Česko chce další dotace na rozvoj venkova

Propad agrární produkce v hodnotě asi 8,1 miliardy korun ročně čeká podle mínění Zemědělského svazu české rolníky, pokud si v Bruselu nevybojují vyšší produkční kvóty. "Propočítali jsme rozdíl v množstevních limitech, které nám oproti našim požadavkům zatím hodlá přiznat Evropská komise. K částce jsme došli vynásobením ceny litru mléka nebo kilogramu masa tímto rozdílem," řekl předseda svazu Miroslav Jírovský. Náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek vysvětlil, že většinu kvót mohou zemědělci překročit. Za nadbytečnou produkci ovšem nedostanou pevné dotace, takzvané přímé platby. Porovnání objemu přímých plateb podle požadavků Česka a návrhů Bruselu zveřejnilo Ministerstvo zemědělství. Rozdíl by podle údajů poskytnutých úřadem, činil ročně necelé 3,4 miliardy korun. Mezi údaji svazu a ministerstva není rozpor. Ministerstvo propočítalo o kolik by Česko přicházelo na přímých platbách - čili dotacích k produkci. Svaz uvažoval tak, že domácí rolníci nad limity dané Bruselem nevyrobí nic. Ministerstvo kromě přímých plateb hodlá po Evropské unii požadovat také další dotace, určené na rozvoj venkova. Jedná se a tzv. Horizontální plán rozvoje venkova. Plán je doplňkem systému Společné zemědělské politiky Evropské unie. Jedná se o vyrovnávací příspěvky farmářům v méně příznivých výrobních oblastech, dále jde o investice týkající se životního prostředí, podporu zalesňování a podporu předčasného odchodu lidí ze zemědělství do důchodu. Účast EU by měla spočívat ve spolufinancování tohoto plánu. Brusel by mě hradit 80 procent výdajů. Celkové náklady na první tři roky, počínaje rokem 2004, budou podle odhadů činit přes 25 miliard korun. Unie by přitom ročně dávala asi 6,8 miliardy. Kromě toho chce Česko po Bruselu další asi čtyři miliardy korun ročně v rámci tzv. strukturálních fondů. Jde o obdobu dnešního programu SAPARD, peníze jsou určeny na investice do zemědělství, potravinářství a ekologii.