Reformy Bruselu nabírají na síle
14. 12. 2001 | Hospodářské noviny
Ať se již odklepne pro první kolo desítka kandidátů, či nikoli, Česko by mělo být v roce 2004 určitě při tom.
Evropská unie se nechce příliš zabývat svým rozšířením, ale spíše vlastními reformami.
Velkou odvahu při tom osvědčuje belgická vláda, když pořádá summit Evropské unie v zámečku, který leží v bruselské čtvrti Laeken.
Problém začíná v době nacismu. Tehdy tamější kabinet v roce 1940 emigroval do Velké Británie a král Leopold III. prohlásil, že zůstane doma. Nebylo mu to však nijak prospěšné, jelikož německá okupační moc z něho udělala domácího vězně právě v laekenském zámku.
Od té doby je tato budova pro Belgičany symbolem spolupráce s cizí mocí - a to symbolem velmi nepříjemným. Přesto se zde dnes sejdou státníci nejprve jen patnácti členských zemí EU a v sobotu na pracovním obědě spolu s nimi také šéfové vlád a států 13 kandidátských států včetně Česka. Budou se zde radit o budoucnosti Evropy.
Nejčastěji říkají, že laekenský summit dokonce přehodnotí vývoj evropských integračních procesů, či alespoň naznačí směr nutných hlubších reforem. Země EU po této vrcholné schůzce mají svolat jednání, jež vypracuje doporučení ke konkrétním reformám pro mezivládní konferenci. Ta má skončit v roce 2004. Nikdo však dosud neví, zda se kandidátské země budou moci těšit plnoprávné účasti.
Poprvé by do debat na nejchoulostivější témata měly vtáhnout i zástupci národních parlamentů. Unie by měla dostat hodnověrného prezidenta, ale nad jeho nominací zatím visí otazník. Možná to bude nynější nizozemský premiér Wim Kok, anebo někdejší předseda italského kabinetu Guiliano Amato, či přece jen bývalý francouzský prezident a současný předseda horní komory parlamentu Valéry Giscard d'Estaing.
Kamenem úrazu bude německý požadavek, aby se výrazně rozšířil počet okruhů, o kterých by se v EU rozhodovalo na základě kvalifikované většiny. Nikoli tedy všeobecným souhlasem, což umožňuje jednotlivým zemím vetovat důležitá rozhodnutí. Aby na evropské instituce nebylo rozhodování moc, měly by se také nově definovat kompetence Bruselu, národních států, regionů, ba i nižších samosprávných celků podle zásady subsidiarity.
Mezinárodní krize přinutí také evropské politiky zabývat se akutními problémy - od postupu kolem Afghánistánu, potírání terorismu, až po výbušnou situaci na Blízkém východě, kde je na spadnutí nebezpečný konflikt. Až do poslední chvíle před startem summitu se pokoušelo belgické předsednictví pohnout v této souvislosti s přípravou rozhodnutí o samostatných evropských vojenských silách rychlého nasazení - do roku 2003 by měly být v počtu 60 tisíc mužů schopny nasazení. Možné to bude jen tehdy, podaří-li se odstranit řecko-turecké pnutí, při němž Ankara využívá svého členství v NATO, aby blokovala přístup k jeho kapacitám pro tyto evropské jednotky.
Rozšíření EU by nemělo podle zasvěcenců přinést nic příliš nového nad rámec listopadových doporučení Evropské komise. I kdyby státníci unie nemluvili tak zřetelně jako komise o tom, že roku 2004 by mohlo být přijato "až deset zemí", na Česko by v tomto okruhu mělo zbýt místo v každém případě.
Zdroj: Hospodářské noviny, 14. 12. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.07.2025 10:22