EU se přiklání k postupnému navyšování plateb pro nové členy

Příjmy nových členských států po vstupu do EU z fondů zemědělské a regionální pomoci porostou postupně, shodují se členské státy i Evropská komise. Tomuto stupňovitému navyšování má podle nich odpovídat i povlovný růst příspěvků těchto zemí do rozpočtu unie. Na ničem přesnějším se však zatím EU nedohodla. Španělský ministr zemědělství Miguel Arias Caňete v Evropském parlamentu řekl, že zemědělské subvence by měly být zvyšovány v rámci pětiletého přechodného období. Znamená to, že by ty dnešní kandidátské země, jež by vstoupily v roce 2004, získaly nárok na stoprocentní plnění jako ostatní členové v roce 2009. Tehdy však už bude zřejmě v proudu reforma zemědělské politiky a nikdo dnes neví, co se bude z rozpočtu EU poskytovat a co nikoli. Evropská komise navrhne podrobné řešení 30. ledna. Podle všeho se v něm přikloní také k nejméně pětiletému přechodnému období pro zemědělské platby. "Bude to mezi pěti a deseti lety," řekl zdroj komise. "Hlavní bude ovšem nikoli délka, ale tempo zvyšování dotací." Obojí závisí na tom, zda a jak se EK a členské státy o těchto věcech dohodnou letos na jaře na základě zmíněného dokumentu komise. Caňete řekl, že by chtěl jednání o zemědělství ukončit v závěru španělského předsednictví, tedy do července, ačkoli to bude těžké. "Navzdory všem potížím, které bude třeba překonat, si Španělsko velmi přeje dosáhnout dohody," uvedl. Relativně dlouhé zvyšování plateb zemědělcům - podle výměru obdělávané orné půdy, produkce mléka a masa v rámci dohodnutých kvót, a také ve formě přímých plateb - je obvykle zdůvodňováno tím, že životní úroveň rolníků v kandidátských zemích by měla růst jen postupně. Jinak by rychle zbohatli a neměli by chuť sektor reformovat. Největší spory budou nepochybně kolem přímých plateb. Evropská komise je chce poskytnout, ministři financí řady členských zemí to odmítají s poukazem na rozhodnutí "finančního" summitu EU v Berlíně v roce 1999, jehož usnesení s tím nepočítá. "Jde o rozdílnou interpretaci Berlína," připouští zdroj EK. "Chci však vidět ten členský stát, který po všech prohlášeních ve prospěch rozšíření zamítne takovou věc a vlastně ho tím zmaří." Pomoc zaostávajícím regionům ze strukturálních fondů chce Evropská komise také rozfázovat, nikoli však formou přechodného období, ale podle absorpční kapacity té které nové členské země. Předpokládá, že by se měla zvyšovat postupně do roku 2006, jak s tím počítá berlínské usnesení; od roku 2007 by už byla na plné výši. Jakmile komise předloží a členské státy stráví globální finanční řešení, vypracuje EK nové návrhy společných stanovisek EU vůči 10 kandidátským zemím v kapitolách "zemědělství" a "regionální politika". Za ideální považuje, že by byly poprvé projednány na letošním prvním řádném kole rozhovorů s kandidátskými zeměmi, které se bude konat v březnu. O přistoupení k EU v roce 2004 se ucházejí ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Kypr. Fondy zemědělské a regionální politiky obsahují 80 procent rozpočtu EU.