Ekologické škody po srpnové povodni jsou menší než v roce 1997

Povodeň, kterou Čechy zažily před dvěma měsíci, napáchala na životním prostředí méně škod než ta, která zasáhla Moravu před pěti lety. Stalo se tak podle ekologů díky rychlosti povodňové vlny i poučení, které si lidé ze zkušenosti z roku 1997 odnesli. Přesto je podle odborníků třeba zlepšit krizové a stavební plánování a stav krajiny, jejíž schopnost zastavit vodu lidé nedostatečně využívají nebo přímo zmenšují. Nejdříve ke konci roku se dostane kvalita vody v řekách na území postiženém srpnovými povodněmi do standardního stavu. Přestože se v průběhu záplav dostalo podle inspekce životního prostředí do vody méně nebezpečných látek než při povodních na Moravě v roce 1997, následky budou na životním prostředí patrné ještě příští rok. Kvůli tomu, že velká voda poničila 120 čistíren odpadních vod, bude do jara v řekách víc dusíku. Škody na čističkách byly zatím vyčísleny na 730 miliónů korun. Další stovky miliónů bude stát obnova kanalizací. Většina čistíren už je opět alespoň v částečném provozu. Největší škody utrpěly čistírny v Praze, Plzni a v Českých Budějovicích. Úplný provoz tato zařízení obnoví ke konci roku. V Budějovicích bude celá čistička zprovozněna až na konci března. Ze 14 podniků nakládajících s chemickými látkami, jejichž provozy byly vyplaveny, dopadla nejhůře neratovická chemička Spolana. Uniklo z ní vedle jiných chemikálií přes 80 tun chlóru. Plyn poničil porosty v okolí továrny. Společnost byla kritizována za nedostatečné informování veřejnosti o rizikách, která továrna skrývá. Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka Spolana dodržela zákony, které nařizují, aby provozy byly zajištěny na stoletou vodu. Politici by podle něj měli nyní zvážit, zda by požadavky na protipovodňovou ochranu neměly být zvýšeny. Dalším z poučení z letošních povodní zřejmě bude radikálnější vytýčení zátopových oblastí. Uvažovalo se o tom už po roce 1997, až nyní však vláda dala ministerstvu životního prostředí peníze na to, aby byly vypracovány podklady. Zpráva o záplavách, kterou má Ambrozkův úřad vypracovat do konce roku 2003, bude obsahovat i návrh nových záplavových území jako podklad pro novelu územního plánování. Přestože přívalům dešťů nebylo možno zabránit, škody by byly podle inspekce menší, kdyby se správci zvláště menších toků dostatečně starali o koryta řek. Řadu nedostatků shledala inspekce v údržbě odvodňovacího systému v lesích. Na rozsahu škod se projevilo i nevhodné tvarování polí bez protierozní ochrany. Nejvíce byla povodní zanesena koryta toků na jihu Čech, tam velká voda napáchala také největší škody na rybnících. Prasklo 16 hrází a 120 jich bylo narušeno. Ekologové konstatovali, že rybníky jejich majitelé zcela využívají k chovu ryb, což snižuje jejich kapacitu k zachycení větší vody. Při srpnových záplavách uhynulo několikanásobně méně zvířat než v roce 1997. Vedle 91 exotických zvířat, z nichž řada našla smrt v zaplavené pražské zoologické zahradě, uhynuly dvě desítky krav, 125 prasat, 50 ovcí a koz, osm koní, 658 kusů drůbeže, 80 kožešinových zvířat a přes 400 kusů lovné zvěře. Povodně zničily také 241 včelstev a více než 270 tun ryb. Záplavami nebyla výrazně zasažena žádná ze 40 legálně provozovaných skládek odpadu v zaplavených oblastech. Nápor čekal skládky a spalovny až po opadnutí vody, i ten však podle inspekce odpadové hospodářství zvládlo. Jen v hlavním městě bude třeba kvůli povodním zlikvidovat zhruba dvojnásobek toho, co Pražané vyprodukují průměrně za rok.