EK se při výpočtu kvót držela českých statistik, nikoli přání
2. 5. 2002 | ČTK
Evropská komise se při výpočtu návrhu zemědělských produkčních kvót, na jejichž základě budou poskytovány finanční podpory českým rolníkům, řídila metodikou běžnou v unii, zkušenostmi z minulých rozšíření a českými statistikami. Žije v domnění, že neudělala žádnou chybu, a diví se pobouření českých zemědělských organizací i politiků. "Udivuje nás vzrušená reakce v České republice, tím spíš, že její zemědělci budou na společné zemědělské politice po vstupu výrazně vydělávat, a to i kdyby nedostali vůbec žádné přímé podpory," řekl Iman Boot, úředník v Evropské komisi, který se zabývá výpočtem produkčních kvót. Vyložil, že komise postupovala stejně, jako když do EU vstupovaly před sedmi lety Rakousko, Finsko a Švédsko - zvolila referenční období v co nejbližší minulosti a v jeho rámci se rozhodla buď pro průměr, nebo pro konkrétní rok. Vycházela zásadně z objemů produkce a výnosů v letech 1995-2000; pro obilí například pominula nejlepší a nejhorší rok a ze zbytku vypočítala průměr. Pro ovce vybrala nejlepší rok z referenčního období 1998- 2000. V Praze způsobilo pozdvižení, že komise nevzala v mnoha případech v potaz objemy, které česká strana žádala - například u ovcí to bylo 130.000 kusů samic, ale EK přiznala jen 44.000. Obdobně v kategorii masných krav chtěli Češi kvótu 230.000 kusů, nabídka je pouhých 52.853. Česko žádalo, aby jeho produkční limit pro mléka byl stanoven na 3,1 miliónu tun, komise se přiklonila k 2,5 miliónu a tak dále. Česká strana nezpochybňuje metodiku komise, má však zato, že vedle šablonovitého přístupu by EU měla brát politicky v úvahu také realitu - Rakousko, Finsko nebo Švédsko vstupovaly do unie se zemědělstvím v jiném stavu než postkomunistické země po pěti či více letech transformace, kdy produkce podstatně poklesla kvůli nedostatku dotací a ochrany. Český venkov má podstatně větší možnosti zemědělské produkce než ty objemy, na které by měla EU podle komise přispívat. Podle Boota je pochopitelné, že Češi, stejně jako Poláci či Slováci, žádali podstatně vyšší kvóty a zahrnovali do svých požadavků i budoucí potenciál svého zemědělství - členské státy se nechovají jinak. Komise však musí podle něj vycházet pouze ze statistických údajů a založit své návrhy výlučně na skutečné produkci. Nemůže brát v úvahu ani budoucnost, ale ani komunistickou minulost, kdy byly prý výsledky zkreslovány plánovaným hospodařením. To, co bylo České republice nakonec "přiklepnuto", se podle českých a evropských zdrojů jen málo liší od českých statistik za referenční období. Tam, kde byly pochybnosti o jejich spolehlivosti, se komise obrátila na Eurostat a také na statistickou kancelář Světové potravinové organizace (FAO). I poté bylo vesměs zjištěno, že české údaje odpovídají zhruba objemům, které komise navrhuje dotovat. U plodin pěstovaných na orné půdě se český požadavek liší málo od navrhované kvóty. Zásadní problém představují hovězí a skopové maso, mléko, v menší míře len, konopí a bramborový škrob. Praha se nehodlá s návrhy EK smířit. Při příštích konzultacích 13. května bude argumentovat novými čísly z agrocenzu dokončeného letos na jaře, která dokazují například výrazný nárůst počtu masných krav na pastvinách v podhorských oblastech. Komise se však sotva zřekne své metodologie, takže čeští vyjednávači budou muset působit na členské státy, jakmile se začne o zemědělství jednat mezi nimi a kandidáty, tedy zřejmě od letošního léta. Kvóty v EU slouží k výpočtu subvencí, a to jak z titulu přímých plateb, tak tržních podpor. Nárok na dotace vzniká pouze do vyčerpání kvóty. U mléka je tato stanovena restriktivně, tedy za každý hektolitr navíc se platí zvláštní daň. Obdobně u cukru se musí každý metrák nad limit draze a nevýhodně vyvézt. Obilí, hovězího či skopového masa nebo lnu lze naopak vypěstovat, kolik je libo - po překročení stanového stropu ovšem nelze počítat se subvencemi. Smyslem tohoto systému je na jedné straně pomoci zemědělcům a na druhé straně je přimět, aby tlumili své výrobní vášně. Dostávají zaplaceno za to, co vyrobí, ale i za to, že nevyrobili víc.
Zdroj: ČTK, 2. 5. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 20.06.2025 08:16