Ekologie začíná v peněžence

Domácnosti topí tím, na jaké zdroje jsou napojeny. Tuto situaci se snaží změnit dotace států i Bruselu.

Ropné šoky naučily (nejen) Evropu s energií nakládat úsporně, průmyslová výroba roste rychleji než spotřeba energie. Ve Francii se elektřina ze sedmdesáti sedmi procent generuje v jaderných elektrárnách, z patnácti procent ve vodních a zbytek v tepelných a dalších. Postupně se začínají uplatňovat i obnovitelné zdroje, mezi které lze řadit dřevo. To nachází poměrně značné uplatnění v Burgundsku. Místní regionální rada topení touto surovinou v domácnostech dotuje. Charronovi, kteří žijí v pronajatém rodinném domku v Nevers, přesto topí plynem. "Cena je součástí celkového nájemného," říká Jacques Charron. Měsíční nájem činí 560 eur.

Německo se také pokouší víc využívat obnovitelných zdrojů energie, zatím však jejich podíl nepřesáhl dvě procenta. Vláda by chtěla, aby do roku 2010 dosáhl deseti procent. Vodní potenciál je vyčerpán, tvrdí analýza Deutsche Bank. "Růst by mělo využívání biomasy, větru a slunce."

Ve Spolkové republice jsou už domy, u nichž je střecha osázena solárními kolektory. Většímu rozšíření brání vysoká cena. Solární panel pro energetické zabezpečení rodinného domu stojí asi deset tisíc eur. Průměrná životnost je dvacet let, po sedmi letech je investice splacena.

Dalších minimálně deset let majitel nic neutratí za energii a může z vlastního zdroje dodávat do veřejné sítě. V určitých oblastech fungují pilotní projekty. Některé státy EU včetně Německa stimulují rozvoj solární energie systémem pobídek, třeba výhodnějšími půjčkami.

Müller-Spankovi z německého Emmeringu bydlí ve vlastním rodinném domku napojeném na centrální rozvod tepla v obci. Vytápění je přijde průměrně zhruba na 70 až 80 eur měsíčně. Elektřina je stojí dalších 120 eur měsíčně, což je zhruba stejně jako u Charronových.

Česká republika předpokládá, že obnovitelné zdroje se budou podílet do roku 2010 na výrobě energie 5,5 procenta a tepla 8,5 procenta. Víc by měla být využívána biomasa, geotermální energie a slunce. "Teplo získané z obnovitelných zdrojů se podílí na celkové spotřebě méně než dvěma procenty," říká vedoucí oddělení ekonomických nástrojů na Ministerstvu životního prostředí Martin Klos. Odhaduje, že tepelných čerpadel využívá zhruba čtyři sta domácností, solární panely má také několik stovek.

Ekologické vytápění dotuje Státní fond životního prostředí. Například na kotel na biomasu (stojí okolo 40 tisíc Kč) či solární vytápění (na rodinný dům je potřeba asi sto tisíc korun) přispěje stát polovinou nákladů. U tepelných čerpadel (stojí zhruba dvě stě tisíc korun) přispěje fond až 30 % z ceny. Podporu mohou získat i obce.

Česko stejně jako ostatní kandidáti během posledního desetiletí snížilo energetickou náročnost. Zůstává ale stále v tomto ohledu nad průměrem zemí EU. Analytici očekávají, že do roku 2010 bude Česko potřebovat o čtyři procenta více energie než nyní. Břeclav, kde žijí Holobrádkovi, má centrální zdroj vytápění. Pro okrajové čtvrti fungují blokové kotelny. Centrum města je napojeno na ústřední zdroj.

Břeclav přijala koncem 90. let energetickou koncepci, k níž patří i plynofikace a jiný způsob vytápění. Město si půjčilo 120 milionů korun.

Holobrádkových se městská energetická koncepce zatím netýká. Bydlí ve služebním bytě drážního domu. V obývací místnosti a kuchyňském koutu jsou elektrické přímotopy, které se před osmi lety propagovaly s tím, že jejich provoz je nejen ekologický, ale bude i levný - což dnes však neplatí. V dětském pokoji se i proto topí dřevem v krbových kamnech. Dřevěné odřezky pocházejí z truhlářské dílny Romana Holobrádka, kterou má v přízemí domu, nebo z pily.

V Polsku dominuje energetice uhlí. Na počátku devadesátých let krylo poptávku z 90 %, dnes je jen o něco málo nižší. Důvodem je to, že uhlí je v zemi dostatek, jakékoliv další energetické suroviny musí Polsko dovážet. Naftu téměř stoprocentně, plyn ze dvou třetin. Až se polský energetický mix víc vyrovná, dovoz se v budoucnosti ještě zvýší. Podle analytiků uhlí zůstane hlavní surovinou (60 % z celku), potřeba ropy vzroste o šest procent, plynu o 47 %.

I když Polsku dominují uhelné elektrárny, stav emisí se snížil. Především díky čerpání peněz z fondů Světové banky i EU, které se použily na odsíření. "Špatným vzduchem tady netrpíme. Dříve, když ještě fungovaly fabriky, tak občas to tu nevábně zavanulo. Dnes už neexistují. Navíc jsou všude okolo nás lesy," říká Radoslav Kiernoz z Radomi. S rodinou bydlí v družstevním domě a vytápění je centrální. Před dvěma lety jim nainstalovali na topení termostaty, takže si mohou teplotu regulovat podle potřeby.

Ceny energie jsou v Polsku stále jako v Česku dvojí: pro malo- a velkoodběratele. Zejména pro domácnosti každoročně rostou. Z nejnovějšího šetření polského Úřadu pro regulaci v energetice plyne, že spotřebitelské účty za teplo narostly v minulém roce v průměru zhruba o 8,1 %. Jejich kapsy navíc od letošního roku zatíží nová spotřební daň na elektřinu. Podle české ambasády v Polsku bude činit zhruba dva groše na kWh.

Změna energetické politiky se stala nutností. Vláda revidovala energetickou politiku, která byla naplánována do roku 2020. Nový ministr hospodářství Jacek Piechota letos v březnu prohlásil, že byla založena na špatných prognózách, jejím záměrem bylo například předělat uhelné elektrárny na plynové. Nová strategie tedy velí nadále se opírat o domácí zdroje, což je především uhlí. V plánu je odkrývání dalších povrchových dolů.

Energie z obnovitelných zdrojů v Polsku moc neletí. Alespoň ne plánovaně. K tomu, že si někteří obyvatelé hlavně na vesnicích doma topí dřevem, je nevede ekologické cítění, ale stav peněženky. "Na to, aby se občané chovali ekologicky a jako energii využívali například biomasu, nejsou peníze," konstatuje obchodní rada českého zastupitelství ve Varšavě Jindřich Jirásek. Dodává, že navíc nejsou k takovému kroku občané motivováni. Neexistují v tomto směru žádné dotace či podpory.