Týden v Evropě 20. - 25. 11. 2002

Týden v Evropě 20. - 25. 11. 2002

Stručné zprávy z EU

Havárie tankeru Prestige: EU pomůže postiženým rybářům a pěstitelům jedlých korýšů

Komisař pro rybolov Franz Fischler prohlásil, že Komise udělá vše, co je v jejích silách, aby pomohla rybářům postiženým únikem ropy při havárii tankeru Prestige. “Soucítím s rybáři na španělském pobřeží. Tímto katastrofálním únikem ropy byli postiženi náhle a bez vlastní viny, je je ohrožen zdroj jejich obživy. EU je však nezklame. Rybáři, kteří budou nuceni svou činnost kvůli této ekologické pohromě přerušit, mohou počítat s pomocí EU, která jim dočasné přerušení rybolovné činnosti nahradí. Pro tyto účely již Španělsko vyčlenilo 117,7 mil. eur v rámci nástroje FIFG (Financial Instrument for Fisheries Guidance, Finanční nástroj pro řízení rybolovu). FIFG je také schopen poskytnout finanční podporu pěstitelům ryb a jedlých korýšů na sanaci popř. obnovu poškozeného vybavení. Nyní je na španělských orgánech, aby tyto finanční prostředky využily. Ukáže-li se, že vyčleněné prostředky nestačí, budou moci na základě přepracovaného programu vyplatit z nástroje FIFG i další prostředky nad rámec této pomoci.”

[Podkladový text IP/02/1714]

Evropská komise navrhuje pět celoevropských měřítek k porovnávání výchovně-vzdělávacích a školicích soustav

V reakci na výzvy vyslovené lisabonským zasedáním Evropské rady, totiž vytvořit z EU do roku 2010 nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou znalostní ekonomiku světa, pracuje Evropská komise a členské státy na definici a realizaci společných cílů evropských výchovně-vzdělávacích a školicích soustav. V nedávno přijatém sdělení Komise navrhuje pět celoevropských měřítek k porovnávání vzdělávacích a školicích soustav, zejména v oblastech, jako je počet neúspěšných studentů, nebo naopak počet absolventů matematických a vědecko-technických oborů. Měřítka najdou uplatnění při realizaci společných cílů výchovně-vzdělávacích a školicích soustav.

[Podkladový text IP/02/1710]

Celoevropský program Výměna dat mezi státními správami (IDA): příklad Slovinska a Polska bude brzy následovat dalších devět kandidátských zemí

Evropská komise rozhodla, že od příštího roku budou mít orgány veřejné správy v jedenácti kandidátských zemích možnost vyměňovat si údaje se správními orgány členských států EU v oblastech jako uplatňování právního řádu EU, prosazování pravidel vnitřního trhu nebo poskytování služeb veřejné správy občanům a podnikům prostřednictvím internetu (“e-Government”). Systém, který umožňuje výměnu dat mezi státními správami (IDA), byl nejdříve rozšířen do Slovinska a Polska (viz IP/02/902) a dne 1. ledna 2003 se otevře také Bulharsku, Kypru, České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku a Slovensku. Intenzivnější výměna dat urychlí přejímání unijní legislativy kandidátskými zeměmi v době zbývající do jejich oficiálního vstupu do EU, což v rozšířené Evropě pomůže chránit bezpečnost a svobodu pohybu.

Úplný popis opatření programu IDA je uveden na adrese

http://europa.eu.int/ISPO/ida/jsps/index.jsp?fuseAction=home

[Podkladový text IP/02/1715]

“Úniku ropy z tankeru PRESTIGE jsme mohli zabránit,” tvrdí komisařka Loyola de Palacio v Evropském parlamentu

Ve svém diskusním přípěvku během plenární schůze Evropského parlamentu dala místopředsedkyně Evropské komise pro dopravu a energetiku Loyola de Palacio najevo, že tato katastrofa nemusela vůbec nastat, kdyby již byly všechny návrhy Evropské komise v plném rozsahu přijaty a realizovány. Členské státy vyzvala, aby v plném rozsahu uplatňovaly stávající a nové zákony, a Evropský parlament informovala, že Komise studuje nová opatření. “Havárie tankeru PRESTIGE podtrhuje, že opatření dohodnutá na úrovni Společenství po havárii tankeru ERIKA řeší samou podstatu věci a že je třeba je naléhavě v plném rozsahu realizovat,” uvedla komisařka. “Proto jsem napsala všem členským státům a vyzvala je k urychlení a pokud možno i k předjímání nové unijní legislativy,” dodala.

