Týden v Evropě 3. - 9. 12. 2002

Týden v Evropě 3. - 9. 12. 2002

Stručné zprávy z EU

Evropská komise má v úmyslu zařadit otázky migrace do vnějších vztahů EU

Evropská komise přijala Sdělení o zařazení otázek migrace do vztahů EU se třetími zeměmi. Toto Sdělení představuje průlom v přístupu k legální a ilegální migraci a souvisí s potřebou zařadit tyto otázky do vnější politiky a mezinárodních pomocných programů EU. Podrobně se zabývá způsobem, jakým by vnější politika a jednotlivé nástroje EU, včetně rozvojové politiky, mohly významně přispět k řešení základních příčin migračních proudů. Sdělení také obsahuje zprávu o účinnosti vynakládání finančních prostředků ze zdrojů určených na repatriaci přistěhovalců a odmítnutých žadatelů o azyl, na ochranu vnějších hranic EU a na projekty zabývající se azylem a migrací v třetích zemích. Evropská rada na svém zasedání v Seville v červnu 2002 požádala Komisi, aby předložila jak návrhy na zařazení imigrační politiky do vtahů EU se třetími zeměmi, tak i přehled využití stávajících nástrojů. Sdělení bude předloženo na dalším zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ve dnech 9. a 10. prosince a na zasedání Rady pro justici a vnitřní věci dne 20. prosince. Další informace o vnějších vztazích EU naleznete na adrese

http://europa.eu.int/comm/external_relations/index.htm.

Podrobnější údaje o oblasti justice a vnitřních věcí, včetně otázek imigrace, jsou na adrese

http://europa.eu.int/comm/justice_home/news/immigration/index_en.htm.

[Podkladový text IP/02/1793]

Přemýšlíte letos o vánočním nákupu v zahraničí? Deset tipů pro spotřebitele

V prosinci letošního roku využije vnitřního trhu EU k nákupu vánočních dárků v zahraničí pravděpodobně rekordní počet spotřebitelů. Historicky poprvé nebudou muset ti obyvatelé snanácti států eurozóny, kteří se rozhodnou nakupovat vánoční dárky v jiném státě této zóny, měnit před cestou peníze. Zájemci o výhodnou koupi ze všech členských států EU mohou také využít cenové transparentnosti, kterou přineslo zavedení eura - porovnávání cen v celé EU je proto nyní mnohem jednodušší. Ale co když se nákup v zahraničí nepovede? S cílem zajistit “šťastné a veselé” všem evropským spotřebitelům zveřejnil komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne seznam nejdůležitějších deseti tipů pro vánoční nákupy za hranicemi. Celý seznam je uveden na IP/02/1796.

Indikátor Komise předpokládá ve 4. čtvrtletí roku 2002 čtvrtletní nárůst HDP v eurozóně o 0,2 až 0,5 % a v 1. čtvrtletí roku 2003 pohyb v rozmezí - 0,2 až 0,2 %

Indikátorový model čtvrtletního růstu HDP v eurozóně, vypracovaný Generálním ředitelstvím Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti, předpokládá nárůst HDP ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku v rozmezí 0,2 % až 0,5 % v porovnání s předchozím čtvrtletím. Ze slabé poptávky v eurozóně, kterou model zachycuje v podobě údajů o registraci motorových vozidel a o důvěře v maloobchodní ukazatel, vyplývá možnost zachování stejného rozmezí predikcí jako minulý měsíc. V 1. čtvrtletí roku 2003 se čtvrtletní růst předpokládá v rozmezí od - 0,2 do 0,2 %. Tento první odhad vychází z nedávného vývoje proměnných uplatněných v modelu, zejména ukazatelů vyplývajících z přehledů vypracovaných jak v USA, tak v EU a z finančních proměnných. Předpokládané zpomalení růstu je však v souladu se základním scénářem postupného oživování v průběhu roku 2003, vycházejícího a udržitelného díky zdravým základům, tak jak o tom hovoří podzimní prognózy vypracované Evropskou komisí.

