Po propadu cen vepřové maso opět podraží

Vepřové maso v obchodech zůstává prozatím relativně laciné. Kilogram vepřové kýty lze pořídit i pod sto korun, krkovici ještě levněji. Za velice přijatelnou sumu lze nakoupit také kuřata a celý sortiment výrobků z drůbežího masa. Vepřové však brzy podraží.

Čeští zemědělci prodávají v současné době většinu svých výrobků za výkupní ceny blížící se dlouhodobým minimům. Například u vepřového masa dosáhl meziroční pokles farmářských cen, za něž jatečná prasata nakupují masokombináty, bezmála 50 procent. Zatímco loni v červenci dostávali zemědělci za kilogram vepřového masa v živé váze okolo 48 korun, teď za totéž množství inkasují jen zhruba 27 korun. Způsobila to vysoká nabídka, rostoucí dovozy masa při jeho stagnující spotřebě. Předseda Českého svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser očekává, že nedávné zvýšení výkupních cen jatečných prasat odbytovým družstvem Agropork, které kontroluje zhruba čtvrtinu odbytu této komodity v ČR a od pondělka zvedlo výkupní ceny z 28 na 30 korun za kilogram, se již v dohledné době promítne i do zvýšení spotřebitelských cen masa. Šéf řeznického cechu však zároveň varuje před příliš rychlým a razantním zdražováním. To by podle Steinhausera mohlo lidi vést k odklonu od konzumace vepřového k nákupům levnější drůbeže.

Zvýšený zájem zpracovatelských podniků o jatečná prasata zaznamenalo i Odbytové družstvo Centrum Tábor. "Masokombináty i obchodníci se už od minulého týdne začali předhánět v poptávce po živých jatečných prasatech. Letos poprvé nám nabídli vyšší ceny, někteří až 33 korun za kilo," uvedl ředitel táborského družstva Miroslav Ušatý. Oživení výkupních cen vítá akciová společnost Vysoká, která je největším chovatelem prasat v Plzeňském kraji. Její ředitel Jiří Tirman upozornil, že ziskoví budou chovatelé až při cenách 34 až 36 korun za kilogram prasete v živé váze. Na úroveň aspoň minimální ziskovosti z pohledu chovatelů by se podle odhadů mohlo vepřové dostat od září. Jeden z největších chovatelů prasat na Domažlicku, Meclovská zemědělská, která nemá smlouvy s Agroporkem, donedávna prodávala jatečná prasata za 25 korun. "Přitom loni touto dobou jsme za ně inkasovali 48 korun," informoval předseda společnosti Jaroslav Hána, který náznaky zvýšení cen vítá. I při avizovaném růstu cen ovšem podnik na konci roku očekává z prodeje vepřovéhozhruba pětimiliónovou ztrátu. Farmáři v současné době hůře než loni zpeněžují také drůbež, řepku olejnou či rané brambory. Zhruba o třetinu nižší jsou ceny potravinářského a krmného obilí. Na loňské cenové úrovni se drží mléko a mírně vzrostly pouze ceny hovězího masa.

Stabilizaci podnikatelského prostředí a farmářských cen považuje za jednu z shlavních priorit rovněž nový ministr zemědělství Jaroslav Palas. Letošní hospodářský výsledek odvětví bude podle něj horší než loňský, kdy zemědělství vytvořilo zisk tři a čtvrt miliardy korun. Zlepšení přitom nelze očekávat ani od rozbíhajících se sklizňových prací. "Dosavadní průběh žní ukazuje, že proti loňsku je třeba počítat s nižšími výnosy obilovin i řepky. Také úroveň výkupních cen je výrazně nižší," řekl novinářům Palas. V ČR bylo k úterku sklizeno okolo 14 procent ploch s obilím při průměrném výnosu 4,12 tuny z hektaru. Žně navíc komplikují časté deště. Zemědělci by se proto podle Palase měli soustředit na dobré zpeněžení své produkce. Vyrobit dostatek potravin už dávno není takový kumšt, jako je dobře prodat. Řada rezerv podle něj stále zůstává v oblasti obchodních vztahů. "My nemůžeme nikoho nutit ke vstupu do odbytových organizací, avšak snažíme se vytvářet podmínky, abychom jejich vznik podpořili," uvedl Palas. Zároveň ale upozornil, že účelové státní dotace, které byly v posledních dvou letech na podporu soustředěného nákupu a odbytu zemědělských výrobků vyčleněny, nebyly nakonec vyčerpány ani z poloviny. Stát přitom může podle ministra ovlivnit agrární trh, a tím i ceny jednotlivých komodit, jen v omezené míře. Jednak intervenčními nákupy, které se již rozběhly u potravinářské pšenice. Nejkvalitnější obilí začal stát vykupovat za 3500 korun za tunu, což je asi o 300 korun více než jsou běžné tržní ceny. Dalším možným způsobem je subvenční podpora exportu. Prezídium Státního zemědělského intervenčního fondu nedávno schválilo návrh nařízení vlády o podpoře vývozu drůbežího masa. U komodit s rychle rostoucími dovozy vláda zváží rovněž možnost přijetí standardních opatření na ochranu vnitřního agrárního trhu před nadměrnými dovozy, jak to umožňují pravidla sjednaná v rámci dohod Světové obchodní organizace (WTO).