Jatka budou barvit tkáně rizikové z hlediska BSE

SVS: Jatka budou muset barvit tkáně rizikové z hlediska BSE

Povinnost barvit specifikovaný rizikový materiál (SRM), tedy tkáně rizikové z hlediska přenosu tzv. nemoci šílených krav (BSE), ukládá jatkám vyhláška ministerstva zemědělství, která by měla v pátek vyjít ve sbírce zákonů a nabýt tak účinnosti. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. V rámci prevence BSE jatka specifikovaný rizikový materiál odstraňují, poté je odděleně zpracován a vyrobená masokostní moučka se spaluje. "Náklady na barvení specifikovaného rizikového materiálu na jatkách by neměly být příčinou zdražování masa, neboť představují v přepočtu na maso haléřové položky," uvedl k tomu mluvčí MZe Pavel Kovář Obarvení musí být podle nové úpravy provedeno okamžitě po veterinárním vyšetření a musí být zřetelné i po následném zpracování na masokostní moučku. Vyhláška navíc přesně stanoví, co je specifikovaný rizikový materiál z hlediska nebezpečí přenosu BSE a klusavky, uvedl Duben. Je to celá lebka včetně mozku, očí a mandlí a mícha u skotu, ovcí a koz starších 12 měsíců, střevo od dvanáctníku po konečník u skotu všech věkových kategorií a slezina ovcí a koz všech věkových kategorií. ČR odstraňuje SRM na jatkách od 1. ledna loňského roku. Rizikové tkáně, které se tak vyloučily z potravinového řetězce, však nadále zpracovávaly asanační podniky do masokostní moučky. Tu chovatelé zkrmují monogastrům, například prasatům a drůbeži. V reakci na objevení BSE v ČR vstoupila 18. června v platnost nová pravidla pro nakládání se SRM, která jej odděleným zpracováním a pálením moučky vyloučila také z krmivového řetězce. První výskyt BSE v tuzemsku potvrdil Státní veterinární ústav v Jihlavě 8. června. Nakažená šestiletá kráva pocházela z chovu zemědělského družstva v Dušejově na Jihlavsku. Podruhé nemoc veterináři zjistili v srpnu u dojnice soukromého chovatele ve Světnově na Žďársku.