Voliérový odchov orebice rudé ve Španělsku
1. 7. 2002 | Myslivost
Francisco García SANCHES
Murcía, Španělsko
Orebice rudá (Alectoris rufa) je španělskými myslivci považována za královnu stepí. Dosahuje celkové délky zhruba 35 cm a hmotnosti 0,5 kg. Stojáčky, zobáček a okolí světel jsou výrazně červené. Opeření na hřbetě je hnědé. Světlešedé boky jsou pokryty bílými a oranžovými proužky. Na bílém krku je černé vroubkování, které přechází až do ostrého ohraničeného límečku jehož zúžení se táhne po straně hlavy až ke světlu. Hruď je šedomodrá, břicho kaštanově oranžové. K přesnému stanovení pohlaví poslouží ostruhy na stojáčcích kohoutka.
Situace ve stavech orebic v regionech jejího výskytu u nás byla ve Španělsku velmi svízelná. Proto se myslivcům nabízela alternativa odchovávat ji v zajetí. Před několika desetiletími bylo rozhodnuto vybudovat myslivecké farmy pro její umělý odchov průmyslovým způsobem. Ty pak v hojné míře slouží svému účelu dodnes. V porovnání s křepelkou a bažantem, kteří jsou pro reprodukci poměrně bezproblémoví, je umělý odchov orebice rudé, nejžádanějšího druhu u nás, náročný na dodržování některých technických zásad. Je to snad tím, že orebice je z naší drobné zvěře nejvíce plachá, ale za těch 25 až 30 let zkušeností, které naši odborníci s odchovem získali, jsou tyto problémy téměř překonány.
Prvním nezbytným krokem je správný výběr jedinců, nebo párů vhodných pro zařazení do chovu. Je nutné, aby to byla zvěř geneticky čistá. Musí vyhovovat některým dalším požadavkům jako je především výborná reprodukční schopnost, být dobře opeřená, velká, atd., musí být prostě v souladu s morfologickými požadavky standardu. Toho se dosahuje precizním studiem, které této věci po léta věnují naši povolaní odborníci.
Prvním praktickým krokem je umístění zvěře po párech do klecí, které musejí vyhovovat určitým nárokům. Je to především snadný přístup ke krmivu a vhodně uzpůsobený prostor pro snášku vajec. Jeho plocha musí být mírně nakloněná, aby se vejce samovolně soustřeďovala do sektoru snadného každodenního sběru, musí být chráněná před sluncem a deštěm. Následně jsou uložena do místa uskladnění, které musí vyhovovat nárokům na teplotu, vlhkost, osvětlení, atd., aby se potom vložila do líhně, která je řízena automaticky programem počítače. Po 23 až 25 dnech inkubace vajec už začíná dlouhá, trpělivá a citlivá práce s kuřaty.
Jakmile se kuřata vylíhnou, jsou jako jednodenní okamžitě přemístěna z líhně do klimatizovaného prostoru, kde jsou chráněna před povětrnostními vlivy. Tam tráví své první dny života. V této etapě je průměrná mortalita velmi vysoká, a proto jim musí být věnována veliká péče a pozornost. Postupně jak kuřata dospívají jsou přesunována do dalších prostorů, ve kterých se postupně mění klimatické podmínky, krmení, atd. Jakmile absolvují pod dohledem odborníků tyto kroky, jsou přesunuta ven do voliér, kde tráví poslední etapu na farmě. Jsou to zařízení lehké konstrukce s plechovým ohrazením ve spodní části, vrchní část je přikryta lehkým bílým pružným pletivem, aby se orebice nezranily, když se pokoušejí létat. Na zemi jsou vysázeny stromy, které chrání před přílišným horkem a zaseto obilí, které je jejich základní potravou.
Po celém tomto procesu, který trvá 120 až 130 dnů jsou orebice připraveny k prodeji pro účely lovu a zazvěření honiteb.
Překlad Ing. Ladislav Šabatka
Myslivost č. 7/2002
Zdroj: Myslivost, 1. 7. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.06.2025 12:33