Miškovský: Věřím, že po novele zákona se prodej státní půdy rozběhne

PŘEDSEDA POZEMKOVÉHO FONDU ČR JOSEF MIŠKOVSKÝ:

* Odstátnění zamýšlených až 500 tisíc hektarů státních pozemků, které se řídí zákonem schváleným již v roce 1999, se zatím nedařilo rozhýbat. Za celý loňský rok až do letošního září Pozemkový fond (PF) nabídl zájemcům ke koupi pouze asi 11 tisíc hektarů pozemků. Z celkové nabídky jenom asi pětina skončila uzavřením smluv s novými nabyvateli. Co je příčinou tak hlemýždího tempa?

Těch příčin bylo víc. Od překvapivě malého zájmu zemědělské veřejnosti, přes roční zdržení způsobené přijetím zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, které znamenalo vznik nových restitučních nároků a otevření nové restituční lhůty, až po malou průchodnost zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Uvádění zákona do praxe přineslo řadu administrativních, cenových i jiných překážek, které prodej pozemků brzdily a činily jej neúnosně zdlouhavým a složitým. Většinu těchto nedostatků se podařilo odstranit námi iniciovanou novelizací zákona o prodeji státní půdy, která nabyla účinnosti od 25. července 2001.

* Jaké změny jsou pro urychlení prodejů nejdůležitější?

Pro potenciální kupce, zejména z řad zemědělců, kteří hospodaří na pronajaté půdě, je podstatné snížení základní ceny pozemků. Do ní se nově již nezapočítávají přirážky zohledňující polohu a přírodní podmínky. To by spolu s možností využít až třicetiletý režim splátek mělo zemědělské pozemky učinit cenově dostupnějšími. Z pohledu Pozemkového fondu by celý proces mělo urychlit hlavně to, že novela dbá na dodržení třicetidenní lhůty, do níž se orgány státní správy i další zainteresované subjekty včetně obcí mají vyslovit, zda převodu daného pozemku nebrání nějaká překážka. Nevznesou-li v této lhůtě námitky, má se za to, že s převodem souhlasí. Dříve to zákon jasně nestanovil a na souhlas institucí jsme leckdy čekali měsíce. Rovněž míst, jichž jsme se museli podle zákona dotázat, ubylo.

* Ovlivnily tyto úpravy množství půdy nabízené k prodeji?

Ovlivnily, a to dost podstatně. V prvních čtyřech nabídkových kolech fond nabízel od 1800 do 3700 hektarů pozemků. Naproti tomu v pátém kole - už po přijaté novele - byly nabídnuty pozemky o celkové výměře 6688 hektarů, v šestém kole pak dalších 11 705 hektarů. Do těchto dvou kol se zájemci mohou stále ještě přihlásit.

* Myslíte si, že prodeje půdy občanům i převody pozemků na zákonem stanovené účely obcím se tedy konečně rozběhnou?

Jsem přesvědčen, že ano. Doposud zejména nájemci zemědělské půdy neměli valný zájem, aby se věci pohnuly dopředu. Neměli totiž jistotu, zda se k pozemkům, které ke své výrobě nezbytně potřebují, skutečně dostanou. Volná státní půda se přednostně nabízela restituentům, teprve pak byli na řadě zemědělci.

* Nyní tu jistotu mají? Někteří z nich si stěžují, že státem prodávanou půdu stejně skoupí spekulanti…

Nyní se pozemky v určitém katastru nabízejí najednou všem skupinám zákonem stanovených osob, tedy zde hospodařícím zemědělcům, vlastníkům pozemků, členům družstev, společníkům obchodních společností i restituentům. Nájemci, kteří na půdě hospodaří více než pět let, mají na její koupi přednostní právo. Toto právo lze uplatnit na polovinu takto pronajatých pozemků, maximálně pak na 300 hektarů.

* Pokud o konkrétní pozemek neprojeví zájem žádný zájemce, nastupuje veřejná obchodní soutěž. Nemají právě z ní zemědělci obavy?

Předtím, než je takový pozemek zařazen do obchodní veřejné soutěže, nabídne ho Pozemkový fond znovu restituentům, kteří mají možnost vykrýt tímto způsobem své nevypořádané nároky na náhradní pozemky. Pak teprve nastupuje soutěž. Dosavadní zkušenosti byly spíše takové, že se nám do ní nikdo nehlásil. Podle nových pravidel je soutěž tříkolová. V prvním kole pozemek nabídneme za cenu podle cenového předpisu platného k 31. prosinci roku předcházejícího vyhlášení prodeje. V dalších kolech může cena klesnout až na 10 procent ceny původní. Pozemek získá vždy ten, kdo za něj nabídne nejvíce.

* A co zmíněné spekulační nákupy či nákupy pro zájemce ze zahraničí?

Prodej státní půdy devizovým cizozemcům zákon neumožňuje. Tyto pozemky mohou získat výhradně občané České republiky, a to pouze jako fyzické osoby. Ostatní prodeje zemědělské půdy, kterou nevlastní stát, Pozemkový fond nemůže ovlivnit.

* Jedním z cílů zmíněné novely bylo umožnit převod zahrádek na pozemcích státu zahrádkářům. Těm letos v červnu vypršel desetiletý nájem. Jak jsou přípravy na převod těchto zahrádek daleko?

Uživatelé pozemků v zahrádkových a chatových osadách měli podle zákona o půdě z roku 1991 přednostní právo na odkup těchto pozemků, který však neupravovala žádná právní norma. Až zmíněná novela dala zahrádkářům možnost požádat o jejich převod za cenu zemědělské půdy, která je zvýšena o přirážky, vyjadřující také tzv. polohovou rentu. Ve větších městech jsou ceny těchto parcel až několikanásobně vyšší než na venkově. Z naší strany máme již vše potřebné nachystáno. Zahrádkáři si vyzvedávají příslušné formuláře a podávají žádosti.

* Co se s jejich žádostmi bude dít dál?

Ve většině případů bude nutné provést jednoznačné zaměření těchto parcel. To v mnoha zahrádkových koloniích chybí, což znemožňuje přesné určení požadovaných pozemků. Po zpracování geometrického plánu bude nutné, obdobně jako je tomu u všech ostatních převodů, takto identifikované pozemky prověřit. Pokud žadatel splní všechny stanovené podmínky, převedeme mu pozemek do vlastnictví. Zároveň s tím se mu bezúplatně převedou i porosty a veškerá příslušenství.

* Hovořil jste o nových geometrických plánech. Kdo tato měření zaplatí?

Náklady s tím spojené uhradí stát.