O šetrné vytápění je malý zájem
15. 10. 2002 | Hospodářské noviny
Slunce, vítr, vodu, vzduch, dřevo, biomasu - to všechno nabízí příroda jako zdroj tepla. Poměrně dobře je zvládnutá i technologie jejich přeměny na teplo, přesto se v tuzemsku do kotelen rodinných domků nebo vesnických výtopen prosazují jen pozvolna.
Přitom v zemích EU je dynamika růstu jejich podílu na celkové spotřebě energie v posledních pěti letech kolem šesti procent, nejvíc to je ve Velké Británii, a to 40 procent. V České republice stále kraluje dálkové vytápění, nebo mají domy zavedeno ústřední topení na bázi uhlí. Obnovitelný zdroj využívá pouze jedno procento spotřebitelů.
Z alternativních zdrojů se v poslední době nejvíc začínají prosazovat tepelná čerpadla, kotle na spalování dřeva i krbová kamna, která kromě úspory energie přinášejí do bydlení i příjemný estetický prvek. Většímu rozšíření tepelných čerpadel využívajících energii ze země, vody nebo vzduchu brání podle odborníků neznalost investorů i projektantů. Přitom čerpadlo ročně ušetří až dvě třetiny nákladů na topení a ohřev teplé užitkové vody.
"Moc zkušeností s nimi nemáme, rozpočty rodinných domů jsou vysoké a cena čerpadla přes 200 tisíc korun i dlouhá doba návratnosti od jejich instalace odrazují," uvedl ředitel stavební firmy BAK Trutnov Jaroslav Ruffer.
Dalším zdrojem tepla, který se opět začíná dostávat do popředí zájmu, je dřevo, dřevěné brikety nebo palety. Při topení dřevem a spotřebě 20 m3 za sezónu pro průměrný rodinný dům vyjde topná sezóna na 8 tisíc korun. Investiční náklady jsou proti čerpadlům několikanásobně nižší. Například cena kotle o výkonu 25 kW podle typu přijde na 36 až 49 tisíc korun.
"Topení dřevem, štěpkou nebo biomasou je zajímavé i pro celé obce," tvrdí Jiří Parák, vedoucí odbytu výrobce kotlů na dřevo a. s. Verner Červený Kostelec. Podle jeho názoru plynofikovaná obec se třemi sty obyvateli zaplatí ročně na plyn zhruba 6 miliónů korun, které opustí region i republiku. Obec s kotelnou na dřevo vytvoří několik pracovních míst a utržené peníze za dodávky tepla jí zůstanou v rozpočtu.
Ostatní druhy alternativních energií se prosazují ještě obtížněji. "Montovali jsme několik slunečních kolektorů, ale jedná se spíš o zařízení na přihřívání bazénu, protože sama akumulace tepla ze slunce pro celoroční vytápění rodinného domu nestačí," říká Jan Mlkvý, majitel topenářské firmy z Pardubic.
Ještě horší situace je ve využívání větrné energie. Kvůli vysokým nákladům na pořízení technologie a požadavku na sílu větru alespoň 4,8 m/s, který splňuje málo lokalit v ČR, je tento druh alternativní energie zatím na okraji zájmu.
Zdroj: Hospodářské noviny, 15. 10. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 23.06.2025 09:56