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/economic_papers/economicpapers154_en.htm. Předchozí verze výhledů vypracovaných na základě indikátorového modelu jsou umístěny na adrese http://europa.eu.int/comm/economy_finance/indicators/euroareagdp_en.htm.

[Podkladový text IP/02/1794]

Komise navrhuje radikální zjednodušení způsobu fungování Evropské unie

Evropská komise navrhuje dalekosáhlé změny institucí EU a zjednodušení způsobu jejich rozhodování, které by zároveň zajistily zachování rovnováhy mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Tyto instituce představují tři zdroje legitimity Evropské unie: občané, členské státy a celkové evropské zájmy. Ve svém Sdělení o budoucnosti EU Komise navrhuje posílení úlohy Evropského parlamentu v legislativních a rozpočtových záležitostech. Pravidlo jednomyslného přijímání rozhodnutí v Radě ministrů by mělo být zrušeno. Rada by namísto toho měla rozhodovat na základě většinového hlasování členských států reprezentujících většinu obyvatel EU. Právo zákonodárné iniciativy Komise by mělo být posíleno tak, aby v těžišti všech iniciativ při stanovování politiky EU byly vždy zachovány evropské zájmy. Zahraniční politika EU by měla být posílena zřízením funkce tajemníka EU, jenž by působil v rámci Komise a byl by také odpovědný Radě. Předsedu Komise by měl volit Parlament, za předpokladu zavedení vhodných záruk na ochranu její nezávislosti. Komise by měla být politicky odpovědná jak Parlamentu, tak Evropské radě. Úplné znění Sdělení Komise, adresované Evropskému konventu, je uvedeno na webové stránce předsedy Komise na adrese

http://europa.eu.int/comm/commissioners/prodi/pdf/com_728_2002_en.pdf.

[Podkladový text IP/02/1802]

Zprávy Eurostatu

Říjen 2002: nezaměstnanost v eurozóně se zvýšila na 8,4 %, v EU15 na 7,7 %

Sezónně korigovaná nezaměstnanost v eurozóně vzrostla oproti zářijovým 8,3 % v říjnu letošního roku na 8,4 %, podle zprávy Eurostatu. V říjnu roku 2001 činila 8,0 %.

Míra nezaměstnanosti v zemích EU15 v říjnu vzrostla na 7,7 %, oproti zářijovým 7,6 %. V říjnu roku 2001 činila 7,4 %. Nejnižší nezaměstnanost byla v říjnu 2002 zaznamenána v Lucembursku (2,6 %), Nizozemsku (2,8 % v září), Rakousku (4,1 %), Irsku (4,4 %), Dánsku (4,7 %) a Portugalsku (4,9 %). S 11,7 % zůstává Španělsko zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v EU.

[Podkladový text STAT/02/140]

První odhady za třetí čtvrtletí 2002: HDP v eurozóně vzrostl o 0,3 %, v EU15 o 0,4 %; ve srovnání s třetím čtvrtletím roku 2001 vzrostl o 0,8 % resp. 0,9 %

V porovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl HDP během třetího čtvrtletí roku 2002 v eurozóně o 0,3 % a v zemích EU15 o 0,4 %, podle prvních odhadů zveřejněných Eurostatem. Ve druhém čtvrtletí roku 2002 byly registrovány stejné hodnoty rychlosti růstu, tj. 0,3 % resp. 0,4 %. V porovnání se třetím čtvrtletím roku 2001 se HDP v eurozóně zvýšil o 0,8 % a v zemích EU15 o 0,9 %, v návaznosti na růst ve výši 0,6 % resp. 0,8 % v předcházejícím čtvrtletí.

[Podkladový text STAT/02/141]

Rozšíření EU: klíčové krátkodobé ukazatele pro deset přistupujících zemí

Na nadcházejícím zasedání Evropské rady, tj. zasedání hlav států a vlád zemí EU, které se bude konat ve dnech 12. a 13. prosince v Kodani, by mělo dojít k uzavření vstupních jednání až s deseti kandidáty: Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem.