Další informace o havárii a bezpečnostních opatřeních v námořní dopravě naleznete na webové stránce Generálního ředitelství pro dopravu a energetiku na adrese

http://europa.eu.int/comm/transport/themes/maritime/english/safety/index_safety.html

[Podkladový text IP/02/1721]

Zprávy Eurostatu

Regiony: Statistická ročenka 2002. Nástroj pro analýzu regionálních rozdílů (údaje o 266 regionech EU a kandidátských zemí)

Eurostat vydal Statistickou ročenku regionů EU roku 2002. Publikace podává přehled o regionální různorodosti Evropské unie a vazbách, jež se v posledních letech mezi jednotlivými regiony vytvořily, včetně vazeb přeshraničních. Pro 211 regionů EU, definovaných na úrovni 2 Nomenklatury územních jednotek pro statistiku (tzv. regiony NUTS 2) ročenka uvádí některé všeobecné společensko-hospodářské údaje: počet obyvatel, HDP, stav pracovních sil a nezaměstnanosti. Podrobněji se zabývá některými odvětvími národního hospodářství (zemědělství a doprava) a některými celoplošnými hospodářskými tématy, jako je vědecko-technický rozvoj nebo struktura podnikání. Každodenní život Evropanů v jejich domovských regionech je pak zobrazen prostřednictvím statistických údajů o zdravotním stavu, životním prostředí a urbanizaci. Ročenka také předkládá dostupné ukazatele 55 regionů ve 12 kandidátských zemích.

[Podkladový text STAT/02/136]

Zprávy o rozšíření

EU stanovila termín pátého rozšíření

Rada EU pro všeobecné záležitosti, tj. rada, v níž se scházejí ministři zahraničních věcí členských států EU, na svém zasedání dne 18. ledna posunula proces rozšíření rozhodným způsobem vpřed. Nejvýraznějším počinem je, že EU poprvé stanovila pevný termín přistoupení nových členských států k EU, a to na 1. května 2004. Tento termín byl zvolen jako nejdříve možný v návaznosti na proces ratifikace Smlouvy o přistoupení, která má být podepsána v dubnu roku 2003 po uspokojivém zakončení jednání s předními kandidáty na prosincovém summitu v Kodani. Nové členské státy budou mít tedy možnost se v červnu 2004 zúčastnit voleb do Evropského parlamentu a na Mezivládní konferenci, která má vypracovat návrh nové Smlouvy EU, sehrát plnoprávnou úlohu. Každá kandidátská země bude mít také nárok na jmenování jednoho komisaře bez portfeje do současné Komise, jejíž mandát uplyne v listopadu roku 2004; v té době se předpokládá, že stávající Komise svou funkci předá Komisi nové, která bude náležitě schválena novým Evropským parlamentem.

Ministři zahraničních věcí se také dohodli na scénáři kodaňského summitu, jenž se bude konat ve dnech 12. a 13. prosince, a na postupu příprav a jednání až do doby summitu. Z hlediska summitu jako takového se dohodli, že Evropská rada by měla přijmout všechna rozhodnutí nezbytná k uzavření jednání s deseti kandidáty, které v říjnu potvrdil bruselský summit (Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko), a rozhodnout o podrobném postupu jednání s Bulharskem a Rumunskem včetně harmonogramu a posílené předvstupní pomoci a o další fázi turecké kandidatury. Evropská rada také projedná první zprávy předsednictví o reformě předsednictví Rady a o užívání různých jazyků v souvislosti s rozšířením.

Z hlediska vyjednávání je hlavním cílem dokončit co nejvíce ještě před kodaňským summitem. Předsednictví a Evropská komise proto byly pověřeny přípravou konkrétních balíčků pro jednotlivé kandidáty. Balíčky budou kandidátským zemím předloženy na bilaterálních zasedáních spolu s návrhem na zakončení rozhovorů na oficiálním zasedání na ministerské úrovni dne 9. prosince v Bruselu.

Ministři se také ve světle zásadního rozhodnutí přijatého na bruselském summitu dohodli na přesné maximální výši přímých plateb zemědělcům v 25 zemích EU až do roku 2013. V současných cenách jsou horní limity přímých plateb (v mil. eur) stanoveny takto: 42 979 v roce 2004, 44 474 v roce 2005, 45 306 v roce 2006, 45 759 v roce 2007, 46 217 v roce 2008, 46 679 v roce 2009, 47 146 v roce 2010, 47 617 v roce 2011, 48 093 v roce 2012 a 48 574 v roce 2013.

