V JAR skončil přijetím závěrečných dokumentů ekologický summit

Nelibost řady delegátů s výsledky summitu o udržitelném rozvoji i s vystoupením amerického ministra zahraničí Colina Powella charakterizovala poslední den konference v jihoafrickém Johannesburgu. Samotné formální zakončení summitu bylo pak zpožděno o téměř dvě hodiny, když se jeho účastníci nemohli dohodnout na zbývajících sporných bodech závěrečné deklarace. Na dnešním plenárním zasedání jeden řečník za druhým odsuzovali akční plán OSN na odstraňování chudoby bez dalšího narušování přírodních zdrojů planety, který byl včera po devíti dnech dohadování a ústupků oficiálně schválen všemi 191 přítomnými zeměmi. Plán o 65 stránkách je přitom společně s včera rovněž přijatou deklarací o udržitelném rozvoji jedním ze dvou nejdůležitějších politických dokumentů konference. Podle EU byl Johannesburg možná posledním gigantickým summitem, který se snažil vyřešit globální problémy. Podobně se vyjádřil i generální tajemník OSN Kofi Annan, který poznamenal, že očekávání v summit byla zřejmě příliš vysoká. Řada ekologů potom označila plán za ztrátu času a prohlásila, že summit podpořil především obchodní zájmy prosazované americkým prezidentem Georgem Bushem, jenž se jako jeden z mála světových vůdců na summitu vůbec neobjevil. Nejvyšší americký zástupce, ministr zahraničí Colin Powell byl při svém včerejším projevu rozzlobenými účastníky vypískán. Delegáti z nevládních skupin na Powella pokřikovali "Hanba Bushovi", až musela policie některé z nich vyvést ze sálu. Nespokojenci protestovali nejen proti Bushovu nezájmu o konferenci, ale i proti postoji USA k energetickým otázkám. Afričtí delegáti pak s nelibostí nesli Powellovu kritiku zimbabwské vlády a její pozemkové reformy i jeho kritiku Zambie za to, že nebyla ochotna přijmout pomoc v podobě geneticky modifikovaných potravin. Mohutným povykem reagovali ekologičtí zástupci na Powellova slova o snahách USA zamezit globálnímu oteplování. Ekologové poukazují na to, že taková tvrzení jsou v rozporu s americkým odmítáním ratifikace kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Ten naopak na summitu slíbily v brzké době ratifikovat Rusko a Kanada, čímž by dokument konečně vstoupil v platnost. Spojené státy rovněž s podporou zemí vyvážejících ropu na summitu prosadily, že v závěrečném dokumentu nejsou stanoveny konkrétní cíle pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na její výrobě, jak požadovaly země Evropské unie. EU se proto včera znovu obrátila na všechny účastnické státy s přáním "jít ještě dál" než akční plán ve zvýšení podílu obnovitelné energie na její výrobě. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jehož země v současné době EU předsedá, uvedl, že se k výzvě EU již připojila řada evropských států včetně České republiky a Slovenska. Nejdůležitějším bodem akčního plánu, který se po značných tahanicích podařilo prosadit, zůstává zřejmě závazek snížit počet lidí bez přístupu k čisté vodě a sanitárním zařízením do roku 2015 na polovinu. Na něj po dlouhém jednání přistoupily i USA, ač původně protestovaly proti stanovování nových cílů. Mezi další významné cíle plánu patří i "podstatně zamezit" vymírání ohrožených druhů do roku 2015, minimalizovat negativní dopady chemické produkce do roku 2020, zamezit nadměrnému rybolovu do roku 2015 či zdokonalit propojení mezi obchodem, péčí o životní prostředí a rozvojem. Večer se pak podařilo přijmout i závěrečnou deklaraci konference, která nakonec zahrnuje i zmínku o dvou specifických překážkách udržitelnému rozvoji - cizí okupaci (na žádost arabských států se zřetelem k palestinskému problému) a AIDS, na jehož zařazení trvaly především USA.