifikoval takzvaný kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů ve světě. Oficiálně vstoupí ratifikace v platnost v úterý. Tento krok průmyslově vyspělého severoamerického státu významně zvýšil naději, že protokol vstoupí v budoucnosti v platnost, přestože jej odmítají uplatňovat USA. Protokol podepsaný v roce 1997 v Kjótu vyzývá rozvinuté země k omezení plynů způsobujících tzv. skleníkový efekt spojený s oteplováním planety do roku 2012. Aby začal platit, musí jej ratifikovat země vypouštějící dohromady do atmosféry 55 procent skleníkových plynů. Bez USA, které produkují třetinu, musí protokol podpořit většina ostatních rozvinutých zemí. ČR protokol ratifikovala v říjnu 2001. Americký prezident George Bush odmítl kjótské ujednání s tím, že by to Spojené státy stálo 400 miliard dolarů a připravilo je o 4,9 milionu pracovních míst. Hnutí Greenpeace odsoudilo USA, ale i Saúdskou Arábii, Austrálii a další země, že kvůli ochraně svých zájmů ohledně fosilních paliv ohrožují budoucnost planety. Naděje na ratifikaci protokolu svitla na zářijovém světovém summitu o udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu. Rusko tehdy překvapivě oznámilo, že chystá "v blízké budoucnosti" ratifikaci. To samé na setkání potvrdila také Čína, která je po USA druhým největším znečišťovatelem životního prostředí na světě. Po slíbených ratifikacích těchto zemí, snad v roce 2003, tak protokol vstoupí v platnost.