Mezi hlavní nevyřešené otázky, které dosud čekají na dokončení jednání s kandidáty, patří zemědělství (kvóty, výše a postupné zavádění přímých plateb a dorovnání plateb z EU ze strany jednotlivých států), rozpočet (cash flow, náklady vyvolané členstvím v EU) a některé “zbytky” z ostatních kapitol - včetně hospodářské soutěže, dopravy a institucí s tím kterým kandidátem. “Členské a kandidátské státy mají politickou vůli pokusit se o vyřešení otevřených otázek ještě před kodaňským summitem,” uvedl po zasedání dánský ministr zahraničí Per Stig Moller. Komisař odpovědný za rozšíření Günter Verheugen uvedl, že jednání na ministerské úrovni uvolnila cestu k poslednímu kroku: Seznam nedořešených otázek je sice ještě dost dlouhý, ale za předpokladu dostatečné pružnosti a pragmatičnosti všech zúčastněných je výsledek dosažitelný.

Poněkud varovnějším tónem schválili ministři zahraničí EU závěry tohoto zasedání Rady pro všeobecné záležitosti, týkající se ochrany finančních zájmů EU a boje proti podvodu, v nichž znovu zopakovali význam, jenž “EU přikládá účasti třetích zemí, zejména kandidátských, na boji proti podvodu a jejich spolupráci s úřadem OLAF”. Ministři vyzvali Komisi, aby ve své každoroční zprávě o boji proti podvodu za rok 2002 předložila úplný přehled činností a opatření přijatých v této oblasti.

Setkání 25 ministrů zahraničních věcí v Bruselu

Dne 18. listopadu se na okraj zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy v Bruselu sešli ministři zahraničních věcí kandidátských zemí se svými protějšky z členských zemí EU. Na tomto setkání, které bylo možná jejich poslední před uzavřením jednání s mnoha z nich na kodaňském summitu v prosinci, měli ministři možnost projednat, co si jednotlivé strany přejí z Kodaně odvézt i co mohou přiměřeně doufat, že skutečně dosáhnou.

V oblasti zemědělství chce Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika kratší přechodná období pro zavádění přímých plateb a celá řada kandidátů si přeje, aby EU byla pružnější v oblasti kvót (především ohledně mléka, hovězího masa a cukru) či financování rozvoje venkova. Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Estonsko a Slovensko si přejí mít možnost dorovnat platby zemědělcům ze strany státu, neboť vstup do společné zemědělské politiky by mohl vést ke snížení jejich příjmů.

Ve finančních otázkách vyjádřila většina kandidátských zemí obavy, že z politiky EU nebudou požívat okamžité výhody - požadují reálnější vyhodnocení finančních toků v prvním roce členství. Maďarsko, Slovinsko a Estonsko daly jasně najevo své zklamání z částky 23 mld. eur předpokládané na opatření ve strukturální oblasti v letech 2004-2006. Polsko, Slovensko a Estonsko vyzvaly EU, aby věnovala pozornost rozpočtovým problémům, jimž budou nové členské státy při plnění svých závazků čelit, a vyjádřily politování nad omezeným finančním balíčkem schváleným EU.

V ostatních záležitostech vyjádřilo Slovensko obavy z nákladů na splnění požadavků Schengenské dohody a žádá ujištění v tom smyslu, že mu po roce 2006 bude poskytnuta pomoc na úhradu nákladů na odstavení bloků jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Maďarsko chce lepší podmínky v kapitole o hospodářské soutěži a větší počet křesel v Evropském parlamentu. Slovinsko trvá na štědrých přídělech určených na rozvoj venkova a na pomoci EU při úhradě nákladů na udržování vnějších hranic EU. Kypr také žádá dotace k nákladům na udržování hranic, spolu s finanční pomocí pro severní část ostrova. Malta žádá zvláštní režim DPH na potraviny a léky. Česká republika trvá na uspokojivé dohodě o kabotáži v kapitole o dopravě a jako Maďarsko žádá více křesel v Evropském parlamentu.

Polský ministr zahraničních věcí Wlodzimierz Cimoszewicz prohlásil: “Se současnou nabídkou EU v otázce zemědělství spokojen nejsem - musíme vynaložit poslední úsilí k posílení a zvýšení přímých plateb, ke zkrácení přechodných období a ke zvýšení kvót.” Slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan neprojevil pražádnou ochotu stáhnout slovenské požadavky, zejména v ohledně zemědělských kvót a nákladů na hraniční režim. Estonská ministryně zahraničí Kristiina Ojuland prohlásila, že finanční rámec schválený vedoucími činiteli EU v roce 1999 v Berlíně je třeba využít v plném rozsahu. “Estonsko je toho názoru, že celkovou finanční nabídku EU lze vylepšit alespoň o rezervu ponechanou těsně u horního limitu na výdaje a dohodnutou v Berlíně,” navrhla a zdůraznila, že cílem Estonska ve vyjednávání je celkové vylepšení nabízeného finančního balíčku.

