Nefér hra s obchodním zákoníkem

Média informují o neohroženém boji poslance Ivana Pilipa (US) za práva menšinových akcionářů a protiústavním postupu sněmovny při schvalování novely obchodního zákoníku. Jako předkladatel tohoto návrhu bych rád informoval o pozadí celé věci, které je podstatně složitější, než vypadají výše uvedená hesla.

Předkladatel v jistém paragrafu navrhoval doplnit odstavec e) s určitým textem. Ivan Pilip podal návrh na změnu paragrafu tak, že navrhl text jiného odstavce u písmene a). Neobvyklé bylo, že nenavrhoval změnu textu písmene a), což bývá v takových případech obvyklé, nýbrž tuto změnu pouze implicitně předpokládal. Další neobvyklostí bylo, že použil přesně stejný text, který byl uveden i v písmenu e) předkladatele.

Tento neobvyklý postup byl patrně příčinou, že legislativa považovala písmeno a) poslance Pilipa za jeho přepis a ztotožnila jej s písmenem e). Věcně se tak vyhovělo přání Pilipova návrhu. Tomu, jak se později ukázalo, však nešlo o vložený text, ale o vypuštění písmene a), aniž by to ale otevřeně požadoval.

Zpravodaj zákona, který řídí hlasování při přípravě neměl o této záměně tušení, a proto po odhlasování písmene e) navrhovatele považoval věc za vyřízenou, protože byl totožný s Pilipovým návrhem. Těsně před konečným hlasováním o zákonu protestoval poslanec Pilip proti tomu, že nebylo hlasováno o jeho návrhu s tím, že nejde o totožný návrh předkladatele, ale o jiný návrh pod písmenem a).

Obchodní zákoník není jednoduchým zákonem a zpravodaj řídil mnoho desítek hlasování, které mají mezi sebou komplikované vazby. Původně odmítl hlasovat o Pilipově návrhu, protože šlo skutečně o formální chybu, ale když stenozáznam potvrdil záměnu písmen, kapituloval a o návrhu dal hlasovat. Při tomto hlasování hlasovali jak předkladatel, tak zpravodaj proti.

Pro návrh hlasovali na popud zpravodaje ústavně právního výboru poslanci čtyřkoalice, a bohužel také sociální demokraté. Myslím, že klub ČSSD se přidal ke čtyřkoalici na přání jejich členů ústavně právního výboru, kteří více věřili členovi svého výboru (asi si neuvědomili, že je z Unie svobody).

Počet hlasů stačil na odhlasování legislativního paskvilu, který má v jednom paragrafu dvakrát stejný text v různých písmenech. Hned po hlasování jsme spolu s legislativou na to upozornili pana poslance Pilipa. Ten byl však úplně spokojený, dosáhl svého a neměl důvod měnit stanovisko. Bylo však jasné, že se zákonem je nutné něco provést.

Možností bylo několik. Spolehnout se na Senát, že chybu v obchodním zákoníku odstraní, navrhnout okamžitě další novelu zákona nebo revokovat usnesení a hlasování opravit. Protože bylo jasné, že Senát ovládaný čtyřkoalicí chybu neodstraní a novela by byla dlouhodobá záležitost, Poslanecká sněmovna zvolila třetí možnost.

Až dosud jsem psal o formální chybě a nečistém postupu poslance Pilipa. Jeho postup mezi čtyřma očima odsoudilo i několik poslanců čtyřkoalice. Věcně však jde o to, zda státní instituce (jako Fond národního majetku apod.) mohou mít výjimku a nemusí povinně vykupovat akcie menšinových akcionářů při získání majority nad společností. Protože právě toto je nutný postup státu při prodeji společností strategickým partnerům, ztrácel by stát část příjmů. Je otázkou názoru, zda bychom se měli přiklonit k povinnému výkupu a zbrzdit tak privatizaci, snížit příjmy FNM a tím například i prostředky pro výstavbu dopravní infrastruktury nebo respektovat dosud v zákoně existující výjimku pro stát a posílit tak jeho úsilí o dokončení privatizace. Každý poslanec by po diskusi o této věci nějak hlasoval. K diskusi však vůbec nedošlo. Poslanec Pilip svým (možná chytrým), ale určitě špinavým způsobem dosáhl výsledku, který by pravděpodobně nebyl při otevřené diskusi možný.

Spor se tedy nevede věcně, ale formálně. Ivan Pilip dokazuje, jak byl před konečným hlasováním poškozen, Václav Klaus je osočen z protiústavního postupu, mluví se o stížnosti Ústavnímu soudu. Přitom nejde o nic jiného než o to, že čtyřkoalice hájí "úspěch" ze sněmovny, ke kterému došla prostředky, které nemají daleko k intrikám. Zajímavé je, že o vládě, na jejíž žádost se revokace odehrála, se vůbec nemluví. Čtenář si jistě udělá sám obrázek o hesle Unie svobody "Normální je nelhat".