[Podkladový text STAT/02/142]

Rozšíření EU: klíčové strukturální údaje o deseti přistupujících zemích

Hlavním tématem nadcházejícího zasedání Evropské rady (zasedání hlav států a vlád zemí EU), které se bude konat ve dnech 12. a 13. prosince v Kodani, bude rozšíření EU. Mělo by dojít k uzavření vstupních jednání až s deseti kandidáty: Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem. Pro účely této události zveřejnil Eurostat soubor hospodářských a sociálních ukazatelů týkajících s všech deseti kandidátských zemí. [Podkladový text STAT/02/143]

Zprávy o rozšíření

Poslední kolo před Kodaní

Odpočítávání před kodaňským summitem se blíží ke konci. Ve dnech 12. a 13. prosince se v Kodani sejdou hlavy států a vlád 15 členských zemí EU. Podle dánského předsednictví se zdá, že v Kodani bude Evropská rada schopna zakončit vstupní jednání s deseti zeměmi: Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem.

Pořad jednání Evropské rady se zaměří na rozšíření. Kromě formálního zakončení vstupních jednání se má také dohodnout na “balíčku” pro Bulharsko a Rumunsko tak, aby posílila jejich výhledy na členství v EU. Balíčky budou obsahovat podrobný plán jednání a posílenou předsvstupní podporu. Rada také rozhodne o další fázi turecké kandidatury. “K přistoupení Turecka k EU dojde v souladu se stejnými principy a kritérii, které jsou uplatňovány na jiné kandidátské země,” uvádí předsednictví.

“Nadcházející zasedání Evropské rady hraje při zakončení dánského předsednictví rozhodující úlohu,” prohlásil dánský ministr evropských záležitostí Bertel Haarder během plenární schůze Evropského parlamentu 4. prosince v Bruselu. “V návaznosti na podzimní období, kdy jednání o přistoupení - a také o velmi obtížných otázkách - probíhala rychlým tempem, se nyní blížíme k rozhodnutí, které zpečetí znovusjednocení evropského kontinentu: uzavření vstupních rozhovorů s první skupinou kandidátů s ohledem na jejich přijetí k 1. květnu 2004.”

Poslední a rozhodující jednání s těmito deseti kandidáty právě probíhají. Předsednictví v posledních dnech každé kandidátské zemi předložilo vyjednávací balíček, jenž představuje jeho úsilí o vyřešení posledních otevřených otázek. “Předsednictví doufá, že tyto balíčky uvolní cestu k završení jednání jako takových ještě před kodaňským zasedáním Evropské rady,” uvedl Haarder.

Předsednictví se nikterak netají tím, že uzavřít jednání bude nesnadné. “Avšak prokáží-li jak současné, tak budoucí členské státy správnou ochotu ke kompromisu, jsem přesvědčen, že se nám podaří dosáhnout úspěšného výsledku,” prohlásil dále Haarder.

Do Kodaně byly také pozvány hlavy států a vlád kandidátských zemí. Na okraj zasedání se setkají se svými protějšky z členských států EU.

Rada pro všeobecné záležitosti na svém bruselském zasedání dne 10. prosince zpřesní kodaňská rozhodnutí o přistoupení nových států, a to na základě jednání, jež proběhla mezi předsednictvím a jednotlivými kandidáty. Předsednictví se domnívá, že jeho balíček - který však ještě nebyl schválen členskými státy EU - je pro většinu kandidátů celkově přijatelný. Dne 6. prosince předpovědělo, že v současné době jej může akceptovat šest kandidátských zemí za podmínky, že dohody schválí kodaňské zasedání. Další dva kandidáti stále požadují větší částku jednorázové rozpočtové kompenzace, další dva vznášejí dosud neuspokojené požadavky na zemědělské kvóty, přímé platby zemědělcům a paušální platby.