Litevský ministr zahraničí Antonis Valionis uvedl, že stále trvá na adekvátních kvótách na mléko a cukr pro svou zemi a že v otázce jaderné elektrárny Ignalina “jsme se přiblížili ke konečné dohodě ve smyslu výše a kategorií nákladů na období let 2004-2006”.

EU kandidátům žádné významné ústupky nenabídla, ani nepředstírala, že by jednání již byla završena. Komisař Günter Verheugen kandidátským zemím sdělil, že na straně EU existuje pouze omezený manévrovací prostor a že “výsledky bruselského zasedání Evropské rady nejsou předmětem vyjednávání”. Komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler prohlásil, že přímé platby dohodnuté v Bruselu nejsou předmětem vyjednávání a že veškeré požadavky na lepší kvóty musí vycházet z nejnovějších údajů a nesmí vést k nadměrným nákladům. Dánský ministr zahraničí Per Stig Mřller po setkání prohlásil, že z rozhovorů “vyplynul jasný obrázek všech nevyřešených otázek, které je třeba dořešit ještě do kodaňského summitu. Zbývá ještě hodně práce.”

Evropský parlament dává Unii zelenou v otázce rozšíření

Evropský parlament na své plenární schůzi dne 20. listopadu velmi podpořil současné plány EU na rozšíření. Vydal však jednoznačné varování - kandidátské země musí novelizovat svou legislativu v oblasti soudnictví a administrativních kapacit, práv menšin, korupce a obchodování s lidmi. Členské státy EU vyzval, aby během posledních vyjednávání byly pružné, zejména ohledně zemědělství.

Tato plenární schůze se konala za historických okolností - ve Štrasburku se jí zúčastnilo přes 200 zástupců parlamentů kandidátských zemí. Předseda Evropského parlamentu Pat Cox přivítal zástupce parlamentů z Bulharska, Kypru, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska a zdůraznil jejich náročný úkol: měli by se ujmout vedení při získávání souhlasu veřejnosti členských států a kandidátských zemí s pokodaňskou fází rozšíření, tj. zajištění funkčnosti rozšíření po dokončení vyjednávání.

Parlament nyní kandidátské země vyzve, aby do Evropského parlamentu vyslaly do doby nabytí plného členství pozorovatele, kteří budou vybaveni všemi právy účasti v politických seskupeních, výborech a plénu, i když nebudou mít hlasovací právo.

“Rozšíření Evropské unie nelze zastavit,” prohlásil poslanec EP Elmar Brok poté, co EP přijal zprávu o rozšíření, kterou on sám na počátku tohoto měsíce provedl zahraničním výborem EP. “Byli jsme schopni se uspokojivě vyrovnat s otázkami jako Kypr, Kaliningrad a Benešovy dekrety, mezi schválenými termíny lze nalézt kompromisy v nevyřešených otázkách,” doplnil.

Během jednání charakterizoval dánský premiér Anders Fogh Rasmussen rozšíření jako “největší projekt naší doby” a všechny strany vyzval, aby se spojily při hledání řešení otevřených otázek. Předseda Evropské komise Romano Prodi vzdal hold národním parlamentům kandidátských zemí za zpracování veškeré nezbytné legislativy vyhovující členství v EU.

Avšak ne všechny projevy v půlkruhovém sále parlamentu vyzněly blahopřejně. Mezi četnými příspěvky do diskuse ze strany představitelů kandidátských zemí - z nichž většina byla konstruktivní a opatrně optimistické - se také objevily poznámky Andrzeje Leppera, leadera jedné z nejhlasitějších opozičních stran v Polsku. Vyjádřil nevoli nad náklady restrukturalizace polského průmyslu a zemědělství a zdůraznil 3,2 mil. nezaměstnaných, což představuje 18 % obyvatelstva Polska. Tvrdil, že EU vydělává svým vývozem nadvýroby miliony dolarů na úkor Polska a že Polsko vlastně dotuje pracovní místa v Evropě. Také ze strany EU byly slyšet jisté poznámky: Jean-Marie Le Pen, druhý v pořadí během letošních prezidentských voleb ve Francii a stále ještě nezávislý poslanec EP, varoval budoucí nové členské státy, že EU není bratrstvím národů, nýbrž “říší pod americkou ochranou” a že kandidátským zemím hrozí v rozšířené Evropě nebezpečí “otroctví”.

