Češi vytřídí čím dál víc odpadků

Průměrný obyvatel sice vytřídí přibližně dvojnásobné množství odpadu než před třemi lety, republika je však stále na poloviční cestě k tomu, aby splnila požadavky Evropské unie o jeho recyklaci.

České domácnosti začínají v třídění odpadků šlapat na paty vyspělejším zemím. Zatímco před třemi lety vytřídil průměrný Čech něco přes devět kilogramů papíru, skla a plastů, loni už to bylo zhruba dvakrát tolik.

Nový ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) přitom pokládá větší recyklaci odpadu za jednu ze svých priorit a hodlá toto téma prosadit i do připravovaného vládního programu. Aby republika splnila požadavky Evropské unie, musí v roce 2005 každý vytřídit asi třiatřicet kilogramů odpadu.

Trend, kdy lidé třídí více odpadků, přitom pokračuje. Například v Olomouci musí tamní radnice přikoupit další kontejnery na sklo, plast a papír.

Proč lidé tolik třídí? "Myslím, že je to kombinace více faktorů," uvedla náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová. "Češi byli vždy zvyklí nosit papír i další odpad do Sběrných surovin. V lidech to zůstalo," soudí Tylová. Stále se podle ní zlepšuje i systém sběru, třídění a recyklace odpadů, do něhož především obce vložily téměř miliardu korun. Díky tomu například výrazně přibylo kontejnerů na tříděný odpad.

Do dvou let by speciální kontejnery na papír, sklo a plasty měly být v naprosté většině obcí a v roce 2005 by měl mít možnost odhodit použitou umělohmotnou láhev, sklenici nebo papírový obal do zvláštní nádoby každý občan i v té nejmenší vsi.

Do stejného data musí republika splnit požadavky Evropské unie na recyklování odpadu. Mimo jiné to znamená, že se současný objem kontejnerů na tříděný odpad, který je zhruba tisíc metrů krychlový, zvýší do tří let až o 60 procent.

"Je to ambiciózní plán, ale splnit se dá," konstatoval Zbyněk Kozel z nevýdělečné společnosti EKO-KOM, která od roku 1999 na základě dobrovolné dohody s Ministerstvem životního prostředí organizovala sběr, třídění a recyklaci odpadů.

Systém byl jednoduchý: EKO-KOM od svých členů vybíral poplatky do společného fondu (poplatek tvořil zhruba desetinu procenta z ceny výrobku), z něhož se pak obcím přispívá na sběr, třídění a recyklaci odpadu.

Tato dobrovolná dohoda sice letos vypršela, EKO-KOM ale dostal podle zákona o obalech od Ministerstva životního prostředí autorizaci k tomu, aby stejný systém zavedl v oblasti obalů, které tvoří podstatnou část komunálního odpadu.

V praxi se tak vlastně nic nezměnilo: EKO-KOM dál vybírá peníze od firem a rozděluje je obcím, které jsou do systému zapojeny. Tento rok dostanou radnice asi 200 miliónů korun.

Ministerstvo si ve smlouvě určilo kvóty, které stanovují, kolik obalového odpadu se musí každý rok recyklovat. Vymohlo si ale také, aby se v televizi objevila reklamní kampaň podporující třídění odpadů.

Do systému EKO-KOM je v současnosti zahrnuto zhruba 8,5 miliónu obyvatel, kteří mohou tříděný odpad vyhazovat do speciálních kontejnerů. "Jsme rádi, že se nějaký takový systém vůbec nastartoval. Vrátí se nám aspoň nějaké peníze z třídění odpadů, které je podle zákona povinné," řekla před časem Jana Tomášková ze sdružení obcí Černošín na Tachovsku.

Do systému zbývá zapojit ještě okolo 1,5 miliónu lidí. "Jsou to především lidé z menších obcí," řekl Zbyněk Kozel ze společnosti EKO-KOM.

Ke konci loňského roku bylo členy společnosti EKO-KOM téměř 600 firem, například Coca-Cola nebo Karlovarské minerální vody. Systém zatím zahrnuje zhruba 65 procent všech obalů na trhu. Prakticky všechny roztříděné obaly najdou uplatnění.

Například použité PET lahve kupuje společnost Silon Planá nad Lužnicí a vyrábí z nich umělohmotnou stříž. V Nové Pace je linka na zpracování použitých nápojových kartónů.

"Z kontejnerů na tříděný odpad nevozíme na skládky nic," řekl Petr Šulc, ředitel odboru infrastruktury pražského magistrátu. Praha má pověst města s jedním z nejlepších systémů sběru a třídění odpadu. "Ve srovnání s jinými západoevropskými městy nejsme pozadu," dodal Šulc.

České domácnosti třídí odpad víc a víc a zatím to vypadá, že nový odpadový zákon tento trend nenarušil. Podle zákona se totiž platí paušální poplatek podle členů rodiny a nikoli podle toho, kolik odpadů domácnost skutečně vyhodí.

Například radnice v Olomouci se obávala, že takový systém nebude lidi k třídění motivovat, jenže občané třídí letos mnohem víc než loni. Radnice proto musí nakoupit další kontejnery.

V Česku se nyní podle Zbyňka Kozla z EKO-KOM vytřídí na 30 procent obalového odpadu, což zemi řadí do horšího evropského průměru.

Z hlediska samotné ochrany životního prostředí však republika patří podle Kozla mezi lepší státy, protože například Francie, Irsko či Španělsko každý rok spálí nebo uloží na skládky více než sto kilogramů obalového odpadu na jednoho obyvatele. V Česku se spálí, nebo odveze na skládku 56 obalového odpadu na jednoho obyvatele.

Jedničkou v Evropské unii je Finsko, které spálí nebo uloží na skládky 45 kilogramů odpadového obalu na jednoho občana.