Konferenci o životním prostředí v JAR hrozí neúspěch

AFP: Konferenci o životním prostředí v JAR hrozí neúspěch

Mamutí konference o životním prostředí a udržitelném rozvoji organizovaná koncem srpna Spojenými národy v Johannesburgu nemá zrovna příznivé předpoklady: planeta chátrá a pomoc Jihu vyschla.

Rio, 1992: pro 172 zemí prohlašuje rozvoj a životní prostředí za svou prioritu a vypracovává k tomu rozsáhlý program, takzvanou Agendu 2001. O deset let později se většina z 2.500 doporučení nezačala uskutečňovat. Johannesburg, 26. srpna až 4. září: je očekáváno víc jak 100 hlav států a vlád a 40.000 až 60.000 účastníků. Menu je rozsáhlé: jde o upřesnění závazků dojednaných v Riu, snížení počtu chudých zemí do roku 2015 o polovinu, umožnění přístupu chudých zemí k vodě a energii a zajištění "udržitelného" rozvoj, slučitelného se sociálním pokrokem a životním prostředím. Jih také doufá, že bohaté země upřesní své sliby ohledně pomoci, které učinily v březnu v Monterrey v Mexiku a že otevřou své trhy. Za posledních deset let pomoc na rozvoj soustavně klesá. Jsme daleko od cíle, který byl vytyčen v Riu: zvýšit ji na 0,7 procenta hrubého domácího produktu (v současnosti 0,33 procenta v Evropské unii a 0,11 procenta v USA). Země OECD věnují šestkrát více peněz na zemědělské subvence než na pomoc rozvoji. Co tedy zbylo z třech velkých úmluv o životním prostředí, které byly výsledkem konference v Riu? Úmluva o boji proti přeměně krajiny v poušť zůstala nenaplněna, protože se na ni nevěnovaly prostředky. Úmluva o biodiverzitě, která má chránit různorodost jednotlivých druhů, nezabránila odlesňování deštných pralesů v tempu jednoho procenta za rok. Úmluva o podnebí pokročila nejvíce: jeden protokol (Kjótský, 1997) ukládá bohatým zemím snížit do roku 2012 objem vypouštěných nečistot o 5,2 procenta. Ale Spojené státy, které nejvíce znečišťují životní prostředí, v březnu 2001 protokol odmítly. "Aby se stabilizoval klimatický systém, bylo by potřeba snížit emise ve světě dvakrát nebo třikrát, " zdůrazňuje francouzský klimatolog Hervé Le Treut. "Už takhle jsme odsouzeni k průměrnému zvýšení teploty o jeden až dva stupně v roce 2100," dodává. Konference v Johannesburgu by logicky měla jít dál. Ale mezinárodní atmosféra se změnila. Spojené státy George Bushe cítí nechuť k jakémukoli novému mezinárodnímu závazku a dávají přednost dobrovolným iniciativám a velkou měrou se obracejí na soukromou sféru. Americký prezident stále nechává vládnout pochybnosti o svém příjezdu, i když byl byl summit uspíšen, aby se časově neshodoval s prvním výročím zářijových atentátů. Nevládní organizace, organizují své vlastní "světové fórum" od 19. do 4. září, se obávají, že se konference bude soustředit na soukromé iniciativy nebo že zabředne do planých debat. Zatím není shoda o žádném konkrétním závazku z "akčního plánu", o němž se bude jednat v Johannesburgu, ať už jde o financování, nebo o nové cíle. "Rozhodnutí by měla přinést čistý vzduch a vodu, obnovitelnou energii a zdravější životní prostředí, žádnou rétoriku," zdůrazňuje Marcelo Furtado z organizace Greenpeace.