Cizinci se umějí dostat k české půdě

V rozsáhlých oblastech okresů při německých a rakouských hranicích se stále více půdy dostává do cizích rukou. Dobrá zpráva je, že cizinci chtějí podnikat v zemědělství, horší je, že to nejspíše bude na úkor českých hospodářů. Ti budou zřejmě jen lacinou námezdní silou.

České pohraničí bude německé, tvrdí zemědělci ze severních Čech. Z jižních Čech a Moravy dodávají, že bude rakouské, a na dalších místech republiky mluví o nizozemských enklávách. Cizinci chtějí u nás v zemědělství podnikat, což je dobrá zpráva. Špatnou je však to, že se tak bude nejspíš dít na úkor českých zemědělců. Ti jsou totiž silou cizích peněz tlačeni ke zdi a bojí se, že se časem dostanou do role námezdních dělníků.

Půda do cizích rukou už putuje

Cizí kapitál, hlavně německý a rakouský, si cestu na česká pole rychle hledá. Stovky hektarů půdy v českém pohraničí jsou už v držení zahraničních firem nebo českých společností podnikajících s jejich kapitálem. "Příslušné právní předpisy umožňují zahraničním podnikatelům majetkově vstupovat do českých společností nebo je spoluzakládat," uvedl pražský právník Miroslav Kubát. Podle libereckého právníka Petra Rydvana není problém pro zahraniční zájemce půdu v České republice získat, pokud nakupuje pozemky od soukromého vlastníka. "Stačí založit obchodní společnost podle tuzemského práva a mohou nabývat nemovitosti," potvrdil. Na Ústecku se traduje, že cizinci, hlavně němečtí podnikatelé, se k půdě dostávají díky Čechům. "Cizinci koupi půdy uskutečňují tak, že se domluví s nějakým Čechem, kterému zaplatí a ten ji pro ně odkoupí," vysvětlil Bohumil Ječmínek, předseda Okresní agrární komory v Ústí nad Labem. Podle něj to je jeden z příkladů, jak se v praxi obcházejí zákonná omezení o prodeji půdy cizincům. Realitní kanceláře v německém a rakouském příhraničí mají žně. Často skupují půdy z pověření cizinců a dokonce ji samy po určitou dobu vlastní. Politici připouštějí, že půda se do cizích rukou přelívá. "Nemám přesné informace, ale vím, že se to děje, a to prostřednictvím českých občanů," řekl Vlastimil Tlustý, poslanec za ODS a šéf parlamentního rozpočtového výboru. "Je to těžko postižitelné," dodal.

Zemědělci se bojí, že ztratí své pozemky

V souvislosti s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie se zemědělci v příhraničních regionech konkurence svých zahraničních kolegů neobávají. Mají ale strach, že nebudou mít kde hospodařit. Zahraniční zemědělec je na tom finančně podstatně lépe a nebude pro něj problém do půdy investovat. Konkrétně na severu Děčínska mají zemědělci většinou půdu pronajatou od Pozemkového fondu České republiky, případně propachtovanou od restituentů. "Němečtí zemědělci dostávají již několik let státní dotace na opravy a modernizaci svých farem a techniky," uvedl soukromý zemědělec Petr Houdek ze Šluknova, který má od pozemkového fondu pronajato zhruba 1100 ha půdy. "Skutečnost, že jsem za osm let podnikání v zemědělství pořídil jeden nový traktor, hovoří úplně za vše. Prakticky celý zisk musím vrátit do každodenního provozu firmy," dodal. Právě díky bohatým státním dotacím budou mít zemědělci v Německu v okamžiku našeho vstupu do unie dostatek hotových peněz na zakoupení půdy v Čechách. "V Německu už žádná volná půda není, proto tamní hospodáři pošilhávají po té naší," míní další soukromě hospodařící zemědělec, Jaroslav Pasovský z Varnsdorfu.

Hlavním lákadlem jsou ceny

Přes všechny varovné hlasy odborníci vylučují, že by zájem o půdu měl masovou povahu. Zahraniční zemědělci zatím vyčkávají. Důvodem jsou podle ředitele Krajské agrární komory v Liberci Vítězslava Kverky nevyjasněné vlastnické vztahy. Mezi lidmi se často hovoří o strachu obyvatel bývalých Sudet z návratu původních osadníků či jejich potomků. Kverka upozorňuje, že ti mezi zájemci o českou půdu nejsou. "Pokud vím, jde hlavně o zemědělce z Bavorska," říká s tím, že hlavním lákadlem jsou nižší ceny pozemků (od 80 haléřů až po 7,50 Kč za metr čtvereční) a levná pracovní síla. Zemědělce rozčiluje, že kolem půdy a zemědělského podnikání se cosi děje s tajným posvěcením státu. "Naoko se snaží o sbližování s normami Evropské unie, ale to podstatné, ochranu vlastních zemědělců, nekopíruje," řekl Jan Klicpera, hospodařící na polích Tachovska. "Nezbude nám asi nic jiného než se smířit s tím, že nás čeká úděl levné pracovní síly pro zahraniční podnikatele v zemědělství," dodal.