Předsednictví uvádí, že během uplynulého týdne ve vylepšené nabídce z konce listopadu žádné významné změny neprovedlo: čtyři státy, které by na základě předchozích výpočtů nezískaly finanční přínos (Česká republika, Kypr, Slovinsko a Malta) obdrží na základě nově revidovaného návrhu předsednictví nabídku dalších celkem 300 mil. eur. Dále byly mírně zvýšeny některé kvóty (kromě kvót na mléko a cukr) v případech, kdy tento požadavek byli kandidáti schopni zdůvodnit příslušnými údaji. Předsednictví je ochotno rozšířit svou nabídku dorovnání přímých plateb na národní úrovni - uplatněním až 20 % prostředků EU určených na rozvoj venkova - aby tak bylo během prvních tří let možno využít v průměru těchto 20 %, což v roce 2004 umožní využití 25 %, v roce 2005 využití 20 % a v dalším roce 15 % těchto prostředků

Některé členské státy však vznesly námitky. Uvádějí, že finanční balíček nemohou schválit dříve než Rada pro všeobecné záležitosti a že předsednictví překročilo i tu nejzazší hranici. Již 6. prosince se předsednictví smířilo s tím, že finanční balíčky přenechá k definitivnímu vyřešení až kodaňskému summitu. Stále však ještě doufá, že na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti odsouhlasí členské státy všechno ostatní.

Předseda Evropské komise Romano Prodi minulý týden prohlásil, že Komise “plně podporuje dánské předsednictví v jeho úsilí o dosažení kompromisu” ve všech nedořešených záležitostech. Vyjádřil nesouhlas s těmi členskými státy, které si stěžují, že nabídka je příliš štědrá. “Tak jako předseda Rady pan Rasmussen i já se domnívám, že je třeba předložit přiměřenou nabídku - nabídku, která kandidátským zemím umožní obhájit výsledky Kodaně vůči veřejnému mínění doma.”

Kromě toho je možné, že se zástupci předsednictví a Evropské komise setkají s kandidáty i na okraj zasedání Rady pro všeobecné záležitosti. Mohli by projednat podrobné bilaterální otázky, počínaje poskytováním veřejné pomoci a kabotáží přes lov na rysy a konče snad i kvótami. Těchto bilaterálních otázek je téměř jedno sto, zdůrazňuje předsednictví a je třeba je dořešit ještě před Kodaní.

Život po Kodani

Předsednictví ale hledí i dále do budoucna a zabývá se obdobím po kodaňském summitu. K završení této vlny rozšíření, ke stanovení způsobu fungovaní EU po rozšíření a jak se přizpůsobí v mezidobí mezi přistoupením prvních nových států a obnovením Evropského parlamentu a Evropské komise musí proběhnout celá řada složitých formálních procesů.

“Po završení jednání je také třeba dokončit Smlouvu o přistoupení, která je sepsána ve svazku o 6 tisíci stránkách,” zdůrazňuje předsednictví. To bude vyžadovat schválení smlouvy Evropským parlamentem na počátku roku 2003, aby tak mohla být v dubnu 2003 v Aténách podepsána. Po ratifikaci všemi členskými i kandidátským státy mohou nové členské státy do EU vstoupit s účinností k 1. květnu 2004.

Předsednictví se domnívá, že jednotlivé nové členské státy ihned poté jmenují po jednom komisaři. Ti se připojí ke stávajícímu grémiu, avšak působit v něm budou bez konkrétního portfeje až do doby, kdy bude uvedena do funkce nová Komise, k čemuž pravděpodobně dojde na počátku listopadu 2004. “Nadcházejícím členským státům jsme zavázáni neodkládat přistoupení déle, než to bude nezbytně nutné,” uvedl minulý týden dánský ministr pro evropské záležitosti Bertel Haarder a zdůraznil, že tento postup bude možná vyžadovat některé další přechodné úpravy, zejména v souvislosti s novými komisaři.

Předsednictví však doufá v “pochopení Parlamentu pro situaci, v níž se Komise ocitne v období od okamžiku vstupu nových členských států do uvedení nové Komise do funkce” a že Parlament bude souhlasit s tím, aby v uvedeném období komisaři zastupující nové členské státy nepodléhali povinnosti vystoupit v Parlamentu a nechat se Parlamentem ve funkci schválit. “Tím se můžeme vyhnout tomu, že bychom předjímali rozhodnutí, která o nové Komisi má přijmout až nový Parlament.”

