Koruna posílila vůči euru na maximum

Minulý týden nebyl pro český trh příznivý, protože s výjimkou akcií Philip Morris ČR, které si obvykle žijí vlastním životem, všechny nejlikvidnější tituly oslabily. O společnostech se žádné zásadnější informace neobjevily, a tak vývoj určovaly zveřejněné makroekonomické ukazatele a negativní sentiment na zahraničních trzích. Při nízké poptávce na trhu převládali stálí prodejci, kteří tlačili na kursy směrem dolů. Akcie telekomunikačních společností reagovaly citlivě zejména na vývoj v zahraničí a výrazně se neprojevil ani projev premiéra Zemana preferujícího odklad privatizace Českého Telecomu.

Pondělní rozhodnutí vlády ohledně výběru strategických partnerů pro privatizované společnosti by však mělo být dostatečným impulsem pro obchodování po většinu týdne a mělo by ovlivnit i ostatní tituly. Zájem by mohli projevit i zahraniční investoři, kterých v poslední době na českém trhu příliš nebylo.

Poměrně zajímavý byl v průběhu minulého týdne vývoj na dluhopisovém a devizovém trhu. Ceny dluhopisů citlivě reagovaly především na zveřejnění údajů o vývoji inflace v listopadu a růstu HDP za třetí čtvrtletí. Zpomalování růstu české ekonomiky a současný pokles inflace zvětšují prostor pro další snížení sazeb. Pokles výnosů státních dluhopisů o 0,2 - 0,4 procentního bodu tak odrážel očekávání investorů, že ke změně sazeb může ČNB přistoupit již v prvním čtvrtletí příštího roku. Letošní obchodování s dluhopisy bylo v pátek ukončeno a trhy znovu ožijí pravděpodobně až druhý týden v lednu.

Vývoj na devizových trzích byl ovlivněn nejen zveřejněním makroekonomických údajů, ale největší pohyb kursu následoval po zveřejnění reakce národní banky na výroky premiéra Zemana. Premiér kritizoval současné chování ČNB a prohlásil, že by uvítal další snížení sazeb a omezení intervencí v neprospěch koruny na devizovém trhu. Zároveň nabídl, že vláda je ochotna omezit konverze privatizačních výnosů, které vyvolávají tlak na zhodnocení koruny, pokud centrální banka sníží úrokové sazby a podpoří tak českou ekonomiku. Koruna v reakci na tyto (dle vyjádření ČNB nešťastné) výroky posílila až na 32,55 CZK/eur a vytvořila tak nové historické maximum vůči euru.

Domácí zveřejnění makroekonomických údajů přes výjimečně vysoký počet nepřinesla žádná podstatná překvapení. Tempo růstu hrubého domácího produktu zpomalilo ve třetím čtvrtletí na 3,2 %, zatímco růst ve druhém čtvrtletí dosáhl 3,8 %. Největší podíl na pokračujícím solidním růstu ekonomiky (zejména ve srovnání s vývojem největších světových ekonomik) má relativně silná domácí poptávka a pokračující růst investic (včetně přílivu přímých zahraničních investic). Negativně působí zejména vývoj poptávky v zahraničí, který přispívá k rostoucí diferenci mezi objemem dovozů a vývozů. V případě inflace je současný vývoj podobně jako v Evropské unii relativně příznivý. Zejména vlivem klesajících cen ropy a ropných produktů dochází i k poklesu meziroční inflace. Ta v listopadu v České republice činila 4,2 %.

Ze zahraničních událostí bylo v průběhu minulého týdne nejsledovanější zasedání amerického Fedu (Státní úřad rezerv), kde došlo v souladu s očekáváním znovu ke snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, přičemž referenční sazba se tak dostala na 1,75 procenta. Přestože bylo rozhodnutí v souladu s očekáváním trhu, zejména komentář představitelů centrální banky investory zklamal. Současný pohled Fedu na americkou ekonomiku je stále poměrně zdrženlivý a tvůrci monetární politiky na rozdíl od očekávání trhu nadále vidí prostor pro pokles sazeb v případě, že se nedávné náznaky obratu ekonomického vývoje dostatečně nepotvrdí. Podobně nejednoznačně vyzněly i makroekonomické údaje zveřejněné ve Spojených státech ve druhé polovině týdne. Propad maloobchodních tržeb a již čtrnáctý měsíc pokračující pokles průmyslové výroby nepotvrzují, že by docházelo k očekávanému obratu. Údaje o vývoji cenové hladiny (CPI a PPI) dokazují naprostou absenci inflačních tlaků a naznačují, že případnému dalšímu snižování sazeb nebude inflace rozhodně bránit. Přesto některé dílčí údaje naznačují, že se dosavadní propad americké ekonomiky blíží ke konci.

Americké a evropské akciové trhy v průběhu minulého týdne ztrácely, přičemž kromě nepříznivých makroekonomických zpráv ovlivnily vývoj i snížené výhledy pro poslední čtvrtletí letošního roku, které zveřejnila řada společností především z oblasti telekomunikací. Očekávané události v průběhu tohoto týdne budou méně významné ve srovnání s impulsy, které ovlivnily finanční trhy v týdnu uplynulém. S blížícím se obdobím zveřejňování hospodářských výsledků za čtvrté čtvrtletí je však možné očekávat, že bude větší množství společností upřesňovat své odhady a naznačovat, zda naplní očekávání investorů. Zde s ohledem na vývoj ekonomiky v USA i eurozóně vidíme i nadále prostor pro převažující nepříznivé zprávy.