V reakci na tuto debatu komisař Günter Verheugen prohlásil, že pro něj z tohoto setkání vyplývá poučení, že nová Evropa by mohla fungovat, ale že je zároveň nezbytné vzít plně v úvahu historii nových členských států.

Debata v EP potvrdila rozšíření na prvním místě pracovního programu Komise

Na své plenární schůzi minulý týden projednal Evropský parlament pracovní program Evropské komise na rok 2003. Jednání potvrdilo významné místo, které má Komise v úmyslu rozšíření přidělit.

Jak během předkládání svého programu Parlamentu prohlásil předseda Evropské komise Romano Prodi, “naší hlavní výzvou nadcházejícího roku bude rozšíření... Proto bude samozřejmě v roce 2003 naší hlavní prioritou.” Zdůraznil odhodlání Komise zajistit, aby všechny strany účastnící se tohoto procesu byly schopny plnit své povinnosti již od prvního dne po přistoupení. Znamená to, že do doby přistoupení musí kandidáti do svého národního práva přenést a ve skutečnosti již začít uplatňovat celý soubor evropské legislativy. Znamená to také, že poslední fázi musí se zvláštní pozorností sledovat přímo EU.

Prodi dále uvedl: “Musím zdůraznit naléhavost nutnosti přeměnit architekturu EU tak, aby byla schopna se vyrovnat s výzvami roku 2004. Rozšíření má kvalitativní dimenzi, kterou nelze podceňovat.” Zdůraznil, že úzkou vazbu na rozšíření mají i další priority Komise na rok 2003. “Cíl zajistit stabilitu a bezpečnost v celé EU je v popředí obav Komise, neboť na tom závisí harmonické a mírové spolužití našich lidí.” V současném ekonomickém klimatu “se lidé právem ptají, co udělá EU, aby přispěla k obnovení růstu a tvorbě pracovních míst. Nezapomínejme, že musíme dosáhnout svého cíle trvalé hospodářské prosperity a sociální inkluze,” uvedl Prodi.

Poslanci EP podpořili celkový směr Prodiho vystoupení a jeho zaměření na rozšíření a vyjádřili podporu úmyslu zajistit, aby kandidátské země vyhověly pravidlům EU v plném rozsahu a zpřísnění postupů EU tak, aby rozšíření probíhalo hladce. Za skupinu Evropské lidové strany - Evropských demokratů Françoise Grossetęte z Francie přivítala užší spolupráci mezi Radou, Komisí a EP při vypracování pracovního programu Komise. Uvedla ale, že přesto chová obavy ohledně uplatňování evropské legislativy v kandidátských zemích, hlavně v oblasti životního prostředí. Za politickou skupinu Evropských socialistických stran (PES) kritizoval Enrique Barón Crespo ze Španělska průtahy při realizaci programu Sapard, tj. programu, v jehož rámci EU poskytuje předvstupní podporu zemědělství a rozvoji venkova. Socialista Gary Titley z Velké Británie zdůraznil náročný úkol, který bude Komise dalších 12 měsíců řešit při zajišťování hladkého průběhu rozšíření, a vyzval, aby generální ředitelství Komise odpovědné za rozšíření nebylo zrušeno, ale nadále si udrželo současnou úroveň svého personálního obsazení.

Průzkum mezi kandidátskými zeměmi ve věci Běloruska

Poté, co česká vláda přijala rozhodnutí neudělit víza prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi k účasti na pražském summitu NATO, dospěla Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy k rozhodnutí, že 14 členských států zabrání vstupu na své území nejen jemu, ale také vedoucímu prezidentské správy, premiérovi, ministru zahraničních věcí, ministru spravedlnosti, ministru obrany, ministru vnitra a předsedovi státního bezpečnostního výboru. Kandidátské země byly o tomto rozhodnutí vyrozuměny a byly vyzvány, aby členské státy informovaly, zda uvažují o přijetí podobných opatření. Rozhodnutí vychází z obav EU ohledně stále se zhoršujícího stavu demokracie a právního státu v Bělorusku a neplnění jeho mezinárodních závazků. “Závažné porušování lidských práv a opakující se omezování základních svobod, které uplatňuje běloruská vláda, jsou jednoznačně v rozporu s evropskými demokratickými normami,” uvedla Rada.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz