Chudé země vydělají na přírodě
20. 4. 2002 | Hospodárske noviny
Velké farmaceutické společnosti si jen díky produktům získaným z flóry a fauny pocházející ze zemí třetího světa každým rokem polepší téměř o třicet miliard dolarů.
Zahraniční firmy, které až doposud takřka neomezeně drancovaly přírodní bohatství rozvojových zemí a komerčně využívaly tradičních domorodých receptů v potravinářském a farmaceutickém průmyslu, to budou mít v budoucnosti mnohem těžší.
Zástupci sto osmdesáti států z celého světa se včera na summitu OSN v nizozemském Haagu shodli na tom, že každá země má právo na podíl ze zisku plynoucího do pokladen zahraničních společností, jež mají k dispozici jejich přírodní zdroje.
Jak věří ředitel programu OSN na ochranu životního prostředí, bývalý resortní ministr Spolkové republiky Klaus Töpfer, tyto firmy budou napříště nuceny podepisovat s vládami těchto zemí dodatečné obchodní smlouvy.
Experti světové organizace podle britské rozhlasové a televizní stanice BBC odhadují, že jen velké farmaceutické společnosti si díky produktům získaným exportem flóry a fauny pocházející ze zemí třetího světa každoročně přijdou na téměř třicet miliard dolarů.
Drancování přírodního bohatství rozvojových států má přitom řadu podob.
"Stačí, když si někdo koupí v takové zemi na trhu pytlík fazolí, které si s sebou přiveze domů a pokouší se vypěstovat odrůdu obsahující původní genetický materiál, aniž by přitom lidé, od kterých si je koupil, z toho všeho něco měli," tvrdí Tomme Young z celosvětové ochranářské organizace WCU.
Uloupené patenty odrůd zemědělských plodin
Některé společnosti ve Spojených státech si nedávno daly patentovat produkty získané z rostlin dovezených z Latinské Ameriky, které pro jejich léčebné účinky pěstují jako posvátné místní Indiáni. Podle Younga se jedná o stejnou loupež duchovního vlastnictví, jako když někdo kopíruje cizí hudební či jiné nahrávky a ty pak prodává na černém trhu.
Vláda v Dillí se podobným praktikám v roce 1999 pokusila zabránit tím, že zahraniční firmy předešla a některá domorodá rostlinná léčiva sama nechala opatřit příslušnými patenty. Jedním z nich byl antiseptický prášek získávaný z lilku a tykve používaný v Indii tradičně k léčbě cukrovky
Na konsenzus o ochraně pralesa se ještě čeká
Jedním z hlavních cílů konference věnované problémům biodiverzity bylo nicméně přijmout celosvětově platné směrnice, které by omezily další bezohlednou likvidaci deštného pralesa. Účastníci summitu, který dnes v Haagu končí, ale dosud pro odpor zemí, jako jsou Malajsie, Indonésie či Brazílie, v tomto ohledu k žádnému zásadnímu konsenzu nedospěli.
Organizace Greenpeace, kterou podpořily čtyři stovky vědců z celého světa, totiž požaduje, aby byla deforestace na několik let kompletně zastavena, s čímž zase nesouhlasí vlády uvedených států.
Brazílie schválila počátkem devadesátých let projekt výstavby sedmačtyřiceti velkých přehrad, díky kterému by měla vykácet značnou plochu amazonského pralesa. OSN odhaduje, že jen v osmdesátých letech zmizelo každoročně jedno procento celosvětové rozlohy pralesů. To mělo za následek i ztrátu řady rostlinných a živočišných druhů. Konvenci o biodiverzitě, která má k ochraně různorodosti života na zemi přispět, přijal summit OSN v Riu přitom již před deseti lety.
Zdroj: Hospodárske noviny, 20. 4. 2002
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.06.2025 19:21