Těžaři utahují kohoutky, ceny benzínu poletí vzhůru

Řidičům zřejmě končí příznivé období. Hlavní producenti ropy jsou rozhodnuti od Nového roku citelně snížit těžbu, aby podpořili růst cen této strategické suroviny. To se brzy pochopitelně projeví i u čerpadel. Několikaměsíční dohady o tom, zda ceny ropy budou pokračovat ve strmém pádu nebo se zastaví, ve středu zřejmě skončily. Rusko, jeden z hlavních producentů ropy, totiž oznámilo, že od ledna sníží poměrně citelně těžbu.

Následovat je budou patrně i další těžaři. Ropný kartel OPEC se na svém listopadovém setkání dohodl na snížení těžby ropy o 1,5 miliónu barelů ropy denně, a to s platností od 1. ledna. Podmínkou však bylo, že nečlenské země kartelu - Rusko, Mexiko, Norsko a Omán - redukují těžbu o 500 tisíc barelů ropy denně.

Rusko však k takovému kroku dlouho nebylo ochotno. Ropný průmysl je zde už plně v soukromých rukou a těžařské firmy v posledních letech mnoho investovaly. Mají proto pochopitelně zájem na co nejvyšší těžbě, a ne na jejím omezování. Navíc pozice Ruska silně posílila poté, co ve středoasijských republikách, dříve součásti Sovětského svazu, byla objevena velká ložiska ropy. Rusko zde má ještě stále velký vliv. Bude mít proto důležité slovo v plánech Ameriky vést z nových středoasijských těžebních polí ropovod přes tyto země a přes Afghánistán. Tiše se hovoří dokonce o tom, že právě strategická poloha Afghánistánu byla možná při rozhodování USA, zda zahájit válku v této zemi, důležitější než údajný pobyt Usámy bin Ládina.

Rovněž kartel OPEC dlouho váhal se snížením těžebních kvót. Původně k tomuto kroku chtěl přistoupit už v září, ale teroristické útoky na USA učinily těmto plánům přítrž. Okamžitě se totiž začaly projevovat známky ekonomické recese a navíc letecké společnosti, jedny z hlavních odběratelů pohonných hmot, začaly mít značné problémy. Vysoké ceny ropy by mohly recesi ještě prohloubit a dále snížit poptávku po ropě. Cena ropy však klesla už přespříliš a hrozilo, že by těžba mohla být brzy ztrátová. Tyto obavy zřejmě nakonec převážily v Rusku i v zemích OPEC.

Ceny poletí vzhůru

Dá se předpokládat, že ropa nyní poměrně prudce podraží. "Kartelu OPEC se nyní zřejmě podaří dostat cenu do pásma, které si stanovil, to je 22 až 28 dolarů za barel, a to v několika málo dnech až týdnech," soudí analytik Československé obchodní banky Zdeněk Šafka. To bude podle něho znamenat, že ceny benzínu Natural 95 by se mohly znovu vyšplhat až ke 30 korunám za litr, kde už byly letos na jaře. "Tato magická hranice však nejspíš překročena nebude," soudí Šafka.

Ceny pohonných hmot u čerpadel klesaly mírně už od léta, zejména pak po 11. září. Od září do konce listopadu benzín Natural 95 zlevnil v průměru o čtyři koruny. Dnes jej lze koupit i pod 23 korun za litr. "Tento týden ceny u čerpadel ještě neporostou, ale v příštích týdnech se to dá očekávat. Ropa totiž určitě podraží, rafinerie se však řídí cenami ropných produktů v Rotterdamu, které reagují vždy až s určitým zpožděním," soudí Šafka.

Cenu pohonných hmot neovlivňuje jen ropa

Ropa je sice hlavním faktorem, od něhož se odvíjí cena pohonných hmot, ale rozhodně ne jediným. Rafinerie se například řídí nikoli cenami ropy, ale cenami ropných produktů na burze v nizozemském Rotterdamu. Tamní ceny reagují na vývoj cen ropy s několikatýdenním zpožděním a krátkodobé výkyvy se v rotterdamských cenách neprojevují vůbec.

"Prodejní cenu nafty a benzinu z rafinerií v zásadě ovlivňují čtyři faktory: cena ropných produktů v Rotterdamu, kurs koruny vůči americkému dolaru, protože ceny na burzách jsou uváděny výhradně v dolarech, ceny okolní konkurence a stav nabídky a poptávky na tuzemském trhu," vysvětluje mluvčí České rafinérské Jaroslav Růžek. Konečné ceny u čerpadel pak závisí ještě na tom, v jaké lokalitě se čerpadlo nachází a v neposlední řadě také na maržích neboli zisku jednotlivých distribučních společností. Ty byly u nás v poslední době nebývale vysoké, až 5-6 korun za litr, zatímco v západní Evropě mají čerpadláři málokdy marži vyšší než 2-3 koruny na litr (v přepočtu).

Proto také tabulka hrubého odhadu cen nemusí vždy odpovídat skutečnosti. V současnosti je například cena ropy kolem 20 dolarů za barel a tomu by podle dlouhodobých průzkumů analytiků odpovídala prodejní cena z rafinerie osm korun za litr. Podle našich informací však nyní činí jen pět korun. Konečná cena je však taková, jaká by při průměrné marži tři koruny z litru odpovídala prodejní ceně od výrobce - osm korun. Znamená to, že marže pumpařů je vyšší než tři koruny, s nimiž jsme při našem odhadu pracovali.

Zdaleka největší podíl na ceně má daň odváděná státu. Z každého litru se platí 10,84 koruny spotřební daň plus 22 % DPH. Dohromady to dnes činí kolem 16 korun. Padesát haléřů činí přepravní náklady. Zbytek je cena z rafinerie, která se pohybuje dnes kolem pěti korun, a marže čerpadlářů. Ta se nyní pohybuje mezi 2 až 4 korunami na litr.