Zdůraznil také, že pro nové členské státy by politicky bylo velmi obtížné akceptovat, aby jimi jmenovaní komisaři byly do funkce schvalováni Parlamentem, v němž ještě nové státy nebudou zastoupeny poslanci s hlasovacím právem. “Tímto řešením bychom se také vyhnuli tomu, abychom předjímali volbu složení nové Komise jejím kandidáty designovaným předsedou.”

Návrh vznesený v Evropském parlamentu na posunutí voleb do něj z června 2004 na dřívější termín, např. 9. května, “nepředstavuje reálnou možnost”, a to kvůli právnímu řádu EU, prohlašuje předsednictví, i když Haarder minulý týden Parlamentu řekl, že jemu osobně se tato myšlenka líbí.

“Důležité je řešit institucionální otázky již nyní. Představují nutnou součást celého procesu rozšíření. Otázky týkající se hlasovacích práv jednotlivých zemí v Radě a jejich zastoupení v Evropském parlamentu jsou nezbytné aspekty Smlouvy o přistoupení. Již nyní je třeba stanovit pro přechodné období jasná pravidla. Jde o zavedení primární legislativy v souladu se Smlouvou.”

V otázce plnoprávné účasti nových členských států na nadcházející mezivládní konferenci, která se zabývá reformou Smlouvy zakládající EU, si Rada podle předsednictví již vymezila jednoznačné stanovisko: “Nemůžeme se vyhnout tomu, abychom novým členským státům dali hlasovací práva týkající se jednání, která určí podobu jak jejich vlastní budoucnosti, tak i naší společné budoucnosti. Učinit něco jinak by od nás bylo chybou.”

Kodaňské zasedání Rady se také bude zabývat fungováním Rady samotné po rozšíření. Předsednictví předloží úvodní zprávu o svých úvahách v otázkách, jako je např. užívání různých jazyků a reforma způsobu činnosti předsednictví. Ve své zprávě předsednictví uvádí tři modely, jichž by se do budoucna mohlo držet, a také úvahy o posílení úlohy vysokého představitele a voleného předsedy Evropské rady. Není však úkolem Rady na kodaňském zasedání o těchto modelech rozhodovat. Diskuse o nich budou nadále pokračovat: jednání o struktuře budoucího předsednictví EU probíhají pod záštitou nadcházejícího řeckého předsednictví EU, které bude působit v prvním pololetí roku 2003, a s vlastními názory přijde jistě i Konvent o budoucnosti Evropy.

Zajištění vazeb s novými sousedy

Očekávání, že výsledkem kodaňského summitu bude rozšíření EU, také působí jako hnací motor procesu intenzivních úvah o tom, co se bude odehrávat za budoucími hranicemi EU. Dokládají to slova vedoucích činitelů EU z minulého týdne.

“Důležité je, aby ze stability a prosperity měla přínos Evropa jako celek,” uvedl komisař pro rozšíření Günter Verheugen. “Potřebujeme takovou architekturu bezpečnostního uspořádání Evropy, která nebude příliš roztříštěná.” Podle něj je také v zájmu EU, aby budoucí členové EU z řad zemí střední a východní Evropy byli po pražském listopadovém summitu NATO do této organizace přijati. “Zvláštní úlohu” sehrají podle něj státy sousedící se západním Balkánem, tj. Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. “Doufáme, že jejich členství v EU bude mít na celý region sjednocující a stabilizující vliv.” Komisař se také těší na dobu, kdy Rumunsko již bude jako člen EU schopno vyvíjet pozitivní vliv i za hranicemi Balkánu, například na Moldavsko.

Rozšíření posune hranice EU mnohem blíže k Rusku, Ukrajině a Bělorusku, a proto “jednou ze strategických otázek budoucnosti je s těmito novými sousedy vybudovat co nejužší vztahy. Nemáme zájem na tom, abychom se stali pevností zvanou Evropa. Naopak chceme, aby i naši noví sousedé požívali výhod rozšíření - zejména politickou stabilitu a hospodářský úspěch. V Evropě nechceme nové dělicí čáry. Proto potřebujeme více vazeb, více společných zájmů, více spolupráce ve všech oblastech,” prohlásil komisař.

