Ruští odběratelé zachraňují polské rybáře

Baltské moře těsně před úsvitem připomíná tmavý inkoust, jen tu a tam jej zčeří bílý hřeben vlny. Malým přístavem na samé špici helského poloostrova se po vodě nese pravidelný rytmus motorů rybářských kutrů. Jejich posádky po téměř dvou a půl měsících silných bouří mohly opět vyjet na moře.

"Bouře jsou na Baltu každou zimu, ale tak dlouhé stání v přístavu není běžné," hartusí Kazimierz Rotta, který s kutrem na moři strávil už 35 let. Sám již zůstává spíš na pevnině, kde zajišťuje odbyt.

"Nejlepšími klienty jsou Rusové z Kaliningradu," říká stejně jako majitelé většiny rybářských lodí z východní části polského pobřeží.

Je už hluboká noc, když se rybářská loď s označením HEL 112 vrací po týdnu na moři do domovského přístavu. Sedm členů posádky má kolem očí vrásky od únavy. "Lovili jsme pro Kaliningradské," říká kapitán Andrzej Miekiewicz a pozoruje z můstku vykládání posledního úlovku, který je už určen pro zpracování přímo v Polsku. Na pevnině rybáře čeká krátký odpočinek: Jen se pořádně umyjí, vyspí a vyplují opět na moře. "Když je dobré počasí a táhne ryba, nejde sedět doma," pokrčí rameny kapitán.

Centrální distribuční systém se po pádu komunismu v roce 1989 bez náhrady zhroutil. Jednotlivé rybářské kutry tak musejí samy hledat odbyt pro svůj úlovek.

"Za komunistů musela zpracovatelská firma vykoupit všechno, co jsme nalovili, dnes je mnohem hůř," shodují se rybáři v malé helské hospůdce. Rybář na kutru stráví za měsíc v průměru 500 hodin a jeho výdělek se zhruba vyrovná průměrné polské mzdě, přitom ještě před dvanácti lety si vydělával více než dvojnásobek. Peníze na nové kutry nejsou. Zbývá jen na nejnutnější opravy.

Rybáři často nemají jinou volbu než se v přímořských vsích a městečkách držet svého řemesla. Turistický ruch je na jejich uživení slabý. Jiných pracovních příležitostí je poskrovnu. V některých menších obcích je bez práce téměř každý druhý člověk.

Polská rybářská flotila za posledních dvanáct let značně zchudla. Dnes se mořským rybolovem v Polsku bezprostředně živí na 8000 osob a v celém rybném průmyslu jsou místa pro dalších 40 000 osob.

Rybáře nejvíce deptají zásahy úředníků. Největší odpor vyvolalo prodloužení o šest týdnů ochranného období, po něž rybáři nesmějí vyjíždět na moře, a snížení limitů výlovu. "Například limit tresky, která je hlavní zdrojem naší obživy, letos vylovím za jeden měsíc," konstatoval Rotta.

Razantně ale do řad polských rybářů může zasáhnout očekávaný vstup země do Evropské unie. Zdaleka ne všechny polské kutry a jen velmi málo zpracovatelských firem splňuje evropské normy.