Ale “to neznamená, že tito sousedé vstoupí do EU, alespoň ne v dohledné budoucnosti. Znamená to hledat a nalézat cesty k dosažení stejných pozitivních výsledků, které jsme zažili během příprav na rozšíření, aniž by byla nastolena otázka členství v EU. ... Rozšíření nám jistě pomůže najít správné odpovědi na to, jak tento náročný úkol zvládnout,” uvedl Verheugen.

Předseda Evropské komise Romano Prodi zašel ještě dále. “Měli bychom otevřít perspektivy přistoupení balkánských států,” prohlásil minulý týden. Hovořil také o “novém systému vztahů mezi rozšířenou EU a spřátelenými státy, které ji obklopují, od Magrebu po Rusko”. Připustil však, že EU musí být nejdříve schopna odpovědět lidem v současných členských státech, kteří se již nyní ptají, “kde se rozšiřování Evropy zastaví?”.

Vzhledem k tomu, že kvůli potřebě zachování vnitřní rovnováhy EU a její soudržnosti “samozřejmě v rozšiřování nemůžeme pokračovat do nekonečna a přijímat každý stát, který by o členství zažádal”, by EU s dalšími státy měla zavést “zvláštní vztahy na základě obecné politiky blízkosti”. Prodi navrhl přístup vycházející z “obecnější myšlenky “přináležitosti”, která zakotví stabilitu a bezpečnost jak uvnitř, tak i vně našich hranic”. Podle něj by tato myšlenka mohla spočívat ve vytvoření rámce pro “spolupráci s našimi sousedy, kde bychom mohli sdílet vše kromě institucí. Ekonomickým východiskem tohoto společného politického podniku by byl inkluzivní společný evropský hospodářský prostor”.

Evropský parlament schválil rozšíření jako prioritu pracovního programu roku 2003

Evropský parlament dne 5. prosince podpořil pracovní program Evropské komise na rok 2003, a to i s jeho důrazem na prioritní postavení příprav na rozšíření. Parlament také zdůraznil nutnost, aby Komise proces rozšíření sledovala až do okamžiku přistoupení nových členů. Poslanci EP přivítali návrh na nové posouzení vztahů se sousedy rozšířené unie a zejména prioritu přikládanou partnerství mezi EU a středomořím a zlepšení vztahů se státy jihovýchodní Evropy a dalšími zeměmi, jako je Rusko, Ukrajina a Moldavsko.

Evropští biskupové v souvislosti s rozšířením vyzývají k “naději, důvěře a solidaritě”

Přistoupení deseti nových členských států k EU představuje “okamžik transformace dějin našeho kontinentu. Bude znamenat zásadně významný krok směrem k těsnější unii a novému pořádku, jehož prostřednictvím budou moci Evropané všech národností, kultur a vyznání naplnit své naděje a přispět ke skutečně společnému dobru. Pro nás proto nejde o ´rozšíření´, ale o ´poevropštění´ Evropské unie,” uvádí se v prohlášení o přistoupení nových členských států k EU, které vydala Komise biskupských konferencí Evropského společenství těsně před kodaňským zasedáním Evropské rady.

“Inspirováni evangeliem a s cílem úspěšně se vyrovnat s nadcházející výzvou zapojit deset nových členských států do tohoto společenství, svěřujeme své vedoucí politické činitele a všechny současné a budoucí občany EU do rukou naděje, důvěry a především solidarity,” praví biskupové v prohlášení. Biskupové se těší na debatu v Evropském konventu - “jde o první příležitost, kdy ke spoluvytváření budoucnosti EU byly přizváni představitelé jak stávajících, tak nových členských států” - jako na příležitost nabízející možnost definovat “hodnoty a cíle našeho společného projektu. S nadějí, důvěrou a solidaritou se my jako biskupové zavazujeme k další tvůrčí podpoře a pomoci tomuto projektu a všechny věřící a další občany vyzýváme k účasti na tomto společném úsilí”.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz